Pokutu už zaplatili řidiči ze 17 evropských států. „Nejčastěji překračovali povolenou rychlost Slováci, za nimi jsou s odstupem Rakušané, následují Poláci a Maďaři,“ uvedl mluvčí břeclavské radnice Jiří Holobrádek s tím, že cizinců je mezi rychlostními hříšníky 13 procent.
Ostatní příhraniční města na tom nejsou o moc lépe. A také podle statistik ministerstva dopravy jsou cizinci v Jihomoravském kraji na silnicích trestáni vůbec nejvíce v celém Česku, tedy s výjimkou kosmopolitní Prahy.
„Loni bylo v bodovém systému evidováno 7 460 cizích státních příslušníků, kteří se dopustili přestupku. Zatímco v celostátním srovnání se na celkovém počtu bodovaných řidičů podílí 9,8 procenta, na jižní Moravě je podíl výrazně vyšší – 13,9 procenta,“ píše se v ministerském přehledu.
Pro srovnání, v nejlépe hodnoceném Pardubickém kraji je obodovaných řidičů z ciziny jen 5,5 procenta.
Obsílky se nedaří doručovat
Každopádně dostat z nich uložené pokuty bývá obtížné. Pro úřady měst to znamená složité papírování s nejistým výsledkem. „Podle našeho odhadu se ve více než dvou třetinách případů nedaří doručovat naše rozhodnutí, zkrátka nepřebírají poštu,“ podotkl mluvčí hodonínské radnice Josef Horníček.
Pro účinné vymáhání pokut, zejména u cizinců, podle něj chybí celostátní registr dlužníků. Na základě něho by mohli policisté a celní správa provádět exekuce na místě silniční kontroly, jako je tomu například v Rakousku a dalších zemích Evropské unie.
Naráží na to třeba i ve Znojmě. „Vzhledem k tomu, že současná legislativa umožňující výběr nezaplacených pokut v zahraničí neexistuje, je vymahatelnost pokut velmi nízká,“ potvrdila mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.
Dluh ve výši skoro pěti milionů zůstal v Rosicích po hříšnících ze zahraničí z doby, kdy město hlídalo rychlost ve zúžení na opravované dálnici D1. Právě takovou hodnotu měly nedoručitelné obsílky pro cizince. Na nejdelší české dálnici je totiž poměr cizinců páchajících přestupky mnohem vyšší. Činí bezmála padesát procent.
