RECENZE: Strategie Knights of Honor 2 ohromí svou monumentálností

Povznést své království až k vrcholu a dokázat všem, že vy byste měli vládnout celému známému světu? To není malý úkol. Ale v historické strategii Knights of Honor 2: Sovereign nejsou malé cíle. Jak suverenity dosáhnete? Budete muset využít všeho, co hra nabízí. A toho není málo.

Knights of Honor 2: Sovereign je netypická RTS. Nejsnáze lze hru popsat jako plně real-time Total War. Autoři, bulharské studio Black Sea Games, dokonce na některých z dílů Total War pracovali. Po skoro dvou dekádách se ke značce vrátili zpět zkušenější a ambicióznější.

Už v prvních chvílích vás hra ohromí svou monumentálností. Na výběr je obrovské množství historických království z Evropy, kousku Afriky a Arabského poloostrova. To navíc ve třech historických etapách.

Jako první jsem si samozřejmě vybral České knížectví (1110 nl.) Vytyčil jsem si pro začátek nemalý cíl, kompletně se zbavit vlivu Německa. Jen s pár městy jsem však neměl proti mnohem většímu a zajištěnějšímu nepříteli šanci. Ani s Poláky jsem moc dobře nepochodil. Sňatkem mezi Poláky a Čechy jsem rozzuřil Uhry, kteří to viděli jako pokus Čechů dostat se k moci. Již v první sekundě mi na vladařský stůl spadlo hned několik „žádostí“ o asistenci ve válce, zastrašování i dopis od papeže s prosbou o financování křížové výpravy.

Balanc hry je nastaven tak, že s malým královstvím, s nedostatkem zdrojů a měst máte pramalou šanci se jakkoliv prosadit. Protože jsem neměl ani prostor učit se v klidu mechanismy hry, poohlédl jsem se jinde. Sen povznést Čechy na pány celého světa jsem musel odročit na neurčito.

Takticky jsem zvolil Anglii. Jevila se jako lepší možnost než Čechy, sevřené v kleštích tří velkých rivalů. Anglie nebyla ve středu dění. Nehašteřila se s žádným národem, a navíc byla sama velmocí s obrovským množstvím zdrojů. Konečně jsem našel svůj ostrůvek klidu. Ekonomika začala vzkvétat díky chytře uzavřeným obchodním smlouvám a rozvoji zemědělství. Začal jsem osnovat velký plán. Vlastní Hru o trůny – získat nadvládu skrze pokrevní linie a intriky. Hra má obrovské možnosti diplomacie a jejích dopadů. Chtěl jsem toho využít do maxima.

Knights of Honor 2: Sovereign

Jenže král Jindřich III., ctnostný to muž, raději jezdil na svaté poutě po Jeruzalémě a Římě, než aby se množil. Pravda, posílal jsem ho na ně sám, abych si naklonil církev, ale i tak se mohl aspoň trochu snažit v mezidobí. Až když král prošedivěl, začal se zajímat o pokračování svého rodu. Konečně královna začala rodit syny a dcery, vhodné k vdavkám po celém známém světě. To utužilo mé vztahy se Skotskem i Irskem.

Při poslední svaté cestě do Konstantinopole vetchý král Jindřich III. za podezřelých okolností skonal. Ihned se přihlásilo Skotsko o dědická práva na část mých území. Vzdát se půl království? Odmítl jsem, nároky Skotska hned podpořilo Irsko i další. Nový král Anglie akorát dosedl na trůn a už byl po uši v průšvihu – útočili na něj ze všech stran. Po načtení pozice jsem ještě před smrtí krále Jindřicha III. stornoval všechny nároky Skotska na území. Sice to chtělo trochu diplomacie a výhrůžek, ale zadařilo se. Po mnoha hodinách hraní už jsem byl nejsilnější velmoc, vliv se šířil do okolních království. Skrz taktické sňatky jsem získal území po celém světě a jednou z královen v dlouhé vladařské linii se stala česká princezna. To je jen část příběhu, který napsala samotná hra za zlomek kampaně.

