Jaký podle vás rozlučkový zápas v Lize mistrů byl?
Myslím, že první půle vypadala z naší strany dobře, bohužel jsme ale neproměnili šance. Na začátku druhé jsme dostali dva hloupé góly a chvíli nám trvalo, než jsme se dostali zpátky do hry. V závěru jsme naštěstí stačili vyrovnat.
Nebáli jste se po dvou inkasovaných gólem, že je po zápase?
Ještě jsme mohli nějaké dostat... ale ne, věděli jsme, že je to poslední zápas podzimu, není na co se šetřit. Chtěli jsme do toho dát všechno a Evropskou ligu si uhrát sami.
Berete remízu jako vítězství?
Kdyby nám někdo před zápasem říkal, že budeme hrát s AC Milán 2:2, brali bychom to všemi deseti. Myslím, že to pro nás je takové malé vítězství.
Věděli jste v průběhu zápasu, že Barcelona vede nad Borisovem a můžete tedy i prohrát?
Já to věděl. O půli jsem věděl, že Barcelona vede 1:0.
Kde se pak ve vás vzala vůle po tom dovést zápas k remíze?
My si to chtěli uhrát sami. Bylo samozřejmě nepravděpodobné, že Borisov v Barceloně vyhraje, ale nechtěli jsme se na to koukat a myslím, že nikdo to v hlavě neměl. V hlavě jsmeměli jen náš zápas a povedlo se nám to.
Podzim byl pro Plzeň mimořádně dlouhý a náročný. Liga, Liga mistrů... Jste hodně unavený?
Když je spokojenost, není únava taková. Dostali jsme se do Evropské ligy a i když v Gambrinus lize to není úplně podle představ, hrozné to taky není. Tenhle půlrok jsem si strašně užil. Teď je mi líto, že to končí.
Teď si zasloužíte oslavy. Jak budete slavit?
Dáme si nějaké pivo, oficiální ukončení v Plzni bylo ve středu, pak máme dovolenou.
Do kdy?
Tuším, že od nějakého 15. prosince už zase budeme běhat doma se sporttestery. Nástup na přípravu máme 4. ledna.
Evropská liga se losuje příští pátek. Přejete si nějakého konkrétního soupeře?
Teď fakt nevím. Oblíbených klubů mám spoustu, nemám to tak, že bych si někoho přál. Asi někoho schůdného.
Určitě si ale přejete hrát doma v rekonstruovaných Štruncových sadech. Je to tak?
To je jasné. Nevím přesně, jak to vypadá, ale doufám, že to tak bude. Hlavně myslím, že si to zaslouží naši fanoušci, protože i tady v Praze nás fantasticky podporovali, za to jim patří velké díky.
Na Eden jste si nakonec zvykli?
Zvykli... Je to hezký stadion a lidi, kteří jsou tu blízko, vytváří parádní atmosféru. Ale doma je doma a v Plzni roste fantastický stadion. Evropskou ligu chceme hrát na něm.
Co vás v tomhle veleúspěšném podzimu nejvíc potěšilo?
Dvě věci. To, že jsme dokázali postoupit do Evropské ligy. A také mě hrozně potěšil postup reprezentace na Euro, což bylo hrozně těžké. Fajn byly také některé zápasy v Plzni, kdy jsme dali hodně gólů. Já jich sice nedal tolik jako loni, ale na něco jsem přihrál. Z toho mám taky radost, že jsem pomohl týmu.
V Lize mistrů jste odehráli šest zápasů, změřili jste síly s Barcelonou, Milánem a Borisovem. Který byl nejtěžší?
Určitě nejtěžší fyzicky i psychicky byl duel v Borisově, kdy jsme věděli, že nesmíme prohrát. A zvládli jsme to myslím velmi dobře. Já ale hodnotím všechny zápasy dobře, protože hrát s takovými giganty, jako je Barcelona nebo AC Milán, je zážitek. Už jenom stát na hřišti s takovými hvězdami.
Kdy jste se cítil nejlíp?
Paradoxně asi v předkolech. Snažil jsem se v každém zápase hrát na maximum. Někdy to bylo lepší, někdy horší. Jako tým jsme ale splnili to, co jsme si předsevzali.
Říkal jste, že je vám líto, že fotbalový podzim už končí. Opravdu se netěšíte na odpočinek?
Těším se, že si odpočinu, ale je mi fakt líto, že Liga mistrů pro nás končí. Jsou to nezapomenutelné zážitky. Ale třeba zase něco nového začne.
Byl to pro vás podzim splněných snů?
Fotbalových ano.
