2006, Německo
Už čtyři hodiny před výkopem v Mnichově nenajdete jediné místo na zaparkování a k nové Allianz aréně se valí davy. Lístky se na černém trhu prodávají i za 30 tisíc korun. Po hřišti si to vykračuje Pelé s modelkou Claudií Schifferovou a já sedím ve třetí řadě hned za německou střídačkou.
Už brzy se nádherně trefuje Lahm, budoucí německý kapitán, a Kostarika dostává 4:2. Krásné góly, parádní zážitek, ovšem ve srovnání s dalšími šampionáty mělo zahájení ještě jedno kouzlo. Na šampionát totiž patřili i Češi, bohužel to byla jen třízápasová epizoda. Ale aspoň něco. Protože patřit a nepatřit na mistrovství světa, to je jako být a nebýt.
2010, Jižní Afrika
Randál, jako když sbíječkou rozbíjíte betonový kvádr. „Kup si špunty do uší, tím nic nezkazíš,“ radí recepční, když vyrážím na utkání s Mexikem. Ten důvod se jmenuje vuvuzela, což je barevná trumpetka, která stojí 200 korun a fanoušci do ní bez ustání foukají.
Upřímně, zprvu to bylo nesnesitelné, ale postupem času se to - s kapkou sebezapření - vydržet dalo. Horší byl kolaps v ulicích.
FANDĚNÍ PO AFRICKU. Vuvuzely a fanynky nahoře bez, i tak se fandí v Africe.
Patnáct tisíc lidí nestihlo na stadionu Soccer City v Johannesburgu zahajovací ceremoniál. Chyběl i Nelson Mandela. Ne kvůli těžké nemoci, ale kvůli zármutku. Den před turnajem mu při bouračce zemřela vnučka Zenani.
Fotbal? Vlastně nevím. Pamatuju si jen jméno Tshabalala. Kluk s copánky, který vyrostl v Sowetu, vstřelil první gól.
2014, Brazílie
Místní hrozili stávkami a slibovali demonstrace, protože místo toho, aby stát rozdával sociální dávky a vylepšoval nemocnice, postavily se předražené stadiony. Jenže jakmile se v Sao Paulu poprvé koplo do míče, Brazílie se roztančila.
Bylo to... sexy, zvlášť když se před vámi vlní kočky v přiléhavých kraťáskách a podprsenkách. Fotbal tak krásný nebyl, naštěstí domácí Neymar zážitek zachránil, dal dva góly. Chorvatů mi bylo líto, nezasloužili si prohrát. Sprostě je okradl rozhodčí Nišimura, který si vymyslel penaltu.
„Bože, ať už se ten fotbal vzpamatuje a zavede konečně video!“ říkal jsem si.
2018, Rusko
Tolik policajtů a vojáků na jednom místě, to se jen tak nevidí. Ruce za zády, nohy roztažené, co nejpřísnější výraz ve tváři. Co dva metry, to jeden chlap. Spíš tedy chlapec, protože věkový průměr bych tipoval zhruba na 18,2.
PŘED STARTEM. Nedočkaví fanoušci plnili stadion Lužniki v Moskvě dlouho před začátkem zahajovacího utkání.
Když jsem hodinu a půl po zápase vyšel ze stadionu v Lužnikách, při dvoukilometrové cestě ke stanici metra Sportivnaja mě čekal nekonečný hlídací had, až mě napadlo: „Proboha, kam ti kluci chodí čurat?“
Rusové to vzali z gruntu, při premiéře se nesměl stát žádný exces. Na hřišti to byl nečekaný koncert 5:0 a v moskevských ulicích se do noci troubilo.
