Ač to zpočátku znělo nepravděpodobně, už v září se potvrdilo, že pořadatelé pro rok 2020 kromě jiného zlanařili čtyřnásobné držitele cen Grammy, punkrockovou kapelu Green Day.
Rozpočet přehlídky, který byl podle odhadů 45 až 50 milionů korun, se pro letošek zvýšil skoro o polovinu. Z tradičního červencového termínu se přesunula na červen a koncem ledna pokladník ohlásil vyprodáno.
Pohádka trvala ani ne dva měsíce. Když vláda 13. března vyhlásila nouzový stav, pořadatelé většinou jen zpozorněli. Jenže v dubnu už se začali vzdávat a připravovat přesun na rok 2021. Mezi prvními ohlásil nevyhnutelné Metronome, přidala se slovenská Pohoda i trutnovský Obscene Extreme. Ve čtvrtek 23. dubna nevydržel déle čekat ani Rock for People.
„Pro náš festival bylo už delší dobu jasné, že letos nebude. My jsme se však museli rozhodnout sami, že to ukončíme, nikdo z vlády totiž neřekl jasné slovo. Vystavili jsme se kvůli tomu riziku,“ říká ředitel festivalu Michal Thomes.
Kdy naposledy jste byl na živém koncertu?
Skoro mi to připadá, že to bylo někdy v minulém století, už je to hrozně dávno. Možná to byl jeden z koncertů „našich“ kapel, řekl bych P. O. D. na sklonku loňského roku. Vždyť letos se toho moc neodehrálo.
A co jste měl do června ještě v plánu slyšet? Chystal jste se podívat, co přichystala festivalová konkurence?
Ano, ale neřekl bych přímo konkurence. My se mezi sebou všichni dobře známe, jsme dlouholetí kamarádi a myslím, že se i podporujeme. Mezi festivaly není nějaká přehnaná rivalita nebo dokonce nevraživost. Ukazuje to, že asociace Festas (asociace, která sdružuje festivaly a mimo jiné za ně komunikuje se státní správou - pozn. red.) má smysl a je fajn zvlášť v krizové době. Sdílíme informace, a když jeden zaslechne, co je nového, hned to dá do pléna všem ostatním. Koordinujeme společný postup.
Co vlastně nyní dělá šéf festivalu, před kterým je vakuum delší než jeden rok?
Pro mě to prázdniny neznamená. Práce je naopak mnohem víc než normálně. Na pozadí toho, že festival letos nebude, je mnoho činností a komunikace: s partnery, interprety nebo dodavateli. I to, že se festival musí pro letošek ukončit, je hodně hektická činnost a hodně starostí. Do toho se prolínají záchranné operace. My to opravdu nechceme ukončit a pak se uvidí co dál. Pracujeme na řešení, které vyústí v to, že festival nebude zrušen, ale jen o rok odložen.
Najdete nějaké pozitivum na současné situaci? Sblížil vás koronavirus s jinými festivaly?
Ano, to je skutečně to jedno z mála pozitiv. V lidech se probouzí dobré emoce, které jsou mnohdy uspané a upozaděné. Solidaritu a sounáležitost s velkým problémem cítíme asi všichni. Ukazuje se, že to, co za běžných okolností vypadá jako sólová jízda s nezájmem o okolí, najednou naštěstí neplatí. Hezké věci jdou více na povrch.
A co promotéři velkých skupin? Už si nehrají na ředitele vesmíru?
Kupodivu! Je to opravdu milá změna. Jeden z kolegů v minulém roce zmiňoval to, čeho jsme si sami všímali, když říkal: Nepřijde vám, že arogance agentů s ekonomickým růstem jen graduje? Normálně se stávalo, že se v mailu ani neobtěžovali pozdravit a rovnou začínali komunikovat a vytrácela se slušnost. Teď se to vrací zpátky. Agenti už nás zase zdraví a připojují i nějaké přátelské věty navíc, které se netýkají byznysu a peněz. Nesypou na nás další podmínky a požadavky. Je to skutečně lepší. Problém je zásadní pro celé odvětví a najednou jsme všichni na stejném člunu.
