"Prodej trávníků v příštím roce plánujeme zvýšit o více než třetinu. Kromě Afriky a Asie počítáme i s rozvojem v rámci Evropy," konstatoval Jaroslav Buda, ředitel sekce JUTAgrass, který trávníky vyrábí.
Velkým úspěchem, který letos Juta zaznamenala na evropském poli, bylo postavení tří hřišť v Paříži. Mezi evropskými odběrateli však zatím stále dominují čeští a slovenští. "Odebírají zhruba jednu třetinu naší produkce," upřesnil Buda.
Historie textilky JutaHistorie podniku sahá do druhé poloviny 19. století, kdy továrny v soukromém vlastnictví vyráběly příze, tkaniny, pytle, vázací motouzy a lana z přírodních materiálů. Po první světové válce a rozpadu Rakouska – Uherska členské firmy založily v roce 1920 nové ústředí pro řízení jutařské výroby JUTA, spol. s r.o., Praha. Po znárodnění továren v roce 1948 byl založen státní podnik se sídlem v Praze, došlo k přičlenění několika závodů a provozoven se zastaralou konopářskou a sisálovou výrobou. Podnikové ředitelství se na přelomu roku 1950 a 1951 přestěhovalo z Prahy do Dvora Králové nad Labem. Juta byla ve vlastnictví státu do roku 1992, kdy došlo k privatizaci. |
Na africké a asijské trhy se chce královédvorská společnost zaměřit především proto, že tamní stavební sezona je v protipólu evropské. To by Jutě pomohlo vytížit výrobní kapacity rovnoměrně po celý rok.
V Africe by se firma chtěla prosadit zejména ve východní části kontinentu, ve francouzsky mluvících zemích a v Jižní Africe.
"V Asii nyní jednáme o deseti hřištích do Saúdské Arábie. Nové zákazníky bychom chtěli získat i v Hongkongu a Singapuru," prozradil ředitel.
Produkce umělých trávníků by v příštím roce měla být nejrychleji rostoucí výrobou podniku. Zatím se na celkových tržbách Juty podílí zhruba čtyřmi procenty. Nosnou výrobu tvoří výrobky pro stavebnictví, zemědělství a technický materiál.
Textilka očekává růst tržeb
Letos textilkučeká růst tržeb přibližně o čtyři procenta na hodnotu mezi 5,7 až 5,8 miliardy korun. Šlo by o nejvyšší prodej v historii podniku. Růst firma letos vykazuje zejména u podstřešních membrán a fólií a geomembrán, které patří do sortimentu pro stavebnictví.
"Čistý zisk by měl být letos vyšší než původně plánovaných 120 milionů korun," uvedla ekonomická ředitelka firmy Marie Čermáková.
Za prvních devět měsíců Juta utržila 4,52 miliardy korun, což podle ní dává předpoklad, že se naplní celoroční očekávání. Hrubý zisk za letošní první tři čtvrtletí Juta meziročně zvedla o osm procent na 292 milionů korun.
Export do konce září firmě zajistil 86 procent tržeb. Největším odbytištěm bylo s obratem 635 milionů korun Německo, za ním následovaly Francie, Nizozemsko a Británie. Pořadí největších odběratelských zemí je podle Čermákové letos stejné jako loni.
V Česku Juta do konce září prodala zboží za 665 milionů korun. Investice Juty by letos měly přesáhnout čtvrt miliardy korun. Celkem má společnost čtrnáct závodů, z nichž šest je ve Dvoře Králové. Vedle produktů pro stavebnictví a zemědělství firma vyrábí také různé technické materiály.
