Aby se zvedala životní úroveň obyvatel, musely by v roce 2001 zvýšit soukromé firmy i stát svým zaměstnancům platy o více než o celkovou inflaci, přibližně tedy o více než pět procent.
Vůbec poprvé v historii připravila centrální banka svůj plán po dohodě s ministerstvem financí.
Vzhledem k tomu, že ekonomové odhadují letošní inflaci na úroveň kolem čtyř procent, hodnotí včerejší zveřejněná čísla centrální banky jako "snahu o udržení současného stavu".
Stabilní ceny zjednodušují například jednání odborů se zaměstnavateli o růstu mezd nebo rozhodování firem o investicích.
ČNB nepustí inflaci
Firmy a občany nečekají letos a příští rok žádné zvraty ve vývoji cen zboží a služeb ani ve výši úroků u bankovních vkladů či úvěrů. Guvernér České národní banky Josef Tošovský totiž včera společně s vyhlášením inflačního cíle naznačil, že úrokové sazby se příliš měnit nebudou.
"Měnová politika zaměřená na splnění inflačního cíle bude mít v principu neutrální charakter," uvedl Tošovský.
Centrální banka včera oznámila, že se bude snažit čistou inflaci v příštím roce udržet v pásmu dvě až čtyři procenta. Při započítání růstu regulovaných cen nájemného, plynu, elektřiny a podobně podle vládního plánu pak spotřebitelské ceny vzrostou o 4,3 až 5,8 procenta.
Ekonomové oceňují, že centrální banka nepodlehla politickým tlakům na razantnější uvolnění měnové politiky a otevřenější podporu hospodářského růstu.
"ČNB se evidentně rozhodla využít současné nízké inflace a udržet ji dlouhodobě na této úrovni. Velmi pozitivní je i fakt, že ministerstvo financí na rozdíl od minulosti tento cíl podporuje," zhodnotil plány centrální banky ekonom České spořitelny Marek Ratkovský.
Inflační cíl je podle ministra financí Pavla Mertlíka v souladu s fiskální politikou vlády. "Odpovídá úsilí ministerstva snížit deficit státního rozpočtu v roce 2001 na 20 miliard korun," reagoval včera ministr.
Vladimír Kreidl z Patria Finance připomněl, že pokud by centrální banka zvolila méně ambiciózní plán, musela by již zřejmě tlačit inflaci nahoru.
Centrální banku v minulosti řada politiků kritizovala, že ačkoli si stanovila určitý inflační cíl, skutečná inflace byla nakonec nižší. Například loni byl plán čisté inflace čtyři až pět procent, ve skutečnosti však dosáhla pouze 1,5 procenta.
Guvernér Tošovský se tak včera vyslovil pro to, aby se roční inflační cíle považovaly spíše za určité milníky na cestě ke stabilně nízké inflaci typické pro státy Evropské unie nežli za plán, který je nutno za každou cenu dodržet.
"V žádném případě nebudeme uměle zvyšovat inflaci, abychom takovým milníkem prošli," řekl guvernér.
Ačkoli se nyní zdá, že pro udržení nízké inflace nemusí centrální banka nic dělat, ekonomové upozorňují, že již příští rok může čelit inflačním tlakům a reagovat nepatrným zvýšením sazeb.
V takovém případě by se mírně zvedly i úrokové sazby u bankovních vkladů či úvěrů. Z tohoto pohledu se může zdát výhodnější vzít si úvěr letos, a naopak peníze ukládat spíše na krátkodobé termínované vklady.
Pokud by si totiž někdo letos uložil peníze na dlouhodobější vklad s pevnou úrokovou sazbou, nemohl by z případného růstu sazeb v příštím roce těžit.
Inflační cíl je důležitý i pro budoucí jednání odborů se zaměstnavateli o růstu mezd. "Se zástupci centrální banky se sejdeme v červnu a budeme diskutovat o reálnosti cíle.
Vlastní odhady si budeme dělat až v polovině roku, samotná jednání se zaměstnavateli začnou až v září," uvedl odborový předák a senátor Milan Štěch. Zároveň zdůraznil, že kromě inflace je pro růst mezd určující i produktivita práce.
 Vývoj inflace a úrokových sazeb |
