Co říkáte na co, že Gazprom zastavil dodávky plynu do Evropy? Dalo se to očekávat?
Původně byla určitá krátkodobá odstávka předem hlášena, nicméně dodávka nebyla s odkazem na technické problémy v původně stanoveném termínu obnovena.
Kdy a v jakém rozsahu bude prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 plyn zase proudit, si v tuto chvíli netroufám odhadnout. Navíc Rusko trvale dodává méně plynu, než by mělo, takže nás to nijak nepřekvapilo.
Jaký má Pražská plynárenská připraven krizový scénář?
Stejný jako všichni ostatní, to znamená naplnit zásobníky na maximum. V případě krize budou vyhlášeny regulační stupně, podle nichž se budou omezovat odběry plynu. Bude to mít vliv jak na průmysl, tak na komfort života ve městech – mám na mysli třeba uzavření bazénů.
Jsem přesvědčen, že se situace dá zvládnout, ale jistě to bude stát nějaké oběti. Myslím si, že není problém v tom, zda plyn bude, nebo nebude, ale kdo a za jakých podmínek si ho bude moct koupit.
Už čtvrtinu domácností trápí drahé energie. Netopit se ale nemusí vyplatit |
Můžete to upřesnit?
Pokud dodáváme plyn za spotové ceny, ráno a večer jsou dost odlišné. Prodej plynu obecně se pro nás pojí s enormním rizikem. Nemyslím si, že by se to týkalo domácností, ty jsou pokryty kontrakty z minulosti. Problém může nastat zejména v podnikatelské sféře.
Čím dál častěji slyším o zákaznících, kteří mají problém s fyzickou dodávkou plynu a nejsou ho schopni nakoupit. Další věc je zákon o zadávání veřejných zakázek, který je strašně složitý.
V čem je problém?
Spoustě zákazníků veřejného sektoru končí smlouvy na konci roku. I kdyby teď takoví zákazníci začali vypisovat výběrová řízení, těžko je stihnou uzavřít do konce roku. Takže plyn bude, ale jak se bude plyn obchodovat, je ve hvězdách.
Kdy se dočkáme toho, že za energie zaplatíme méně?
Pokaždé, když si myslíme, že ceny energií jsou vysoké tak, že vyšší být přece nemůžou, tak se ukáže, že ještě mohou. Navrácení ceny na nějakou původní a rozumnou hranici je podle mě otázka několika let.
Alespoň psychologicky by mohlo pomoci dokončení mobilních LNG terminálů v Německu v průběhu zimy. Ruský plyn nenahradí, ale na cenu by to nějaký vliv mít mohlo. Bude to signál, že Evropa se začíná fyzicky odvracet od ruského plynu. To je ale všechno, co se k tomu dá říct.
Martin Pacovský (49)
|
Na české i evropské úrovni probíhají debaty ohledně zastropování cen energií. Umíte si to představit v praxi?
Myslím si, že v tomto případě jsou hodně důležité detaily. Nikdo neřekl, jak přesně by to fungovalo, a nikdo ani neuvedl, zda by zastropované ceny měly platit pro domácnosti, průmysl, nebo pro všechny. Otázkou také je, jak dlouho by měly být ceny zastropovány.
Obecně je jakékoliv zastropování cen nesmírně nákladná věc a někdo bude muset rozdíl mezi tržní cenou a zastropovanou cenou zaplatit. Fungovat by to mohlo tak dlouho, dokud na to bude někdo mít peníze, tedy stát.
Rozumnější mi přijde zastropovat ceny plynu pro výrobu elektřiny v plynových elektrárnách. Scénář, který je na stole, hovoří o tom, že nákup plynu pro plynové elektrárny by měl být dotován, čímž by se snížila cena elektřiny pro všechny zúčastněné. Pokud by to však mělo fungovat, musely by ceny zastropovat všechny státy EU, nejen Česko.
Myslím si, že to je dobrá myšlenka, ale otázkou je, jaké s tím budou spojené náklady. V Česku za energie dáme všichni dohromady o jeden bilion korun více než loni a ty peníze musí někdo zaplatit.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela minulý týden informoval o tom, že chce založit státního obchodníka s energiemi. Jak se na tento nápad díváte?
