V pořadí druhá mise českých polárníků měla na programu mapování klimatických změn a vlivu globálního oteplování.
"K nejsilnějším zážitkům letošní výpravy patřila silná prachová vichřice. Vítr vynesl písčitý materiál stovky metrů nad terén, silně se zmenšila viditelnost a dohlednost. Pohyb ve vzpřímené poloze byl možný jen s velkými obtížemi," popsal situaci Barták.
. VŠECHNY ODPOVĚDI NAJDETE ZDE |
Podobně nebezpečným situacím se polárníci snažili vyhnout hlavně důkladnou přípravou. Všechny členy týmu taky vybavili bezpečnostními pomůckami a navigačními přístroji. "V nízké oblačnosti a za silně omezené viditelnosti se může stát, že vás oči a nohy vedou jinam než GPS systém," doplnil.
Kdo má pravdu: prezident, nebo klimatologové?
Nejvíc čtenářů se Miloše Bartáka ptalo na globální oteplování a na jeho projevy na Antarktidě. Kdo ale čekal jasnou odpověď, zda je ve sporu o ekologickou problematiku blíž pravdě Václav Klaus, nebo klimatologové a ekologičtí aktivisté, toho vědec zklamal.
"Na otázky tohoto typu opakovaně odpovídáme, že celý problém klimatických změn je složitý a má i svou sociálně-politickou dimenzi. Odpovědět vyčerpávajícím způsobem v několika větách nelze," vysvětlil Barták.
Přímo na ostrově Jamese Rosse však expediční sezona byla podle Bartáka mimořádně teplá a chudá byla i na srážky. "Nelze ale s určitostí říci, zda jde o projev globálního oteplování, nebo extrémní sezonu," dodal Barták.
Oblečte si několik vrstev podvlékaček a přes to péřovku
Šéf badatelského týmu odpovídal čtenářům i na to, jak se při podobné výpravě nejlépe obléci. "Obvyklé je podvlékací prádlo, nejlépe několik vrstev, a navrch nepromokavá, neprofouknutelná bunda. Pokud se ale při práci moc nehýbete, vyplatí se péřová bunda. Nezbytné jsou i velmi dobré, pevné boty, protože většinou jdete po ostrohranných kamenných polích nebo bahnem," přiblížil Barták. Polárník musí podle něj být připravený i na brodění.
A připravený musí být každý člen expedice i odborně. Barták proto vylučuje možnost, že by za finanční odměnu vzali do svého týmu obyčejného "turistu". Náklady jednoho výzkumníka na polární výpravu činí kolem čtvrt milionu korun.
Polárníci si přivezli 350 kilogramů vzorků
Patnáctičlenný tým vědců si do Česka odvezl 350 kilogramů vzorků. Výprava také zmapovala neprobádané části ostrova. "Objevili jsme například, že v jezerech v severní části ostrova bují pod různě silnou a strukturovanou vrstvou ledu bohatý život, kolegové v nich našli například vznášivky nebo žábronožky," líčí objevy z ledna a února, tedy antarktického léta, vedoucí výpravy.
"Pro mě největším překvapením byl objev systému malých tůněk v lokalitách, do nichž jsme se vloni nedostali. Pokrývala je vrstva sinic, které zářily oranžovou barvou," říká Barták.
Analýza nasbíraných vzorků zabere Brňanům řadu měsíců. Přitom na ostrově se zkoumá dál i po jejich odletu. Zazimovanou stanici pro členy expedice totiž doplňují mikroklimatické stanice, které jsou na ostrově trvale.
"Zkoumají oteplování a jeho vliv na vegetaci ve třech typech ekosystémů - u pobřeží, v horách a v místech, kde byl ještě nedávno ledovec. Měříme teplotu vzduchu i půdy, směr a sílu větru a další ukazatele. Už příští rok bychom zde chtěli mít i webkameru a on-line přenos dat," plánuje Barták.
Stavba Mendelovy stanice přišla na 60 milionů korun. Vědci ji využívají jen sezonně, a to od počátku ledna do konce března, kdy v oblasti jižního pólu panuje příznivé antarktické léto.
