Prostorný podzemní sál, takzvaný dóm, je součástí jeskyně Sonda pod Jedničkou.Ta se nachází nedaleko obce Holštejn. Před mnoha lety v ní objevili propast Studnu. A zajímalo je, co objeví pod ní.
Nález je samotné zaskočil. Obří prostor amatérští badatelé z Moravského speleologického klubu pojmenovali jako Výroční dóm.
Z části je zřícený, proto v něm téměř chybí krápníky, které se právě pádem stěn zničily.
„Bylo to pro nás obrovské překvapení, hlavně tím, že jsme vůbec netušili, že nás čekají tak velké prostory,“ prozradil předseda klubu Jan Mrázek.
Dóm je nepravidelného tvaru. Proto se podle Mrázka špatně určuje jeho délka.
„Můžeme ale říct, že na délku má 38 metrů a na šířku 18 metrů. Co bylo skvělé, za ním jsme objevili ještě chodbu, která měří zhruba třicet metrů,“ odhadl Mrázek.
Jedinečnou podzemní jeskyni odhalili speleologové 16. listopadu. Několikrát se do jejích útrob vydali znovu, aby vše přeměřili a zanesli správně do map. „Potřebujeme to jednak kvůli orientaci, ale jsme povinni tyto údaje předávat i Správě chráněné oblasti,“ dodal speleolog.
Velikostně se podle něj nově objevený dóm přibližuje jen několika podobným prostorům v holštejnské krasové oblasti, jako jsou Vaňousův dóm, Nová Rasovna nebo Hladomorna. Právě poslední jmenovaná je jediná přístupná veřejnosti.
Za chodbou jsou asi další prostory, prozkoumají je o svátcích
Práce na průzkumech začaly v roce 2013. A právě proto, že skupina asi dvaceti lidí je amatérská, trvalo objevování až do letošního podzimu. „Dělali jsme to ve svém volnu, po práci, takže jsme nemohli bádat intenzivně v kratším čase. Ale podařilo se, je to takový předvánoční dárek,“ těší Mrázka.
Po cestě k dómu na amatérské jeskyňáře čekalo několik překážek. Opatrní museli být hlavně kvůli zříceným stěnám. „Právě zřícení zničilo většinu krápníků. Jsou pod popadanými kusy. Zachovalých krápníků je ve Výročním dómu opravdu málo a jsou malé,“ přiblížil.
Zato na dně dómu narazili speleologové na množství drobných koster. Ty patřily zejména netopýrům a drobným hlodavcům. „V jeskyni je stálá teplota, která jednak neomezovala nás při práci, ale určitě se líbila i netopýrům, kteří tu museli zimovat a také sem chodili umírat,“ míní Mrázek.
Jeho tým také předpokládá, že dóm se přibližuje povrchu a nejspíš z něj povede i cesta nahoru. Na její objevování ale potřebují speleologové speciální lezeckou techniku a celou akci také komplikuje zřícený charakter jeskyně.
Přesto se ale Mrázkův tým další práce nebojí. „Předpokládáme, že další prostory jsou za třicetimetrovou chodbou, která z dómu vede. Za ni se plánujeme dostat ještě letos v zimě. Třeba o svátcích nebo nejpozději v lednu,“ těší se Mrázek.