Je složité si pod tím něco představit. Je totiž důležité vědět, koho by měl případný státní obchodník obsluhovat. V momentě, kdy by vznikl státní obchodník, který bude nabízet jiné ceny energií než ostatní účastníci trhu, tak nastane změna konkurenčního prostředí.
Státní obchodník by prodával energie levněji než ostatní obchodníci, jelikož by měl jiné vstupy. Zatím ale detaily ohledně státního obchodníka s energiemi neznáme.
Začátkem září přistoupila Pražská plynárenská ke zvýšení ceny zemního plynu asi o 30 procent. Kolika zákazníků se to týká?
Všech, kteří využívají ceník „standard“. Počet není malý, ale je to spíše o kategoriích spotřeby. Máme relativně hodně zákazníků, kteří využívají plyn pouze na vaření. Takoví lidé si sice připlatí, ale měsíčně to bude maximálně v řádech desítek korun.
Výrazněji změnu pocítí zákazníci, kteří plynem topí a ohřívají vodu. Na druhou stranu zase máme dost zákazníků, kteří mají fixované ceny, těch se navýšení týkat nebude.
KALKULAČKA: Spočítejte si, kolik vám stát pošle přes úsporný tarif |
Chystáte další zvýšení cen?
Nemůžu vyloučit, že zdražovat nebudeme. A v současné době to podle mě neumí vyloučit nikdo. Když jsme nový ceník plynu připravovali, ceny byly úplně jiné než dnes. A stejně tak mohou být úplně jiné i zítra. To pro nás není jednoduché. Kromě toho vláda ještě chystá úsporný tarif, což budeme muset také brát v úvahu.
Definitivní podobu úsporného tarifu již vláda schválila. Jak se na takový druh pomoci proti drahým energiím díváte?
Musíme si nastudovat detaily ohledně toho, jak se bude úsporný tarif počítat, jak se bude vyplácet a jakým způsobem ovlivní zálohy, které se normálně vypočítávají dvanáct měsíců dopředu. Myslím si, že každá pomoc pro občany je dobrá.
Na druhou stranu nárůsty cen energií jsou obrovské a nakonec se může ukázat, že jde o nedostatečnou částku, nebo respektive že pro některé kategorie zákazníků je nárůst tak vysoký, že jim úsporný tarif příliš nepomůže.
Jednáme s ministerstvem práce a sociálních věcí a apelujeme na vytvoření záchranné sítě pro lidi, kteří by měli dostávat podporu adresně. Chtěli bychom být dopředu schopni identifikovat zákazníky, kteří mohou mít problémy s placením faktur. Resort by je tak mohl kontaktovat a začít jim adresně pomáhat.
Cítíme, že pořád není běžné si o podporu říct. Rádi bychom odstranili tabu, že žádat o příspěvek na bydlení je ostuda. Není to ostuda a v současné době mi to přijde jako nejlepší způsob, jak adresně řešit nárůst cen energií. Nevýhoda úsporného tarifu je, že je plošný, ne každý pomoc potřebuje. Užitečnější může být naopak posílení sociálního systému.
Jsou s úsporným tarifem pro vás spojené nějaké komplikace, které běžný zákazník nevidí?
Jde o relativně velký zásah do IT systémů, náklady na zprovoznění jsou poměrně vysoké. Navíc je tam pro nás řada nejasností, například jak zohlednit tarif v zálohách na příští rok. Největší komplikací zřejmě bude masivní nárůst hovorů na naše zákaznické linky, protože budeme muset vysvětlovat, jak tarif funguje.
Linky jsme již posílili a zavedli extra poradenství pro lidi v nouzi. Naši zaměstnanci pomáhají například i s vyplňováním žádostí o příspěvek na bydlení. Jsem přesvědčen o tom, že musíme lidem, kteří se dostali do problémů, pomáhat.
S jakými problémy se lidé na zákaznická centra nejčastěji obracejí?
Dříve to byla třeba změna dodavatele. Nyní už se tak neděje, odejít není kam. Zákazníci nejčastěji řeší vysoké ceny energií. Část zákazníků – zejména seniorů – je zoufalá, jelikož namísto záloh dva tisíce mají platit například deset tisíc. Takže se jim snažíme pomoct.
