„Na Kazachstán vzpomínám jen v tom nejlepším, prožil jsem tam tři roky krásného trenérského života. Byť jsme s reprezentací většinou se silnými soupeři prohráli, za tu dobu jsme ten tým někam posunuli. A pak jsem se dostal ještě do Astany a zvítězili jsme v poháru,“ říká.
Ozvali se vám po losu Evropské ligy známí z Astany?
Mám tam spoustu kamarádů. Zrovna mi volal můj bývalý asistent, který je v Astaně stále. Chtěl po mně, abych pomohl se zajištěním týdenního kempu, který chce Astana udělat v Praze před odvetou.
Takže pomůžete soupeři?
Tohle je pomoc, která se sportovní stránkou nemá nic společného. Seženu jim odpovídající hřiště pro trénink a oni už si sami zařídí hotel.
Přijet týden před utkáním, to je dost nezvyklé, ne?
U nich ne. V prosinci už se tam liga nehraje, takže pokud je čeká poslední pohárový zápas venku, jedou na týdenní kemp. I tady bude určitě lepší počasí než v mrazivé Astaně.
Byl jste rád, že Slavii los přisoudil Astanu?
Jsem rád, že jsem tam se Slavií mohl odcestovat. Asistent mi říkal, že Astanu nepoznám – k Expu postavili úplně novou část města. Víte, pokud v Astaně třeba rok nejste, najdete tam spoustu nových staveb.
Jaký tam byl život?
Astana se neustále silně rozvíjí. Na druhou stranu, z Astany je všude daleko. Když chcete do jiného města, tak kromě Karagandy, kam se dalo autem dojet za tři hodiny, musíte kamkoli jinam letět. Astana má dvě části – jednu původní na pravém břehu řeky Išim a druhá roste. Berou si tam nejlepší architekty ze světa a tvoří neuvěřitelné stavby. Trochu jako Dubaj. Je to monolitický beton, opláštěný plasty a sklem. Navíc stavbaři dostávají velmi krátké lhůty od prezidenta, který vládne už 26 let.
Politici chtěli po prezidentu Nazarbajevovi přejmenovat Astanu, jeho podobizna je na bankovkách. Máte na něj vzpomínku?
Osobně jsem se s ním nesetkal, ale jeho vnuk Aisultan hrál za naši juniorku. Pak načas odešel do Anglie, vrátil se a párkrát s námi trénoval.
Mimochodem, vy jste po městě taky cestoval stopem, jak je tamním zvykem?
Běžně to tak funguje. Není to vyloženě stop, taxíky fungují jako služba místních mezi sebou. Na ulici si zastavíte auto, každé druhé je taxík. Já měl svého řidiče, ale když jsem jel třeba někam na večeři, tak jsem si zastavil auto. Odvezou vás za domluvenou cenu, která je samozřejmě nižší než u oficiálních taxíků.
Jak reagovali řidiči, když si k nim přisedl trenér národního týmu?
Někteří to ani nepoznali. Většinou jsme se dali do řeči, a když mě nepoznali hned, tak se zeptali, co tam dělám. Teprve pak se jim rozsvítilo. To povídání bylo takovým poznáním jejich života zevnitř.
Pojďme k fotbalu. V reprezentační nominaci jsou všichni hráči z kazašské ligy. Jakou mají mentalitu? Prosadili by se v Evropě?
Vzhledem k tomu, že tam působí řada cizinců, kteří mají velmi slušné smlouvy, tak nejlepší Kazaši mají taky hodně slušné smlouvy. Venku by takové nedostali. Někteří to zkoušeli v Polsku, ale všichni jsou raději v domácím prostředí, kde mají své jisté. Bojují o poháry, hrají v reprezentaci. Zatím se neobjevila osobnost, která by měla kvalitu na špičkový evropský klub.
On-lineDuel Astana vs. Slavia sledujte podrobně. |
Jak se v Astaně dělá fotbal?
Tehdy tvořilo tým osm devět hráčů národního týmu. Na klíčových pozicích byli místní a Astana domácí šampionát nevyhrávala. Potom generální sekretář svazu přešel do Astany, přehodnotili politiku a na nejdůležitější místa přivedli cizince. Domácí jsou pořád reprezentanti, ale v klubu mají ne tak výraznou roli.
Platí stále kvóty na počet cizinců?
Každý rok se mění a platí jen pro kazašskou ligu. To znamená, že Astana má víc hráčů nad kvótu a využívá toho v evropských pohárech.
Astana je vládcem ligy, vyhrála ji třikrát v řadě. Jak daleko je před ostatními?
V tabulce je rozdíl veliký. Přitom od léta bojovala v pohárových předkolech, každý zápas venku pro ni znamenal minimálně tři dny cestování. Osm hodin do Evropy, adaptace, zápas, osm hodin zpátky. A druhý nebo třetí den liga. Nehrají-li doma, musí znovu do letadla. Tohle je pro ně nejnáročnější.
Co čeká Slavii?
Hrát se bude v třicetitisícové aréně, která má zatahovací střechu a hřiště s umělou trávou. Před dvěma lety, když Astana hrála Ligu mistrů, tak doma nepodlehla Galatasarayi, Benfice ani Atlétiku Madrid! Doma je silná proti každému.
V čem je naopak výhoda Slavie?
V širokém a kvalitním kádru.
Na koho si musí dát Slavia pozor?
V útoku hraje Kabananga, urostlý Konžan. Přišel v létě 2015 a trvalo mu, než si zvykl. Ale teď je z něj klíčový hráč. Na jednom z krajů je pak Twumasi, rychlonožka z Ghany. Po jeho průnicích a centrech dává Astana dost gólů.
Jak vlastně fanoušci vnímají zahraniční posily?
Nejradši by byli, kdyby hráli samí Kazaši, ale zároveň chápou, že by neměli potřebnou úroveň pro boj o evropské poháry. Takže kvalitní cizince často přijmou za své.
U vás to v Kazachstánu bylo jak?
Od prvního dne jsem s nimi mluvil rusky, potkal jsem spoustu vlivných i obyčejných lidí – a myslím, že se všemi jsem měl velmi dobrý vztah.
