"Konat by se mělo v době konání podzimních komunálních voleb, což je výhodné z hlediska hospodárnosti, organizace i účasti," vysvětloval zastupitelům šéf brněnských zelených Martin Ander.
Referendum je podle něj důležité především proto, aby obyvatelé Brna závazně řekli, kde nádraží chtějí. To se totiž zatím nikdy v minulosti nestalo. První referendum, které se konalo před deseti lety, kvůli nízké účasti závazné nebylo.
Účast však tehdy byla nízká i proto, že tehdejší vedení města vyzývalo zastánce přesunu, aby hlasovat vůbec nechodili. Z těch, kdo přišli, bylo tehdy 86 procent pro rekonstrukci současného nádraží.
Odpůrci stěhování chtějí prosadit petici
Návrh na nové referendum však zastupitelé smetli ze stolu. Pro zvedlo ruku jen devět lidí. Náměstek primátora Robert Kotzian (ODS) označil snahu zelených za pokus o zneužití tématu k získání politických bodů před volbami.
Podle primátora Romana Onderky (ČSSD) by bylo referendum jen vyhazováním peněz. Brno navíc čeká, že v dohledné době dostane studii obou variant polohy nádraží od Správy železniční dopravní cesty. Z dokumentu má být jasné, která varianta je vhodnější.
Ani přes zamítavé stanovisko zastupitelstva však není vyloučeno, že se referendum uskuteční. Jeho zastánci totiž začali sbírat podpisy mezi Brňany.
Pokud jich bude zákonem stanovené množství, bude muset město referendum vypsat.
"Do konce června chceme sesbírat dvacet tisíc podpisů tak, abychom měli i rezervu nad limit. Ten tvoří šest procent oprávněných voličů," uvedl iniciátor akce Jakub Patočka (ČSSD), který myšlenku na referendum oživil už loni v létě.
