Pole Groningen na severovýchodě Nizozemska bude zdrojů agentury Bloomberg uzavřeno 1. října letošního roku. Kabinet přijme oficiální rozhodnutí později tento měsíc, uvedl mluvčí nizozemské vlády.
Těžba z ložiska pod Groningenem na severu Nizozemska, ve kterém se kdysi nacházelo více než 2700 miliard kubických metrů plynu, začala v 60. letech 20. století. Od konce 80. let si obyvatelé stěžovali na dunění v zemi, které děsilo dobytek i domácí zvířata a způsobovalo praskliny ve zdech domů. Tvrdí přitom, že jim nizozemská vláda i společnosti, které v oblasti těžily, říkaly, že se není čeho bát.
Těžba kromě zemětřesení měla na místní i jiné dopady. Studie provedené univerzitou v Groningenu odhalily, že nejméně deset tisíc lidí v regionu trpí zdravotními problémy, zejména stresem, a to právě v souvislosti s otřesy půdy a jejich důsledky.
Klíčový zdroj financí
Od zahájení těžby ale bylo pole klíčovým zdrojem plynu pro velkou část západní Evropy a také páteří nizozemských veřejných financí. V podzemí podle odhadů momentálně zůstává asi 450 miliard kubických metrů.
KOMENTÁŘ: Čas vodíku přijde. Efektivní investici však nabídne jen málokomu |
Nizozemsko dříve usilovalo o to, aby se pole zavřelo v závislosti na geopolitické situaci do října 2024. Politici ale čelili velkému tlaku kvůli následkům zemětřesení, která těžba vyvolává.
Minulý týden nizozemský premiér Mark Rutte těsně přežil hlasování o nedůvěře po obvinění, že vláda necitlivě reaguje na stížnosti. Podle kritiků je přístup kabinetu k problémům v Groningenu laxní. Ačkoli se pole v současné době podílí na celkové produkci plynu v Evropě jen malou měrou, jde o důležitou možnou zásobovací rezervu.
Odškodňovací vlna
Začátkem letošního roku se nizozemská vláda zavázala vynaložit na odškodnění obyvatel Groningenu během 30 let celkem 22 miliard eur (523,4 miliardy korun). Z přibližně 327 tisíc domů v regionu jich nahlásilo nějakou škodu nejméně 127 tisíc, uvedl tamní institut pro důlní škody. Od roku 2012 bylo v oblasti zbouráno více než 3300 budov, protože se kvůli zemětřesení staly nebezpečnými k obývání.
SPECIÁL: Jak jsou naplněné tuzemské zásobníky plynu |
Nizozemská vláda v příštím roce plánuje plynové vrty zalít betonem, uvedl jeden ze zdrojů. Do října bude z groningenského pole vytěženo maximálně 2,8 miliardy metrů krychlových plynu.
Rozhodnutí o uzavření není zcela nezvratné, uvedly dále zdroje. Pokud by nastala další energetická krize nebo velmi chladná zima, trvalo by podle nich znovuotevření vrtů asi dva týdny.
Cena plynu opět roste
Zpráva z Nizozemska však zasáhla i trhy. Během čtvrtka raketově stoupla cena plynu na burze v Rotterdamu, který je pro evropský trh určující. Ačkoliv v pondělí se cena pohybovala jen okolo hranice 31 euro za MWh (asi 740 korun), ve čtvrtek po poledni se v jednu chvíli vyšplhala až na 49,5 eura.
Zemní plyn však zdražoval ještě před tím, než Nizozemci oznámili uzavření plynových polí. Někteří obchodníci totiž začali spekulovat kvůli nejistým dodávkám zemního plynu v dalších měsících. Mohou za to údržbové práce v norských těžebních centrech, které se mají neplánovaně prodloužit až do poloviny července.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
