Podle agentury Bloomberg se iniciativy chopilo mimo jiné Německo s Nizozemskem. Obě země společně podporují desetibodový plán, který se zaměřuje na společné nákupy plynu, jež mají předejít předhánění členských zemí v individuálních nabídkách.
Ke společným nákupům by se mělo přikročit okamžitě a součástí plánu je i závazek ke koordinovanému postupu při naplňování plynových zásobníků před zimou 2023/24.
„Věříme, že platforma pro společné nákupy energií by měla být jedním z řešení vysokých cen a také otázek možného smluvního zastropování cen plynu,“ řekl ministr průmyslu Jozef Síkela.
Debata se dlouhodobě točí také kolem odstřižení vlivu plynových elektráren na tržní cenu elektřiny na burze. Často se zmiňuje takzvaný iberijský model, tedy metoda fungující v Portugalsku a ve Španělsku. Zde mají zastropovanou cenu plynu pro výrobu elektřiny.
Není to fér, omezte ceny plynu v celé EU, žádají politici. Německo je proti |
Německo a Nizozemsko upozorňují, že takovýto model „by měl být zvažován velmi obezřetně a měl by zahrnovat i sdílení nákladů“, upozorňuje Bloomberg. Jedním z rizik tohoto modelu je totiž snížení tlaku na úspory a naopak zvýšená poptávka po plynu, jehož není v Evropě dostatek.
„Jakékoli opatření zaměřené čistě na symptom, tedy vysokou cenu, selhává při řešení jádra problému,“ upozorňuje německo-nizozemský dokument.
Cílem debaty energoministrů je připravit základ pro jednání Evropské komise, která by měla dospět k dohodě na zasedání příští týden. Názory jednotlivých zemí jsou ale zatím odlišné.
Tím, že jsou nyní ceny plynu zhruba o 90 procent výše než před rokem, shoduje se většina zemí na potřebě nějakého cenového stropu. Problém, je že zatím to nejsou všechny země a navíc i navrhovaných variant cenového prahu je několik.
„Potřebujeme najít rychlé řešení, které bude aplikovatelné v celé Evropské unii. Národní řešení nejsou cesta vpřed,“ řekl přední činitel EU agentuře Reuters.
K otázce cenových stropů bylo od začátku skeptické Německo. Zmiňovaný německo-nizozemský dokument je opatrně připouští k debatě stropy na ruský plyn, ovšem s podmínkou, že s ním budou souhlasit země, jichž by se nejvíce dotknul. A zdůrazňuje také, že takovéto opatření nesmí vést k přídělovému systému a omezování dodávek zákazníkům.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová zase zdůrazňuje, že jakýkoli vyhlášený cenový strop sebou musí nést i návrhy na úspory ve spotřebě.
Energetičtí ministři by se měli znovu sejít v listopadu a definitivně odsouhlasit materiál předložený Evropskou komisí.
