"Mohl to být pro ČEZ vážný problém," řekl v úterý odpoledne generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl. ČEZ uzavřel s Enronem v roce 2000 pětiletý dlouhodobý kontrakt na prodej elektřiny - ročně měla tuzemská elektrárenská společnost prodávat Enronu přes 2,5 terawatthodiny elektrické energie, což představuje téměř pětinu jejího exportu.
Podle dostupných informací platili Američané za každou odebranou megawatthodinu elektřiny něco mezi 17 a 18 eury, ročně tedy ČEZ inkasoval částku 1,4 miliardy korun. Dnešní vedení hodnotí tento kontrakt, který uzavřeli jeho předchůdci, za nevýhodný. Loni v listopadu, když již Enron směřoval ke krachu, přestal firmě ČEZ za elektřinu platit, a tuzemská firma mu proto vypověděla smlouvu.
Součástí smluvních podmínek však bylo ustanovení, podle kterého při vypovězení kontraktu měl ČEZ doplácet Enronu rozdíl mezi nasmlouvanou cenou a cenou, za kterou se obchoduje na světových trzích. Ta je vyšší, a ČEZ tak podle mluvčího Ladislava Kříže v tomto případě hrozilo, že bude muset platit penále v řádu stovek milionů korun.
Podle lidí z vedení elektrárenské firmy to dokazuje nevýhodnost kontraktu. Potvrdil to i člen představenstva ČEZ a partner právnické kanceláře White and Case Ivan Cestr.
V tuto chvíli přišla na řadu Electricité de France. Nejprve od ledna začala od ČEZ odebírat elektřinu určenou původně pro Enron. Koncem února se pak dohodla s londýnskými právníky zastupující věřitele zkrachovalého Enronu a celý pětiletý kontrakt koupila. Podle dostupných informací za převzetí smlouvy zaplatila 6,5 milionu eur, tedy asi 200 milionů korun.
Následovalo další jednání s vedením ČEZ. Tuzemská elektrárenská firma v něm dosáhla zvýšení ceny za každou odebranou megawatthodinu o zhruba pět procent, což potvrdil i mluvčí Kříž. To znamená, že ročně do pokladny ČEZ přibude asi 60 milionů korun.
Nová smlouva s EdF zároveň zrušila problematické ustanovení o sankcích. Kromě EdF se o odkoupení smlouvy s Enronem na přelomu loňského a letošního roku zajímaly i další firmy, mimo jiné americká Duke Energy, která se rovněž o koupi tuzemských elektráren v neúspěšné privatizaci ucházela.
| Vzestup a pád Enronu • Firma vznikla v červnu 1985 spojením firem Natural Gas a InterNorth. Během pár let se stala nejvýznamnějším obchodníkem s energií v USA. • Ještě před dvěma lety patřil Enron do desítky největších amerických korporací. Měl 20 tisíc zaměstnanců a tržby přesahovaly 100 miliard dolarů. Cena akcií se ocitla na maximu přes 90 dolarů. Firma ještě donedávna patřila k největším sponzorům politických stran v USA. • Po odchodu několika klíčových manažerů se objevily hlasy, že společnost není zdaleka tak zisková, jak vykazuje. A to přesto, že její auditor, společnost Arthur Andersen, neměla k účetnictví výhrady. Akcie Enronu se začaly propadat. • V říjnu 2001 začalo ničení některých dokumentů týkajících se účetnictví Enronu jeho auditorem a zároveň poradcem, firmou Arthur Andersen. O měsíc později vedení Enronu poprvé přiznalo, že zveřejněné finanční výsledky nebyly pravdivé. • Enron jedná o svém převzetí s firmou Dynego, ale ta od spojení odstupuje. • V prosinci Enron musí požádat o ochranu před věřiteli a vyhlašuje bankrot. Jde o největší kolaps podniku v americké historii. Cena akcií klesá pod 1 dolar. • Celý skandál začíná vyšetřovat zvláštní senátní komise. • Doplácí na něj nejen samotný Enron, ale i firma Arthur Andersen. Její pověst je totiž tak pošramocená, že od ní odcházejí velcí klienti, a společnost nyní jedná o svém převzetí konkurencí. |
Smlouvu s Enronem uzavřel někdejší obchodní ředitel ČEZ Ivan Baťka v době, kdy firmu vedl později odvolaný generální ředitel Stanislav Svoboda. Baťka včera na rozdíl od představitelů současného vedení elektrárenské společnosti tvrdí, že kontrakt v době podpisu byl pro ČEZ výhodný.
"Za tou smlouvou si stojím. Jsem přesvědčen, že v rámci tehdejší situace na trhu byla pro ČEZ výhodná. Myslím, že je výhodná i dnes. S tou smlouvou ČEZ mohl jakkoliv obchodně nakládat a v posledním čtvrtletí loňského roku se o ní ucházelo několik velkých evropských obchodníků s elektřinou," uvedl Baťka.
Lidé z vedení ČEZ však oponují, že o smlouvu byl zájem právě proto, že zajišťovala právě lacinou koupi elektřiny. Kromě loňského výpadku kontraktu s Enronem přišel ČEZ předtím i o dalšího velkého zahraničního partnera. V létě mu vypověděla kontrakt na dodávky elektřiny německá společnost E. ON.
Ta tak reagovala na tlak německých politiků, kteří kritizovali dovoz elektřiny ze země, která ji vyrábí v jaderných elektrárnách. Německo se totiž během dvaceti let zavázalo přestat vyrábět elektrickou energii v těchto zdrojích.
