ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Už čtvrtinu domácností trápí drahé energie. Netopit se ale nemusí vyplatit

  • 56
Stále více domácností negativně pociťuje rostoucí ceny energií na svém měsíčním rozpočtu. Zatímco v červnu hlásilo střední a velké potíže 20 procent domácností, v červenci to bylo již 24 procent.

Vyplývá to z výzkumu, který si v reakci na energetickou krizi nechal u výzkumné organizace PAQ Research zpracovat Institut prevence a řešení předlužení.

„Z pohledu příjmů domácností střední a velké problémy hlásí už 44 procent domácností pod hranicí chudoby a 28 procent nízkopříjmových domácností. U nadstandardně příjmových je to pak 13 procent a lidí s vysokými příjmy se problém zvyšujících cen dotýká jen ve třech procentech,“ uvádí.

Institut rovněž zmiňuje, že napříč všemi příjmovými skupinami má tento ukazatel rostoucí trend a dá se předpokládat, že se situace s rostoucími cenami energií a příchodem zimy bude nadále zhoršovat.

Podle Jana Béreše, energetického analytika Ušetřeno.cz, mohou být náklady na vytápění pro spoustu domácností žijících v rodinných domech likvidační.

„Domácnost, která například v minulém roce vytápěla dům s plynem nebo elektřinou za 40–50 tisíc ročně, a jíž končí fixace, zaplatí nově víc než trojnásobek. Pokud zohledníme současné burzovní ceny elektřiny nebo plynu, které ještě vzrostly a dodavatelé je promítnou v příštím roce, pak náklady vzrostou nad 200 tisíc ročně, což je pro spoustu domácností neúnosné,“ říká Béreš.

Vypínat topení při odchodu z bytu?

Šéf Pražské plynárenské Martin Pacovský už na svém Twitteru upozornil, že topná sezona opět otevře diskuzi, zda má smysl vypínat topení, pokud člověk odjíždí na víkend či na dovolenou.

Odborníci totiž dlouhodobě upozorňují, že vypnutí topení při odchodu z domu nemusí znamenat v konečném důsledku úsporu. Zbystřit by měli především obyvatele starších a nezateplených domů či bytů.

„Pokud jde o starý a nezateplený objekt, může se stát, že během víkendu prochladne. A následně bude jeho vytopení energeticky náročnější, než kdyby se v něm celou dobu topilo na určitou teplotu,“ říká Petr Pavlík z Katedry energetiky Fakulty strojní při Vysoké škole báňské - Technické univerzity Ostrava.

Lidé si podle něj často neuvědomují, že v bytě nebo domě během netopení neklesá jen teplota vzduchu. „Například na čtrnáct stupňů se uvnitř ochladí všechny věci, které člověk doma má, tedy veškerý nábytek a vybavení. A všechny věci se pak následně musí znovu ohřát na požadovanou teplotu,“ říká Pavlík.

Rozdávat univerzální rady nemá smysl

Rozdávat rady, kdy má vypínat topení smysl a kdy naopak ne, však podle něj nelze. „Lze to zobecnit a říct, že pokud jde o zateplený objekt, který má vyměněná okna a malou tepelnou ztrátu, měla by se určitá úspora při vypnutí nebo omezení topení na víkend dostavit,“ říká Pavlík.

Ve skutečnosti podle něj záleží na mnoha dalších faktorech. Jedním z nich je rozdíl mezi teplotou uvnitř a venku. „Pokud je venku pět stupňů a doma vytápíme na dvacet, takzvaný teplotní spád činí patnáct stupňů. Pokud je venku mínus deset stupňů a uvnitř vytápíme na dvacet, teplotní spád je třicet stupňů,“ vysvětluje Pavlík.

„Pokud tedy vypneme v pátek před víkendem topení a venku bude celou dobu pět stupňů, může to v konečném výsledku znamenat úsporu. Pokud se ale venku výrazně ochladí, může to být naopak,“ doplňuje Pavlík.

V případě bytu v panelovém domě hraje roli také to, jak topí sousedé. „Pokud pod vámi bydlí soused, který v bytě hodně topí, můžete klidně odjet na víkend pryč, vypnout topení a v bytě může být stále 19 stupňů. Ale úplně jinak to bude vypadat v případě, pokud je byt prázdný,“ říká Pavlík.

Další důležitou proměnnou je umístění bytu. „Byt pod střechou, ať už je zateplená nebo ne, má větší tepelnou ztrátu než byt, který je umístěný mezi dvěma podlažími,“ upozorňuje.

Topit příliš málo se nemusí vyplatit

Vyúčtování v bytech je navíc komplikovanější. A uživatel bytu nikdy nezaplatí za vytápění nula korun, i když ve svém bytě nebude topit vůbec.

„V bytových domech se 30-50 procent celkových nákladů na teplo rozpočítává podle podlahové plochy (takzvaná základní složka, pozn. red.) a zbytek podle skutečné spotřeby indikované měřiči (takzvaná spotřební složka, pozn. red.),“ připomíná architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Navíc i spotřební složka má určité meze. Náklady na vytápění na metr čtvereční započitatelné podlahové plochy nesmějí být o víc než pětinu nižší a dvojnásobně vyšší než průměr v domě.

A pokud bude spotřební složka nákladů nižší než 80 procent průměrné hodnoty nákladů na vytápění za zúčtovací jednotku, příjemce služeb tohoto bytu uhradí přesně 80 procent průměrné hodnoty nákladů.

Základní a spotřební složka

  • Základní složka vyjadřuje část nákladů na vytápění, která není závislá na chování příjemců služeb.
  • Výše poměru spotřební složky (naměřené nebo indikované hodnoty) se může pohybovat v rozmezí 50 % až 70 %.
  • Zároveň platí, že rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii (kalorimetry) nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění (indikátory), v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Jinak řečeno, lze se pohybovat v rozmezí od −20 % do +100 %.
  • Pokud je byt dlouhodobě neužíván nebo nevytápěn, potom příjemce služeb tohoto bytu uhradí 80 % průměrné hodnoty nákladů na vytápění za zúčtovací jednotku (nedotápění) nebo 200 % průměrné hodnoty nákladů na vytápění za zúčtovací jednotku (přetápění), aby nebyli poškozováni příjemci služeb ostatních bytů.
  • Zdroj: MMR