„Mužů, kteří odcházejí na rodičovskou dovolenou, je velmi málo, protože dávka je relativně hodně nízká,“ uvedla v Rozstřelu Formánková. Měla na mysli dávku, která nahrazuje ušlou mzdu v době péče o dítě.
I muži mají zájem o to, aby se na rodičovské vystřídali, myslí si Formánková. „Na druhou stranu, většinou otcové mají zájem o kratší délku, což souvisí se zodpovědností k pracovní pozici,“ uvedla v diskusním pořadu, který moderovala vedoucí ekonomické rubriky MF DNES Zuzana Kubátová.
Na začátku debaty o stereotypním vnímání mužských a ženských rolí byla exkurze do školních učebnic. Na internetu totiž rezonuje báseň Jiřího Žáčka určená pro druháky, začínající slovy „K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky“. Verše mnoho lidí rozčílily.
Podle básně Jiřího Žáčka jsou holky na světě proto, aby měl kdo vlídně a s něhou pečovat o děti. Zatímco kluci - jak říká jeho další nyní hojně propíraná básnička - jsou na světě proto, aby dělali neplechu, pouštěli se do dobrodružství a aby se díky nim „svět točil vpřed“.
Podle Formánkové báseň v učebnici navozuje dojem, že žena, která není maminkou, neplní roli ženy. „Ženy mají spoustu dalších rolí spojených třeba s prací, jsou například skvělé vědkyně nebo doktorky,“ uvedla v Rozstřelu socioložka. Bezdětných žen je podle ní v Česku zhruba deset procent.
Žáčkův text podle jejího názoru upozaďuje roli otců. „Mohou být stejně dobří pečovatelé. Podle průzkumu z roku 2016 si více než 80 procent lidí myslí, že otec může být stejně dobrý pečovatel jako žena,“ řekla divákům Formánková.
Právě tradiční patriarchální vymezení mužské a ženské role pobouřilo řadu lidí. Už víc než týden se na internetu zuřivě diskutuje, zda tento pohled patří či nepatří do dětských učebnic. Zda zdůrazňování mateřského poslání není diskriminující vůči ženám, jež děti mít nemohou nebo nechtějí. A také, zda feministický odsudek tradičního pohledu nedělá pro rovnost pohlaví víc škody než užitku.
Ženy mají v průměru o 22 procent nižší plat
Otázku, nakolik by se měli muži angažovat v péči o děti, Češi podle Formánkové ve větší míře řeší posledních deset let. „Ve výzkumech psychologů se ukazuje, že je u dětí pevná vazba k jedné pečující osobě. Může to být otec, nemusí to být jen biologická matka,“ uvedla vědkyně.
Celý záznam Rozstřelu s Lenkou Formánkovou:
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvFormánková zdůraznila, že u většiny aktivit, které muži a ženy dělají, nezáleží na pohlaví, ale na fyzických dispozicích. „Většina rozdílů, které se často zdůrazňují, jsou daná společenskými očekáváními,“ podotkla.
V diskusi také zmínila, že v Česku přetrvává platová nerovnost mezi muži a ženami ve stejných pozicích - činí 22 procent v neprospěch žen a rozdíl se zatím nedaří snižovat. Kvóty na povinné zastoupení žen ve vysokých pozicích se sice v některých zemích ujaly, ale platovou nespravedlnost nesmazaly, uvedla Formánková.
Vědecká pracovnice ze Sociologického ústavu Akademie věd se věnuje především otázkám rovných příležitostí pohlaví na trhu práce, pracovní legislativě a sociální politice.
Zabývá se také sociálními riziky a jejich posuny v průběhu životního cyklu, zkoumá vývoj rodiny a partnerských vztahů. Je spoluautorkou knihy Pracovní dráhy žen v České republice, v níž trojice socioložek systematicky mapovala osudy žen různých věkových skupin v různých pracovních pozicích.
Vadí vám ve školní čítance básnička se slovy: „K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky.“?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 30. ledna 2017. Anketa je uzavřena.