Jste šéfem asociace Festas. Co říkáte na vládní kroky?
Nejsem z nich úplně šťastný. Přijdou mi nesystematické a někdy nerozumím, proč přicházejí v pořadí, které nedává smysl a dokonce ani se zapojením selského rozumu. Nerad bych vystavoval konečný účet, třeba se to zlomí a začne to fungovat, ale zatím mě to nepřesvědčilo. Pro náš festival bylo už delší dobu jasné, že letos nebude. Ale my jsme se museli rozhodnout sami, že to ukončíme, nikdo z vlády neřekl jasné slovo. Vystavili jsme se tak riziku.
Jakému?
Jestliže agenti začnou být opět zlí a řeknou, že jsme zrušili festival ze svého rozhodnutí - nikoli vlády - může to mít naprosto zásadní vliv na podmínky smluv, které s nimi máme. Jsou tam klauzule o zásahu vyšší moci, tedy o rozhodnutí vlády. Kdežto když se ze své vůle rozhodne promotér, mohou nám propadnout opravdu velké milionové zálohy, které už kapely mají. I tak jsme do toho risku šli. Je pro nás důležitější informovat fanoušky a nenechávat je v napětí.
Lze vyčíslit letošní ztrátu festivalu?
Ještě ne. Hodně záleží na vývoji. Jestli bude možné ročník přeložit, jak moc velké budou požadavky na refundace, které jsme nabídli, byť je to od nás gesto nad rámec smluvních podmínek. Jen špatné počasí udělá statisícové až milionové škody. Asi si umíte sám představit, že toto bude násobně horší.
Studujete různé vládní balíčky pomoci? Pomůže podle vás stát festivalové branži?
To je otázka, která mi často vrtá hlavou. Jsme velmi zvědaví. Jakési snahy na ministerstvu kultury začínají. Snad mají připravený záchranný balíček, ale ta pravidla ještě nejsou zcela zřejmá. Zatím tam vidím určitou diskriminaci kolegů, kteří nikdy nepobírali dotace a byli soběstační, a přitom to vypadá, že z balíčku jim nic nedojde. To není úplně spravedlivé.
Festivaly přitom plní důležitou úlohu i pro stát. Ten byznys - lépe řečeno možná kreativní průmysl - přináší do státního rozpočtu obrovské prostředky v řádu miliard. A přitom se to tu tváří, že je to jen zábava. Ano, částečně to tak je: většina pořadatelů festivalů nejsou byznysmeni. Je to nadšenectví a stát toho částečně zneužívá. Plní to obrovskou službu z hlediska přínosů pro rozpočet, ale i naplňování kulturních hodnot. Teď je ta chvíle, kdy by to stát festivalům mohl vrátit.
Podle pořadatelky Colours of Ostrava údajně neexistuje pojištění na podobný druh události, který letos postihl festivaly...
My jsme se o pojištění proti tomu, že se festival nebude konat letos, zajímali. Byl před námi rekordní ročník, což bylo zřetelné už od zimy. Na konci ledna jsme byli vyprodaní a rozpočet jsme zvýšili skoro o polovinu. Už v prosinci jsme kvůli lehčímu spaní uvažovali o pojistce. Na českém trhu není, takové produkty mají jen velké zahraniční společnosti. Nemusím říkat, že jsou velmi drahé, ale ve chvíli, kdy jsme se o to začali zajímat, pojišťovny jakoukoli pojistku proti pandemii vyškrtly.
Některé zásadní festivaly si myslely, že jsou proti tomu pojištěné, například obrovský francouzský Hellfest. Věřily, že mají pojistku a nárok na náhradu. Bohužel se našla, jak to tak bývá, větička malým písmem na straně 28 dole, která jejich víru vyloučila.
Jak složitý bude přesun co nejkompletnějšího programu letošního ročníku do roku 2021?
