Skromný klub se chce přiblížit k elitní šestce a překonat svůj strop. Byť nemá soupisku nabitou hvězdami. „Náš cíl je takový, že bychom to chtěli takhle posunout. Nebude to otázka jedné sezony, že přijde deset hráčů, ale postupně bychom se chtěli takhle v extralize etablovat,“ přeje si majitel klubu Jan Tomajko, jenž po konci úspěšné tříleté éry Zdeňka Venery, jemuž dělal asistenta, bude mít se Zdeňkem Motákem hlavní slovo i na střídačce.
Revoluci ale nečekejte, předesílá Tomajko, jenž chce na práci zkušeného trenéra navázat. „Pro nás to byla jednoznačně úspěšná sezona a doufáme, že to takhle bude pokračovat, že na to navážeme. Zanechali jsme stopu a herně se opět posunuli někam dál.“
Fürst přikývne: „Mužstvo odvedlo parádní práci a vzhledem k tomu, že až na výjimky zůstává takřka celé pohromadě, je to devíza do budoucna, že bychom se mohli zase o kousek posunout.“
K tomu by mělo pomoct i drobné navýšení rozpočtu. Bez větší finanční injekce však bude cesta k extraligové vrchnosti náročná. „Cesta k tomu, aby se klub stabilizoval a vybudoval, je hodně dlouhá,“ souhlasí Fürst. Avšak dodává: „Pracujeme na tom. Má to jednu jedinou nevýhodu – není tady nikde zastoupena veliká fabrika, obrovský partner, kterého mají některé extraligové kluby. Tím ta cesta je delší, ale samozřejmě že bychom se chtěli posunovat dál a dál.“
Mančaft se zlepšuje
Předpokladem k tomu jsou kromě financí i hráči, kteří se v Olomouci zlepšují. Z bezejmenných se stávají zajímaví extraligoví borci. Vůbec nejvíce je herní progres vidět na elitním olomouckém centrovi Janu Knotkovi. Klubu pomáhal extraligu vybojovat, před čtyřmi lety v ní pak začínal ve čtvrtém útoku, ale teď k silovému hokeji přidává i nadstavbu.
A takhle se lepší další, například šikovný bruslař Jan Eberle, nejhokejovější hokejista Olomouce. Nebo talentovaný bek Jakub Galvas, jenž teď v českém reprezentačním kempu usiluje o mistrovství světa v pouhých osmnácti letech.
Brankář Branislav Konrád zase prokázal, že patří k nejlepším v extralize. Na šampionátu by v týmu Slováků nechyběl, nebýt zraněného kolene, jež musí po sezoně léčit. V play off s ním chytal i přes bolest. Ačkoli má výstupní klauzuli v případě nabídky z KHL, Fürst hlásí: „Není důvod, aby odcházel.“
Zkrátka neplatí, že by fanoušci neměli na koho chodit, že sledují jen partu bojovníků. Kdepak, Olomouc už nabízí i hokejovou nadstavbu. Ne vždy, ale na její bruslivý hokej se většinou kouká dobře. K tomu patří disciplinovaná defenziva jakožto základ pro útok. Útoku by se však dlouhodobě hodil větší střelec.
„Chybí útočník, který by dal dvacet gólů za sezonu. Těžko říct, jestli budeme někdy takového mít, ale budeme se snažit,“ říká Tomajko. Pokud se Olomouc dohodne na pokračování zkušeného Zbyňka Irgla, který má lukrativní smlouvu v Třinci, může tento problém po letech odpadnout. Jak naznačil Irgl čtyřmi zásahy v play off. „Jednáme,“ povídá Fürst.
Jan Tomajko v roli olomouckého trenéra
Osu soudržného mančaftu se mu podařilo udržet pohromadě. Postupně klub oznamoval prodloužení smluv jako včera v případě útočníka Káni, Knotka si pojistil rovnou na tři sezony. Mrzet tak může jen ztráta Jakuba Hermana. Všestranný centr s dobrým bruslením platný i na oslabení zamířil za větším vytížením do Zlína, v Olomouci se do elitních dvou formací účastník předsezonního reprezentačního kempu nadějí nedostal. „Důvody odchodu nevíme,“ krčí rameny Tomajko. „Ale odvedl tady velkou práci a musíme mu popřát v novém působišti hodně štěstí. Zanechal tu stopu.“
„Jinak ostatní jednání nebyla složitá. Většině kluků se tady líbí. Rychle jsme došli ke shodě,“ pochvaluje si Fürst, jenž dolaďuje kontrakty se zkušenými zadáky Tomášem Houdkem a Lukášem Galvasem. Pokud se to podaří, bude mít Olomouc vzadu i nadále tři hráče nad 36 let. Kromě zmíněných zůstává také kapitán Martin Vyrůbalík.
Šéfa potěšila i mládež Olomouc by ráda do týmu zapracovala víc odchovanců, jako se jí to podařilo v případě obránců Jakuba Galvase, Davida Škůrka, věrného Jiřího Ondruška či útočníka Aleše Jergla.
„Už letos hráli junioři nějaké zápasy – Podlaha, Rutar, Macuh. Může ještě někdo vyskočit. Pro nás by to byla nejlepší varianta, kdyby se odchovanec prosadil do sestavy, přeje si Tomajko.
Dvojnásobného někdejšího světového šampiona v čele klubu, který převzal po Jiřím Dopitovi, potěšila i sezona mládežníků. „Byla taky úspěšná,“ pokyvuje hlavou.
„Nemůžeme chtít úplné zázraky. Pro nás je hodně důležité, že mladší dorost se vrátil do extraligy a ztratil body jednou v sezoně. Starší dorost se dostal do play off. U juniorky to až takové nebylo, ale příští rok dochází k reorganizaci soutěží, bude jen dorostenecká a juniorská. Nejde ani tak o umístění jako o to, abychom získali hráče do A-mužstva. Pár talentů je. Doufáme, že z nich něco bude.“
Olomouc skládá tým řadu sezon s citem a získává si v extralize respekt, přesto se Venera, jenž jí značně pomohl zabydlet se v nejvyšší soutěži, loučil slovy: „Olomoucký hokej má před sebou ještě dlouhou cestu, aby postoupil do špičky a byl na tom jako Plzeň, Kometa, Třinec či Hradec.“
