Jaké máte návrhy na řešení krize?
Ono těch nástrojů, které může stát udělat rychle a s okamžitým dopadem, není moc. Většina opatření vyžaduje změny zákonů, což se při délce našeho legislativního procesu neprojeví hned. Čekám, že rada bude dělat protiváhu a koordinaci návrhů, s nimiž budou přicházet jednotlivá ministerstva. Ta mají totiž často úplně jiné cíle a nekomunikují spolu.
Konkrétní návrh nemáte?
Velký boj by se měl strhnout o daňovou reformu. Zákon je otevřený na stole a díky krizi je příležitost daně výrazně zjednodušit a snížit. Odbory sice chtěly kvůli zachování všemožných výjimek a výhod stávkovat, ale do zákona by se mělo radikálně sáhnout a snížit zdanění práce, tedy odvody na sociální zabezpečení.
Takže: Když se vzdáte stravenek, nepřijdete o práci?
Lidé by měli pochopit, že hlavním smyslem takového opatření je zachovat jim práci. To je lepší než následně řešit nezaměstnanost. Rozhodně proto nejsem pro návrhy, které počítají s většími sociálními dávkami a tváří se, jako že bojují s krizí. Je nutné se podívat i na zákoník práce, který odrazuje lidi od vedlejších pracovních poměrů či souběhu více prací najednou. Měl by být maximálně liberalizován. Na různé ochrany práce bych na krizovou dobu trochu zapomněl.
Z vašich vyjádření vyplývá, že byste také zapomněl na různá "zelená" opatření ve firmách.
Neměli bychom si přidělávat problémy uměle vnášenými regulacemi. Ty jsou určeny pro dobré časy. Jestliže působily velké problémy firmám i v dobách před vypuknutím krize, tak teď jsou likvidační. Chápu, že jde zčásti o obecné dobro, ale pro samotné podnikání je to obrovský náklad. Chtít po firmách, které přicházejí o trhy a finance, aby současně nákladně registrovaly své zboží třeba podle programu REACH (vztahuje se na chemické látky, pozn. red.), jde zcela proti snahám státu jim pomoci.
Jak pomoci zaměstnancům?
Je nutné podpořit mobilitu pracovní síly. Nemusíme si namlouvat, že se u nás lidé budou stěhovat za prací jako v USA, ale když zkrachuje významný zaměstnavatel v daném regionu, tak bychom měli v místě zvýšit dotace pro veřejnou dopravu. Tak, aby lidé mohli v rámci regionu pohodlně a pokud možno levně jezdit za jinou prací.
Máte představu, kolik by měl stát obětovat peněz na boj s krizí?
Zatím jsme nemluvili s ministerstvem financí, takže nechci střílet od boku. Zastávám ale názor, že pro naši malou otevřenou ekonomiku s vlastní měnou je nesmírně důležité, abychom zachovali zdravé veřejné finance. Trhy pečlivě sledují, v jakém pořádku jednotlivé země mají finance, a podle toho se investoři rozhodují. Už dnes se zhoršují ratingy některým zemím eurozóny, které rozjely velmi štědré programy podpory ekonomik.
Barack Obama chce investovat přes 700 miliard dolarů. Je vůbec reálné, aby to americká ekonomika splatila?
Obávám se, že výdajová stavidla se otevřela v USA a v západní Evropě naprosto bezedně. Účet je otevřen, ale jednou bude podtržen a lidé na něj doplatí.
Jakkoli je krize těžký moment pro rodiny i firmy, tak plní ozdravnou kúru a vrací ekonomiku zpět na zdravé základy. Likviduje oblasti, do nichž byly špatně vloženy peníze. Jenže to vypadá, že USA se snaží koňskými dávkami veřejných peněz špatné oblasti uměle udržet při životě. Možná tak sice nepadne ekonomika na dno, ale zaděláváme si na další bublinu a novou krizi, která může přijít rychleji, než čekáme. Prostě se vyhýbáme ozdravnému procesu, jenž nás nakonec stejně zastihne. A možná v ještě horší situaci.
Vy jste ale členem orgánu, který má s krizí bojovat.
Ano, je však nutné si uvědomit, že neexistují žádná zázračná opatření, která by umožnila se dopadu krize vyhnout. Hlavně musíme udělat maximum, aby naše podniky neztrácely zahraniční trhy. Proto bych těžiště návrhů viděl spíše na nabídkové straně ekonomiky.
Stát by měl firmám umožnit zvýšit konkurenceschopnost, snížit náklady podnikání, ať už přes daně či zvýhodněním odpisů. A měl by také pomoci s provozním a investičním financováním, protože politika ČNB vůči komerčním bankám teď nefunguje.