Spolupracujeme i s Institutem prevence a řešení předlužení. Stává se, že zákazníkům přijde velký nedoplatek za plyn nebo elektřinu, leknou se a namísto toho, aby šli situaci řešit s námi nebo úřadem práce, vezmou si půjčku. Snažíme se jim tedy vysvětlovat, aby si hlavně nepůjčovali peníze na nedoplatky.
Jednáte s hlavním městem ohledně úsporných opatření. V čem konkrétně by měla Praha šetřit?
Hlavní město by mělo jít podle mě v energetických úsporách příkladem. Podle mě tady chybí dobrovolný přístup k úsporám. Na chodbách se dají vypnout topení, inteligentněji se dá řídit otopná soustava. Rádi bychom podali nejenom městu, ale i městským částem pomocnou ruku. Spousta opatření se dá zavést relativně jednoduše.
V kancelářích se topí raději více než méně, aby si nikdo nestěžoval. Přitom kdyby bylo v kancelářích 21 stupňů namísto 23, jde už o výrazné úspory. Hlavnímu městu a všem městským částem se tedy snažíme říct: Nečekejte na vyhlášky, začněte pracovat sami.
Letos se zúčastníte konference při příležitosti Národního dne bez kouře. Co budete řešit?
Moje prezentace bude především o udržitelném způsobu vytápění v Praze. Snažíme se pochopit, jak bychom mohli odklonit Prahu od vytápění plynem a současně jít cestou, která je udržitelná a zelená. Ukazuje se, že Praha má velkou výhodu v protékající řece. To znamená, že jsou tady velké potenciální kapacity pro výstavbu velkých tepelných čerpadel, která by mohla vytápět celé čtvrtě.
Stále nevíme, kolik plynu má stát nasmlouváno, říká Rafaj ze Svazu průmyslu |
S hlavním městem plánujeme výstavbu na Rohanském ostrově. Vedeme diskuze s pražskou čistírnou odpadních vod. Odpadní voda má určitou teplotu, ta se dá využít pro tepelné čerpadlo a vytápění. Vedeme také diskuze o využití spalovny v Malešicích. Věříme, že se polovina spotřeby tepla v Praze dá nahradit výstavbou takových obnovitelných typů vytápění a v zásadě i nahradit ruský plyn.
Jaké jsou vaše další aktivity? Je vůbec možné být zelený, když máte plyn?
Samozřejmě že název Pražská plynárenská a být zelený je trošku v rozporu. Vidíme ale velký potenciál v biometanu, například v našich CNG stanicích už používáme výhradně biometan. I provoz plynárny hodláme dělat bezuhlíkově, to znamená všechny naše aktivity chceme dělat tak, abychom byli kolem roku 2025 emisně neutrální. Pokud však v našich potrubích bude vést zemní plyn, bude součástí našeho podnikání.
Prezident Miloš Zeman nedávno uvedl, že jednou z podstatných příčin energetické krize je zelený fanatismus. Byli bychom podle vás dnes v nepříjemné situaci, kdyby neexistoval například Green Deal?
Pracuji pro Pražskou plynárenskou a jsem zastáncem zelené energetiky. Myslím, že fotovoltaiky i větrné elektrárny jsou v současné době nejlevnější zdroje výroby. Samozřejmě je to všechno o nějakém vybalancování. Německo postavilo svou zelenou transformaci na závislosti na ruském plynu, což je problém.
Není to podle mě ale o tom, jestli Green Deal ano, nebo ne, ale o jeho rychlosti a podpoře. Jsem přesvědčen o tom, že to je správná iniciativa. Ale zpřísňovat každé dva roky jeho cíle, aniž by bylo jasné, jak se cílů dosáhne, není ideální.
Ve které zemi bychom se měli v rámci obnovitelných zdrojů inspirovat?
Myslím si, že vždycky je to otázka peněz a bohatosti dané země. Pokud odhlédnu od toho, že Němci by asi neměli být tak závislí na ruském plynu, tak bychom měli přebírat věci z Německa.
Němci už mají koupené čtyři plovoucí LNG terminály a zachraňují energetickou soustavu. Můžeme si o nich myslet, že přepálili Green Deal, byli příliš závislí na ruském plynu, ale pořád jsou nám nejblíž. Současná situace je složitá a nečekaná a nemyslím si, že by to někdo dělal skvěle a ostatní špatně.
