Hospodářský zázrak v Japonsku na konci osmdesátých let vystřídala dekáda chybných politických rozhodnutí, která způsobila zaostávání ekonomiky za zbytkem světa. Tehdejší ekonomický rozmach vyústil do prasknutí bubliny nadhodnocení aktiv ne nepodobnému vývoji amerického technologického indexu Nasdaq v posledních dvou letech. Vyvstává otázka, zda se nyní Spojené státy nedostanou na podobnou trajektorii jako Japonsko. Japonské vládě ani centrální bance se již více než deset let nedaří nastartovat ekonomický růst. Poslední odhad japonské vlády uvádí očekávaný pokles reálného HDP v roce 2001 o 0,9% (nominální pokles dokonce o 2,3%). Ekonomická statistika hovoří o čtvrté japonské recesi v uplynulých deseti letech.
Japonsko se nachází v pasti likvidity, ani téměř nulové úrokové sazby nejsou schopny pomoci k hospodářskému růstu. Ekonomika je díky neúčinnosti měnové politiky tažena ze státního rozpočtu. Deficity státního rozpočtu dosáhly v posledních třech letech v průměru 10% hrubého domácího produktu. Obdobně astronomicky roste japonský státní dluh, který v letošním roce dosáhne 130% HDP. Inflace měřená indexem spotřebitelských cen je od poloviny devadesátých let záporná. Nominální úrokové sazby jsou jen velmi mírně nad nulou, reálné úroky jsou zvýšeny deflací.
Podobnosti USA v. Japonsko (Argumenty ve prospěch období deflace v USA a hlubší ekonomické recese):
-
Prasknutí bubliny nadhodnocení cen japonských aktiv (nemovitostí a cenných papírů) na konci 80.let se podobá zejména svým relativním rozsahem pádu technologického indexu NASDAQ v uplynulých cca 18-ti měsících.
-
Některé sektory globální ekonomiky čeká v roce 2002 pokles cen výrobků, který plyne ze silnějšího konkurenčního prostředí, nadměrných kapacit výroby (technologie - zejména výrobci počítačů a komponentů) nebo ekonomické recese (automobilový průmysl). Technologické firmy dále ponesou náklady přeinvestovanosti do kapacit výroby.
-
Ekonomická teorie hovoří o tom, že se zpožděním 6-9 měsíců se snížení úrokových sazeb projeví v prvních známkách ekonomického oživení a zvýšení tlaku na cenovou hladinu. Dosud jsme se ani jednoho nedočkali (FED snižoval sazby v lednu 2001 dvakrát, celkově o 100 bps), stane se tak v následujících měsících? Bylo (a bude) dosavadní agresivní uvolňování měnové politiky opravdu tak účinné, jak investoři očekávají?
-
Analýzy na firemní úrovni dosud nepotvrzují (přes očekávané oživení růstu americké ekonomiky ve druhém nebo třetím čtvrtletí 2002) výrazný růst zisků firem v příštím roce. Tyto zisky by měly meziročně stagnovat nebo velmi mírně růst.
Odlišnosti USA v. Japonsko (Argumenty proti začátku období deflace a pro relativně krátkou recesi):
-
Zkreslená statistika. V říjnu se akumulovaly faktory, které způsobily pokles PPI. Ceny energií poklesly o 7,7% (levná ropa), potravin o 0,4%, klesaly také (jinak v říjnu obvykle rostoucí) ceny osobních automobilů (-4,7%) díky automobilovým firmám, které se snaží čelit krizi v průmyslu nabídkami nákupu na splátky s nulovým úročením.
-
FED kromě letošního snížení sazeb na federální fondy o 4,5 % dodává (od teroristických útoků) likviditu do finančního systému také nákupy amerických státních dluhopisů, otevřením diskontního okénka a repo-operacemi. Podstatná část přebytku státního rozpočtu letos a v příštím roce "padne" na stimulaci americké ekonomiky.
-
Desetiletí ospalosti japonské ekonomiky bylo způsobeno zejména krizí úvěrových portfolií japonských bank. Japonské banky půjčovaly na přelomu 80. a 90.let na základě nadhodnocených cen nemovitostí. Po pádu těchto cen prudce poklesla hodnota zástav a tím se zhoršila návratnost úvěrů. Americké banky nepůjčovaly (nebo půjčovaly v malém rozsahu) v uplynulých letech proti zástavě nadhodnocených cenných papírů. Krize americkému bankovnictví zatím nehrozí.
-
Americká ekonomika je zřejmě více úrokově citlivá než ekonomika Japonska. Když nic jiného, snížení sazeb znamenalo rekordní zvýšení míry refinancování hypoték, prodej automobilů "na půjčku" s nulovou úrokovou sazbou byl v říjnu také rekordně úspěšný.
-
Při srovnání ekonomik USA a Japonska na první pohled zaujme problém vnitřní a vnější rovnováhy, tedy záležitost vývoje státního rozpočtu a vývoje zahraničního obchodu. Zatímco Japonsko bojuje s deficity státního rozpočtu a vykazuje aktivní bilanci zahraničního obchodu, Američané v posledních letech dosahují významných přebytků vládního rozpočtu, problém pro ně naopak představuje výrazný schodek zahraničního obchodu (letošní deficit běžného účtu platební bilance přibližně 4,5% HDP).
Nelze očekávat, že tvůrci americké hospodářské politiky udělají takové množství chyb jako jejich asijští předchůdci. Relativně lepší výchozí pozice amerických tvůrců hospodářské politiky spočívá ve vyšší pružnosti ekonomiky USA a také ve znalosti kroků (a reakcí ekonomiky) učiněných Japonci.
Pokles cenové hladiny a jeho případné potvrzení z dalších dat by mohlo otevřít prostor pro další uvolnění měnové politiky. Kapitálové trhy, které dokázala rozkolísat i včerejší havárie letadla (zatím bez prokázaného teroristického pozadí) by další kroky FED ke zlevnění ceny peněz jistě přivítaly optimismem.
Hrozí Spojeným státům podobná krize, jakou prochází v posledních několika letech ekonomika Japonska? Může se tato krize dotknout i České republiky?
