Roman Berbr vlastní v Žerovicích domek po babičce. Hned vedle má dům jeho partnerka - předsedkyně komise rozhodčích Dagmar Damková. Berbr ovšem hodlá koupit i místní kulturní dům a část občanů se postavila proti.
Obávají se, že poté, co kulturák změní vlastníka, přijdou o místo k setkávání. Mezi lidmi z obce se mimo jiné spekuluje, že Berbr chce objekt přebudovat na školicí středisko pro fotbalové rozhodčí.
Místopředseda fotbalové asociace Roman Berbr.
Na telefonický dotaz MF DNES, zda se tato informace zakládá na pravdě, reagoval Roman Berbr ostře: „Kdo vám to řekl, tak se zbláznil.“ Poté hned zavěsil telefon. Na SMS otázku, proč chce žerovický kulturní dům koupit, už neodpověděl.
„Pan Berbr se ptal, zda bude nemovitost na prodej. Říkal, že bydlí v Žerovicích a že by rád objekt zvelebil a provozoval ho,“ popsal starosta Přeštic Karel Naxera z TOP 09. Vedení města podle něj možnost prodeje zatím pouze zvažuje.
S prodejem kulturního domu nesouhlasí žerovický podnikatel Jan Číž. Podle něj je to jediné místo, kde se mohou místní scházet. Budova má dvě části, v jedné je restaurace a sál. Druhá je přístavba, kterou si v akci Z postavili obyvatelé v 80. letech minulého století. Je v ní klubovna, volební místnost, knihovna a místní rozhlas.
Podle Číže byla hospoda původně soukromá. Měli ji soukromí majitelé, po revoluci ale neměli dědice a objekt připadl státu. „Místní lidé obytnou přístavbu zbourali a část přistavěli vlastníma rukama. Strávil jsem tam dva roky života - a teď ji vedení města prodá s tím, že prodělává. Přitom hlavním argumentem je jméno Berbr,“ je přesvědčen Číž.
Starosta to odmítá. Tvrdí, že užívání kulturního domu v Žerovicích se dosud neřídilo pravidly, která jsou obvyklá pro jiné spolky. A v tom je podle Naxery problém.
„Všechny spolky, které jsou v Přešticích registrované, žádají o dotace na činnost. Jsou s nimi uzavírané veřejnoprávní smlouvy s platností na jeden rok. Podle určitého klíče jsou pak různým procentem dotované,“ informuje starosta.
Akceptování těchto pravidel je podle něj cesta k tomu, aby město do provozu kulturního domu peníze dále investovalo a podpořilo tak spolkový život v Žerovicích.
Naxera vysvětluje, že podle dosavadní praxe byli například starší lidé zvyklí vzít si klíč, jít si do kulturáku zahrát karty, ping-pong nebo si zacvičit. V restauraci podle starosty fungoval vždy nájemce, který měsíčně platil 500 korun, zbytek budovy byl užíván takzvaně na čestné slovo. Na konci roku pak město zaplatilo za celý dům náklady vykazované jako provoz knihovny. Za posledních pět let činily v průměru 80 tisíc korun ročně.
Dům Romana Berbra v Žerovicích na Plzeňsku.
Město zatím prodloužilo nájemní smlouvu na provoz restaurace do poloviny příštího roku. Do té doby bude chtít zjistit, jak je nemovitost lidmi využívána.
„Abychom odpověděli, zda je o kulturní dům takový zájem, že by pro spolkový život v Žerovicích byl jeho prodej skutečnou ztrátou. Pokud by pan Berbr nebo někdo jiný chtěl dům koupit, tak jedině s věcným břemenem, že umožní spolku v daných prostorách existovat - a my na to v rámci dotačního programu dáme peníze,“ ubezpečuje starosta.
Podnikatel Číž ale nevěří tomu, že by nový majitel dovolil místním spolkovou činnost. Je přesvědčen, že prodejem by radnice jednala proti zájmu občanů.
„Rozpočet města ze zhruba 50 procent tvoří příděl z daní od Ministerstva financí. Každý občan platí daně a ty se vrací zpět do města. A to nám teď radnice řekne, že neutáhne naši hospodu?“ ptá se Číž.
Pokud se bude dům prodávat, musí podle starosty město vypsat veřejnou soutěž. Cena nemovitosti i s pozemkem je podle znaleckého posudku dva miliony korun. „Cenu nemíníme snižovat,“ říká starosta.
