Polární trasy představují výraznou zkratku mezi Dálným východem, Amerikou i Evropou. Severozápadní průjezd byl jako zkratka spojující Atlantský a Tichý oceán v 19. století lákavou myšlenkou, informuje BBC. Průzkumníci se předháněli v mapování oblasti, která by výrazně pomohla spojit kontinenty jinak než skrze Panamský či Suezský průplav. I v létě však pokrývala vodní hladinu silná vrstva neproniknutelného ledu. V roce 1845 na to doplatila například expedice kapitána Johna Franklina, kdy během plavby zahynulo na dvou uvízlých lodích všech 129 členů posádky.
Dnes o více než 170 let později, kdy je globální oteplování stále více skloňovaným pojmem, se počet lodí, které Severozápadní cestu absolvovaly, stále zvyšuje. V roce 2017 se na plavbu v letních měsících vydalo 32 lodí. Pouze jedna však byla kontejnerová. V ostatních případech šlo především o ledoborce doprovázející průzkumné jachty, výletní lodě či tankery. Oproti roku 2016 je to však skoro dvojnásobek. Tehdy se místy plavilo 18 lodí, o rok dříve 16.
Severozápadní námořní cesta
První nákladní loď proplula koridorem Nordic Orion v roce 2013. Převážela 76,5 tun uhlí. O rok později trasu zvolilo kanadské plavidlo Nunavik, které cestu z Quebeku do Číny zvládlo za 26 dní. To je o více než dva týdny méně, než kdyby posádka absolvovala 41denní trasu skrze Panamský průplav. „Co se týče vzdálenosti, má Severozápadní cesta obrovský smysl, pokud je možné ji využít,“ uvedl Tim Keane, manažer arktických operací, který se plavby účastnil.
V současné době jsou výpravy severními vodami ale stále riskantní. Minulý měsíc zmínil Jim Carr, kanadský ministr obchodu, že „celoroční přístupnost trasy je otázkou jednoho generačního období.“
Prezident kanadské logistické společnosti Fathom Mariane Niels Graham očekává, že počet lodí převážejících nerostné suroviny Severozápadní cestou bude nadále stoupat. S vidinou, že jde o cestu globálního významu, je proto jedním z těch, kteří projekty a výzkumy v daném území podporují a investují do nich.
Geografické nevýhody
O dva týdny kratší. Tající Arktidou proplula poprvé kontejnerová loď |
Někteří experti však o využitelnosti trasy pochybují. Poukazují na to, že Severozápadní cesta má několik geografických nevýhod. Jednou z nich je poměrně vysoký počet ostrovů, které udržují oblast zamrzlou.
Rozvoji Severozápadního průjezdu brání mimo jiné i spor o samotné území. Mezitím co si kanadská vláda dělá na veškeré cesty mezi jejími ostrovy nároky, Spojené státy považují koridor za mezinárodní.
Obchodní trasa se otevírá i skrze Severní mořskou cestu, dříve Severovýchodní průjezd. Jako první nákladní kontejnerová loď proplula koridorem v září dánská Venta Maersk (psali jsme zde). Cesta z Vladivostoku do Petrohradu se dopravci zkrátila rovněž o dva týdny.
