Ale staří lidé na malých vesnicích často nemají na výběr ani v případě, že by chtěli být sebeopatrnější. Nechtějí-li se učit zacházet s terminálem na poště, být odkázaní na otevírací dobu a vybírat hotovost před svědky, mohou buď za službami bank dojíždět, nebo přechovávat peníze doma.
Některé banky říkají na rovinu, že pro ně malé obce zajímavé nejsou. "Raiffeisenbank umísťuje své bankomaty výhradně na své pobočky. Při budování poboček se přitom zaměřujeme především na města nad 50 tisíc obyvatel," vysvětluje mluvčí banky Tomáš Kofroň.
Česká spořitelna, jejíž služby řada lidí na venkově tradičně využívá, však nevylučuje možnost podílu obcí na provozu bankomatů.
"Hlavním kritériem pro zřízení nového bankomatu je počet aktivních karet a také umístění tam, kde může sloužit co největšímu počtu klientů," vysvětluje mluvčí České spořitelny Pavla Langová.
Když se nevyužívají, přesunou je
"Důležité je i to, zda většina obyvatel z obce dojíždí třeba za prací do většího města, a mohou tudíž využít bankomat tam. Průběžně monitorujeme zájem o bankomaty. Z některých lokalit, kde je lidé nevyužívají, je i přemisťujeme tam, kde je jejich využití širší a jsou dostupnější vyššímu počtu klientů. V místech, kde bankomat zřízený nemáme, obcím nabízíme možnost se na provozování bankomatu podílet," dodává Langová.
To, že obce mohou o podílu na provozu bankomatů s bankami přinejmenším zkoušet jednat, potvrzuje i Poštovní spořitelna, která je součástí Československé obchodní banky. "Obec se na provozu bankomatu podílet může, v tom není žádný problém," říká mluvčí Poštovní spořitelny Denisa Salátková.
"Při rozhodování banky se posuzuje nájem, bezpečnost lokality, dostupnost bankomatu pro klienty, náklady na stavební úpravy pro instalaci bankomatu a ochota obce či firmy podílet se na provozních nákladech v případech, kdy není předpokládán dostatek transakcí," popisuje rozhodovací faktory ČSOB Salátková.
"Hlavním kritériem je však počet klientů ČSOB a Poštovní spořitelny v okolí předpokládané lokality a dále počet obyvatel v obci," dodává mluvčí.
"My bychom bankomat uvítali," říká starosta Radějova Stanislav Knitl.
Přišla kalamita a...
Lidé z podkarpatské obce s osmi stovkami obyvatel využívají služeb bank či bankomatů v blízké Strážnici, někteří pak terminálu na pobočce České pošty.
"Ale při nedávné sněhové kalamitě byl několik dnů docela problém do Strážnice dojet. A rušení poboček České pošty sice Radějov nepostihlo, ale nevíme, co se stane v příštích letech," připomíná Knitl.
S počtem obyvatel, přesahujícím o něco málo dva a půl tisíce, patří Čejkovice na Hodonínsku ještě stále do kategorie míst, kam se banky s nabídkou automatů na vybírání peněz příliš nehrnou. Přesto v obci bankomat už nějakou dobu mají a na možnost vybírat z něj peníze upozorňuje i obecní web.
"Každou chvíli u něj někdo stojí. Jenže banka by si odběrů představovala ještě více, a tak už nad námi několikrát visela hrozba, že o něj přijdeme," popsala už před časem místostarostka Čejkovic Marie Ritterová trvalý boj, který musí obec o bankomat svádět.
Ve svém zpravodaji tak radnice čas od času vyzývá lidi, aby peníze vybírali raději doma, než v Hodoníně či Břeclavi.
Rozšíření počtu bankomatů by snížilo rovněž riziko pro poštovní doručovatelky. Ty přenášejí hotovost zvláště v době vyplácení důchodů a čas od času se stávají terčem loupežných přepadení. Česká pošta sice své zaměstnance na podobné situace připravuje, ale případný útok ozbrojeného lupiče pošťačce příliš mnoho možností k obraně nedává.
"Česká pošta školí své zaměstnance z hlediska bezpečnosti. To se týká například přepážkových pracovníků či poštovních doručovatelů. Školení za použití instruktážních filmů se průběžně opakují," vysvětlila mluvčí České pošty Marta Selicharová.
