1. Svět se od 11. září změnil méně, než si možná myslíme. Problém radikálního islámského terorismu není nový, existuje již desítky let. Změnil se pouze pohled na něj. Dříve byl podceňován, nyní je démonizován. Podle odhadu izraelských odborníků však organizace spojené sítí Al-Kajda vyčerpaly větší část svého potenciálu a nemohou v dohledné době opakovat útok podobné ničivé síly. Prostředky boje proti terorismu existují, jde jen o to je důsledně používat - což se donedávna bohužel nedělo.
2. Terorismus nemůže trvale změnit chování lidí ani ohrozit prosperitu západního světa. Západní Evropa zažila během 70. a 80. let vlnu teroristických útoků, aniž ji to hospodářsky zruinovalo. Stát Izrael je terorismem obklopen již od svého vzniku, a přesto dokázal vybudovat prosperující ekonomiku.
3. Třetí světová válka se nekoná. Není proti komu bojovat. Vojenskou akci proti teroristům a Talibanům v Afghánistánu nelze považovat za válku v ekonomickém smyslu tohoto slova. Jde o konflikt ekonomicky mnohem méně závažný než vietnamská válka, nebo dokonce druhá světová válka. Tyto války způsobily růst inflace a částečné znehodnocení pevně úročených cenných papírů a bankovních vkladů. V současné době není třeba se obávat inflace. Zapomeňme na zlato a starožitnosti. Válka neznehodnotí vaše úspory v koruně ani v_cizích měnách.
4. Nebojme se drahého benzinu. Světové ceny ropy budou mít v příštích měsících spíše klesající trend. Konflikt nezasáhl ropné oblasti a neexistuje strategický důvod, proč by se tak mělo stát. Vyšponování cen u benzinových čerpadel ihned po útoku nemělo žádné opodstatnění. Světová ekonomika zaznamenává pokles dynamiky a snížení poptávky po energii. Světové ceny ropy a zemního plynu po atentátu poklesly též v důsledku poklesu poptávky po letecké dopravě.
Není v současné době v silách Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) omezením těžby zvýšit její ceny. Těžební kvóty by pouze snížily celkové ropné tržby těchto zemí. Během následujících šesti až devíti měsíců budou tedy ceny pohonných hmot a plynu spíše stagnovat, nebo dokonce klesat. Nemusíme se tedy obávat, že nám inflace "provětrá peněženky", jak se stalo v celém západním světě po ropné krizi v 70. letech.
5. Největší ztráty nepůsobí investorům teroristé. Působí si je sami. Nemá smysl svádět vinu za vlastní finanční problémy na někoho jiného. Každý má dnes možnost seznámit se s principy investiční teorie do takové míry, aby se vyhnul nejhorším začátečnickým chybám. Základní investorské poučky jsou natolik jednoduché, že je pochopí každý průměrně inteligentní člověk. Přesto mají mnozí drobní investoři sklon dělat stále stejné chyby. Typický příklad: drobný investor vyčkává, až akcie půjdou nahoru. Když je trh předražený, nakoupí akcie za většinu svých úspor. Když poté trh oslabí - což je normální jev, se kterým je nutné počítat - drobný investor propadne panice a prodá své akcie se ztrátou. Přitom by stačilo tak málo, aby se drobný investor této základní chybě vyhnul!
Naopak velcí a zkušení investoři využívají krizové situace k levným nákupům. Například firma Rothschild Asset Management nakoupila krátce po atentátu velké balíky evropských telekomunikačních akcií, kterých se nezkušení drobní investoři v panice zbavovali za velmi nízké ceny. Například akcie France Telecom od atentátu posílily o 37 procent.
6. O vzestupech a pádech akcií podniků rozhodují dlouhodobé ekonomické trendy, nikoli teroristické útoky nebo války. Akcie některých odvětví trpí a budou trpět poklesem bez ohledu na terorismus a na výsledky akce v Afghánistánu. Jde o odvětví, která už před atentátem trpěla nadbytečnými kapacitami, ostrou konkurencí a předlužením a která budou zřejmě i nadále klesat nebo stagnovat. Jiné akcie se naopak zotaví v souvislosti s hospodářským oživením, které Amerika a pravděpodobně i Evropa může očekávat během příštího roku.
Jaké budou skutečné dlouhodobé dopady teroristických útoků na Spojené státy? Jsou peníze investované v USA v bezpečí?
