Unikátní výzkum vede Milan Geršl z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky. Zmapování znečištění ukazuje také historické i současné zatížení krajiny.
„Dříve byl nález sáčku omotaný kolem krápníku jednoznačně výjimkou a raritou. Exkurze se takovému nálezu zpravidla usmály. Před několika lety jsem si ale uvědomil, že tato výjimka se změnila na standard. Zatím nikoho nenapadlo tyto nálezy zdokumentovat a zhodnotit,“ přibližuje Geršl, jak se nápad na výzkum zrodil.
Plastový odpad se do jeskyní dostává především splachem z povrchu.
„Byli jsme třeba v Amatérské jeskyni v Moravském krasu. A tam opravdu ze stropu visí igeliťáky obmotané kolem krápníků. Zachytí se, když protéká silný proud povodňové vody. Vydrží tam i desetiletí,“ popsal speleolog Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky.
Povrchová voda přitékající na krasovou krajinu se velmi rychle dostává do podzemí. Vždy se jedná o rychlý průtok propastmi.
„Tato voda s sebou přirozeně unáší půdu a sedimenty i organický materiál, jako je lesní hrabanka, větve a v některých případech i rozměrnější kusy různých materiálů. Pokud se na povrchu vyskytuje jakékoliv znečištění, tak ho voda strhne do podzemí, kde se odpad hromadí,“ popsal Geršl, který je sám aktivním speleologem.
Plastů v podzemí přibývá úměrně šíření na povrchu
Geršl tento jev pozoruje od 90. let minulého století, ale až nyní se ho rozhodl odborně zpracovat. Podle něj jsou už nyní získané poznatky zcela unikátní a podobné šetření nemá v českých poměrech ani v zahraničí obdoby.
V některých případech musí odborníci až na dno jeskyně slanit za pomoci speleologické lanové techniky. Spolupracují proto s Českou speleologickou společností.
Geochemické výzkumy vedl několikrát v minulosti i speleolog Zajíček. Prováděl i rozbory vod.
„K zanášení plastů do jeskyní dochází dlouhodobě. Ale tím, jak jsou plasty používanějším materiálem v posledních letech, přibývá i odpadků v jeskyni,“ srovnal Zajíček.
Podle Zajíčka se nejvíce plastů dostane do podzemí právě při extrémech počasí, jako jsou povodně.
„Za normálního stavu a lehkých dešťů se nic neděje. Když se však rozlije koryto řeky a splaví sebou odpad, silným tlakem ho protlačí přes sifony a plast v podzemí zůstane,“ vysvětlil speleolog.
Výzkumy odhalí také informace o dávné minulosti
Pomocí geochemických analýz tak mohou vědci získat informace o prehistorických teplotách nebo o tom, co na daném území kdysi rostlo za rostliny.
„Jedny z nejlepších záznamů toho, co se dělo během několika posledních dob ledových, ale i v nedávné minulosti, nalézáme právě v přírůstkových zónách krápníků i v usazených sedimentech, které jsou do jeskyně přinášeny z povrchu,“ řekl Geršl.
Materiál uložený v jeskyni je ochráněn před vlivy okolí, před erozí, takže zpětně vydává svědectví o děních na povrchu často i před tisící lety.
„Dokumentace znečištění v jeskyních pak ukazuje na historické i současné zatížení krajiny,“ uzavřel Geršl.
