"Kdyby v té chvíli dva hráči CSKA, kteří šli na jednoho domácího obránce, naložili s tím brejkem líp, bylo by po nadějích," pokračuje Táborský při ohlédnutí za plzeňskou výhrou 2:1, která západočeské fotbalisty vynesla k třetímu místu v základní skupině Ligy mistrů a tím pádem do pohárového jara.
Vladimír Táborský
I když se všichni shodují v tom, že Plzni k vítězství pomohla početní převaha, devatenáctinásobný reprezentant především vyzdvihuje způsob, jakým Vrbovo mužstvo hru v početní převaze využilo. "Takhle zvládnutá přesilovka se ve fotbale hned tak nevidí," zdůrazňuje.
"Nátlaková hra je v takových fázích zápasu nesmírně těžká. Oslabený soupeř se semkne, urputně brání a v jeho šestnáctce, kde se pořád pohybuje kolem šestnácti lidí, se jen těžko hledá prostor ke gólové šanci. Ale klobouk dolů před tím, jak si s tím Plzeň poradila. Hru zjednodušila a neustálými centry nedala moskevské obraně vydechnout. Tady se nejvíc vyznamenali krajní obránci Rajtoral s Limberským, kteří se pilně starali o přečíslení a měli velkou zásluhu na tom drtivém permanentním tlaku," hodnotí Táborský.
Oba plzeňští beci tak napravili zaváhání při inkasovaném gólu, při němž Honda pohodlně odcentroval z prostoru Limberského a na opačné straně Rajtoral nezachytil náběh skórujícího Musy.
"A k té nátlakové hře ve druhé půli hodně přispěli i Hořava a střídající Kovařík. A chválit Horváthovu kopací techniku by bylo jen nošením dříví do lesa. Navíc trenér Vrba úžasně vystihl moment, kdy na hrot poslat čerstvého útočníka Wágnera," dodává Táborský.
Internacionál má slova chvály také k celkovému přístupu vítězů k zápasu.
"Tím spíš, když se plzeňští fotbalisti museli vypořádat s tím šokem deset minut po přestávce. Dostat gól pětadvacet minut před koncem v utkání, které musíte vyhrát, to by zamávalo s kdekým. Jistě, vyloučení Dzagojeva domácím pomohlo, ale nijak to nesnižuje fantastickou morálku vítězů. Nepropadli panice, nezmatkovali, promyšleně bojovali do poslední minuty a dočkali se zaslouženého úspěchu," uzavírá Táborský.
