Revizi výhledu způsobilo převážně očekávání pomalejšího ekonomického růstu, méně pak to, že odběratelé budou přecházet od plynu k uhlí, ropě nebo obnovitelným zdrojům energie. Spalování plynu vypouští méně oxidu uhličitého než jiná fosilní paliva. Při jeho těžbě se ale uvolňuje metan, který také významně přispívá ke změnám klimatu.
Snahy zemí Evropské unie odpojit se od ruského plynu sníží vývoz z Ruska do EU prostřednictvím plynovodů o 55 až 75 procent, odhadla IEA. Současně nákupy zkapalněného zemního plynu (LNG) v zemích EU způsobily odklon dodávek určených pro jiné regiony, jako je například Asie. Ta by se do roku 2025 měla podílet na růstu poptávky zhruba z poloviny.
„Vidíme teď nevyhnutelný růst cen, protože země po celém světě bojují o dodávky LNG. Nejudržitelnější odpovědí na současnou globální energetickou krizí je ale vyšší snaha o účinnější využívání energie a zrychlení přechodu na čistou energii,“ uvedl ředitel IEA pro energetické trhy Keisuke Sadamori.
Kapacita produkce plynu je podle IEA částečně omezena minulým propadem investic do plynárenské infrastruktury a zpožděním výstavby v souvislosti s pandemií. Nedávné nové investice pravděpodobně ovlivní dodávky plynu až po roce 2025.
