Být nejlepším ze všech, v tomto případě hokejovým mistrem, většinou kromě vlastní radosti skýtá i opačné emoce.
Naštvání soupeřů, že jste jim sebrali titul. Pískot fanoušků poražených. Vytahování domnělých křivd. Kritika, že jste se ke zlatu probránili.
Letošní extraliga ale nabízí tak trochu jiný obrázek.
Zlínský kapitán Petr Čajánek poté, co jeho tým skončil v play-off a on sám uzavřel úspěšnou kariéru, prohlásil: „Titul by byl krásný pro Litvínov a Růču.“
Sparťanský bek Karel Pilař, veterán s tvářemi porostlými šedivým plnovousem, říká: „Je to předčasné, ale určitě Litvínovu přeju, aby se do finále dostal. Když tam budeme i my, tak tohle skončilo, ale jako odchovanec vidím, jak Litvínov žije hokejem. Přál bych jim to, jen doufám, že se Litvínovu do cesty ještě postavíme my.“
Dokonce i kouč Vladimír Kýhos, jenž vede Kometu v semifinále proti Severočechům, před startem série popisoval: „Bude to zvláštní pocit, Litvínovu fandím. A budu jim fandit, když budou pokračovat; teď však chceme pokračovat my.“
Je logické, že by nikdo z přímých účastníků play-off, Sparta ani Kometa, nevyměnil dobrovolně vlastní oslavy za sympatie k soupeři.
Ale i tak jsou příznivá slova směřující do Litvínova neobvyklá.
Navíc se přidávají i reprezentanti. V anketě iSport.cz by Hlinkovu městu zlato přáli útočníci Jiří Novotný, Radek Smoleňák, Vladimír Sobotka i brankář Jakub Kovář - ten uvedl: „Hlavně kvůli tradici. A taky jsem nikdy moc nefandil nejsilnějším a nejbohatším týmům.“
Je to ostrý kontrast třeba s loňskou sezonu. Zlato pro Zlín bylo zasloužené, ale kromě mistrovského města nijak neoslavované.
Litvínov, momentálně krok od první finálové účasti po 19 letech, však nabízí jistá „lákadla“.
Titul by byl pro Vervu prvním v jinak bohaté a úspěšné historii klubu; o co více hvězd v čele s Ivanem Hlinkou či Robertem Reichlem vyšlo z litvínovské líhně, o to bolavější je pro oddíl fakt, že jeho maximem zůstávají stříbrné medaile.
Litvínov má také v kádru poslední dva šampiony z Nagana, již se perou o ligové zlato.
Už tehdy fascinoval - a doteď fascinuje - příběh o spolužácích ze základní školy, co vyhráli olympiádu; za Litvínov stále válí 44letý Martin Ručinský a jeho vrstevník Jiří Šlégr na střídačce čeká, že by mohl za odměnu dostat pár „zlatých“ minut, jež by mu splnily sen.
Odchovanci jsou ostatně i aktuální sparťan Pilař či „komeťák“ Kýhos. Proto jejich slova z úvodu.
Další plusový bod? Litvínov je tradiční „ofenzivní škola“ - byť tým výrazně zapracoval na defenzivě, pohledné kombinace, hlavně v přesilovkách, sklízejí uznání.
Až na úlet sportovního manažera Roberta Kysely, který po duelu se Zlínem několikrát bez důkazů zmínil slovo „korupce“ a následně vše mírnil, se klubu v současné sezoně vyhýbají přešlapy.
Město je semknuté na cestě za kýženým triumfem. Ručinský bruslí jako mladík, Francouz září v brance. Pokud Litvínov projde do finále, může jeho soupeř hrát nejen proti nim, ale i proti sympatiím.