Má to poměrně nadějné předpoklady, že většina kapel nám řekla, že je připravena bavit se o roce 2021. Teď už jdeme přece jen hlouběji a ptáme se na konkrétní data. Bohužel se ukazuje, že někomu se to hodí, a druhému ne. V příštím roce se trochu přeskupuje festivalový kalendář. Některé akce, které bývají v prvním červnovém týdnu, jsou najednou v tom druhém a naopak. Už jen tato drobná změna způsobí to, že přestanou navazovat nějaké šňůry kapel, které letos vypadaly jinak.
Nadějně vypadá, že většina kapel bude příští červen v Evropě, ale je otázka, ve kterém víkendu dokážeme poskládat většinu z letošního lineupu. Troufám si tvrdit, že se nám to nepodaří úplně. Prioritou jsou velká jména, která máme na plakátech. Ale může to znamenat, že se nám část programu obmění. Nemohu garantovat, že to bude stejný festival, se stejným lineupem a ve stejném víkendu.
Nicméně počítáte s červnovým termínem?
Ano, bavíme se o červnu. Bude trvat minimálně dva týdny, než si sedne, o kterém víkendu.
Měl to být pravděpodobně nejlepší ročník s velkými jmény a hlavně s vyprodanými vstupenkami. Co by to pro festival znamenalo, kdyby lidé ve větším počtu chtěli vracet vstupné?
Tato záležitost nám před oznámením, že letošní ročník nebude, nejvíce rezonovala v hlavě. Kdyby došlo k tomu, že bychom museli vrátit většinu distribuovaných vstupenek, festival by to patrně položilo. Ale nejen náš. Položilo by to každý festival, kterému by se to stalo.
Nemáte žádnou rezervu?
Velká část rozpočtu je vložená do příprav a peníze ze vstupenek se používají pro realizaci. Platí se tým, marketingová kampaň, zálohy na kapely i dodavatelům. My už máme předplacený obrovský stan v Polsku i scénu v Německu za několik milionů. Bohužel to není tak, že bychom ty peníze za vstupné mohli jedním kliknutím na klávesnici poslat zpátky.
Co vám napověděly první hodiny po oznámení o přesunu letošního ročníku? Budou lidé chtít vstupné zpět?
Ukázalo se, že se naštěstí můžeme na naše fanoušky spolehnout. Věřili jsme, doufali a lidé nás utvrdili. Festival, který je tu 26 let, mají rádi, jezdí na něj opakovaně a mají k němu vazbu. Po našem oznámení, kdy nikdy není jisté, jaké budou reakce, jsme zaznamenali většinu těch velmi podpůrných solidárních a pozitivních. Opravdu jsme z toho byli až dojatí. Mám z toho dobrý pocit a dodalo nám to víru, že to společně zvládneme.
Jsou loajální i sponzoři?
To se teprve uvidí. Situace je nelehká na všech frontách. I firma, která před koronavirem působila stabilně a silně, se najednou mohla dostat do obrovských problémů a musí řešit velké úspory. Obava o to, že to může zasáhnout sféru sponzoringu, je skutečně na místě. Právě to jsou položky v rozpočtech firem, které se škrtají nejdříve. Je třeba platit zaměstnance a provoz, ale marketing v danou chvíli není priorita. Takže obavy máme. Obavu z toho, co se stane na trhu a jaký to bude mít dopad na celé odvětví.
Chystáte například nějaký koronavirový merchandising? Jak vás fanoušci mohou podpořit?
Mohou si koupit například vstupenku na Rock for People 2020: Festival o ničem. Je to akce na GoOut, na našem předprodeji, kde se dá koupit vstupenka na letošní festival, který se neuskuteční. Je to gesto solidarity, aniž by bylo nějaké očekávání protislužby. To se rozjelo ve čtvrtek a také máme velkou radost, že jsou lidé, kteří jsou schopni si koupit takovou vstupenku na podporu svého festivalu. Je velká vzpruha vidět, že s námi naši fanoušci takhle soucítí.
