A hlavně, máme před sebou nadějnou budoucnost? Na tyto otázky se pokusí MF DNES odpovědět ve speciálním tématu "Účet po vládě ČSSD".
Vlády sociální demokracie odcházejí za rekordního růstu ekonomiky, relativně malého zdražování vyjádřeného inflací, v době nízkých úroků, zvyšující se životní úrovně. Naopak za sebou zanechávají obří rozpočtové schodky, nezvládnutý růst sociálních výdajů, více než čtyři sta tisíc nezaměstnaných.
Lidé jsou spokojeni a měřeno jejich peněženkami, mají podle zjištění statistiků v ekonomiku důvěru a plánují dál utrácet.
Ekonomika nebývale roste
Odcházející vláda může děkovat kabinetu Miloše Zemana v prvních letech vládnutí ČSSD. Ta si může na svůj účet připsat kroky, které dnes zčásti ekonomiku pohánějí. Podle ekonomů jde především o podporu zahraničních investic, která přilákala desítky firem ze zahraničí. Ty pomáhají snižovat nezaměstnanost a táhnou svým exportem růst dalších firem.
Ještě důležitější byl vstup do Evropské unie a pád posledních bariér, které volný obchod brzdily. Vlády také pracovaly na zlepšení zákonů upravujících podnikání a investice.
Podle bývalého ministra financí Zemanovy vlády a dnešního hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka lze přičíst nynější rychlý růst ekonomiky vládě zhruba z jedné třetiny. Zbytek připadá hlavně na poptávku a zájem o české zboží v cizině.
Díky rychlému růstu hospodářství se úspěšně zaplňovala i státní pokladna. Zatímco v roce 1999 Zemanova vláda vybrala na daních a sociálním pojištění 688 miliard korun, Paroubkova vláda se loučí s plánem na rok 2007 ve výši 1219 miliard, tedy téměř dvojnásobkem.
Mnohem rychleji – více než trojnásobně – však za stejnou dobu rostly deficity veřejných financí. Ještě v roce 1999 to bylo 275 miliard, ale letos už 855 miliard korun. Vláda si pochvaluje, že díky rychlému růstu si zadlužování může dovolit.
"Deficity veřejných financí byly v roce 2004 i 2005 výrazně nižší, než kolik byl původně vytyčený cíl," uvedla letos v červnu vláda v hodnocení svého působení. Naopak ekonomové tvrdí, že výhody zdravého ekonomického růstu má stát využít ke splácení starých dluhů, nikoli k vytváření nových a ještě vyšších.
Nebývale rostou i dávky
A na co jdou peníze z daní a státních dluhů? Valná většina pokrývá raketově se zvyšující sociální výdaje. V předvolebním boji koaliční vláda i za podpory opozice rozpoutala smršť slibů vyšších sociálních dávek, které vyjdou hodně draho.
Pro srovnání – v roce 1999 šlo ze státní pokladny na důchody a sociální dávky 305 miliard korun. Ale příští rok už to má být 473 miliard korun. "Vzhledem k tomu, že v období vysokého růstu ekonomiky stoupají sociální dávky rekordním tempem, je příměr projíst růst na místě," říká analytik Atlantik FT Jan Schiesser.
Problém je, že kvůli rostoucím výdajům na sociální dávky nezbývají peníze na vědu, výzkum, školství či stavbu silnic. To jsou věci, které by pomohly do budoucna, až nebude zájem jen o jednoduše montované zboží.
"Všechny vlády se holedbaly, že věda a školství jsou priority, ale zůstalo jen u slov," říká analytik David Marek z Patria Finance. Na vědu jde zhruba 1,3 procenta výkonu ekonomiky, což je pod průměrem EU ve výši dvou procent.
Netknutou oblastí jsou důchody a zdravotnictví, kde žádné významnější zásahy vlády neprovedly. Například u důchodů politici jen mírně posunuli věk odchodu do penze a zpřísnili předčasné odchody do důchodu. Omezení chvíli odrazovala, ale ne dlouho a teď už počty lidí hlásících se do důchodu opět narůstají.
"Zdaleka největší problém je, že vláda nedodržuje závazek valorizovat penze jen podle zákonem stanoveného tempa," připomíná Mertlík. Uvedený slib si vláda dala v reformě veřejných financí schválené před třemi lety. Letos i příští rok však přidává důchodcům více, než ukládá zákon.