Knights of Honor 2: Sovereign je v diplomacii a vztazích jednotlivých království tak detailní a propracovaný, že to bere dech a přidává míru realismu a nevypočitatelnosti. Nikdy nevíte, jaké dopady vaše politické akce budou v delším horizontu mít. Stejně jako v historii, sváry může vyvolat i maličkost. Sňatek dvou rodin nebo i podpora nevhodného spojence. Hra má obrovský potenciál znovuhratelnosti. I když rozehrajete hru pokaždé za stejný národ, výsledky budou rozdílné.

Království v rovnováze

Při kralování řešíte i rodinné záležitosti, následnictví a výchovu capartů. Ti jednoho dne usednou na trůn. To, jak svou drobotinu vedete od malička, definuje jejich pozdější specializaci na trůně. Když král zemře, s ním i všechna spojenectví a důvěra ostatních vladařů. Musíte si vše vysloužit zpět. U dvora můžete obsadit jen omezený počet židlí. To jsou vaše hlavní figurky ve hře. Každý má svou odbornost, kterou rozvíjí učením nových dovedností.

Knights of Honor 2: Sovereign

Můžete hrát špinavou hru za pomoci špionů trénovaných v rozdmýchávání sporů na cizích územích, nebo dokonce elitních královrahů. Další odborností jsou obchodníci, sjednávající obchodní cesty do určených království, diplomati budující lepší vztahy, kněží šířící vaši víru a v neposlední řadě vojevůdci. Specializace toho mají mnoho co nabídnout a čas od času se mohou pokusit splnit speciální, lukrativní úkoly. Pouze vojevůdci jsou aktivní postavy na mapě – velí armádě.

Směřování vašeho království ovlivňuje mnoho faktorů. Národy jsou rozmanité, se speciálními jednotkami i budovami. Své království můžete odlišit ještě víc tradicemi, přidávají globální bonusy a zastoupením povolání na dvoře. V případě ozbrojeného konfliktu nejspíš všechny intelektuály nahradíte vojevůdci. Protože vám nezbývá, než nadobro vyhodit všechny trénované diplomaty, obchodníky a kněží a dosadit hrdlořezy a špiony.

S pouhou hrstkou vojevůdců nemáte při defenzivně ani ofenzivě šanci. Tím však přijdete o výhody nemilitantních specialistů. Vyházeli jste obchodníky? Smůla, příjem do pokladnice razantně ochabne a s ním i vaše možnosti financovat armádu. Zbavili jste se diplomatů? Nezbude nikdo, kdo by žehlil vaši reputaci po světě. A že to bude v případě války třeba.

Titul se inspiruje v Total War i ve správě měst. Budovy ve městech vám přidávají bonusy, zvyšují produkci, ale i dovolují vyrábět nové zboží. To vám zvedne příjmy a prestiž. Budovy také generují speciální „platidla“, za která lze levelovat vaše hrdiny, uzavírat obchodní smlouvy a šířit víru. Vítězství dosáhnete demokratickým hlasováním největších velmocí. Jestli chcete obstát, musíte být elitou ve všech směrech. Nestačí jen mít papírově nejsilnější armádu, ale i slušnou řádku zářezů za vítězství v bitvách. Velké národy, které jsou od povahy agresivní, vás jako mírotvůrce nikdy nebudou respektovat a kandidaturu nepodpoří. Nebudete však vhodným kandidátem, ani když válčíte moc. Musíte najít rovnováhu, to je ta největší výzva. Činit rozumná, ale i nekompromisní rozhodnutí, která vás v očích ostatních velkých národů budou stavět v dobrém světle.

Knights of Honor 2: Sovereign

Překvapivé je, kolik faktorů při hlasování hraje důležitou roli, i takové věci jako nejistota, jak dobrý bude následník trůnu vládce světa, když ten stávající je už moc stár. Můžete vyhrát i cestou pokroku – vyrábět veškeré zboží. Ale ani to není jednoduché. Zapotřebí je mít plně vylepšené všechny budovy. Ty lze upgradovat jen přístupem k surovinám a jistým produktům. Například, abyste mohli vyrábět šperky, musíte mít přístup ke stříbru. Buď vlastnictvím provincie se stříbrnými doly, nebo importem. Modifikátorů kampaně je na výběr hned několik, to platí i o podmínkách vítězství.

Na první pohled musí být jasné, že pouze překopat mechanismy Total War do RTS není jen tak. I když autorům se to podařilo překvapivě dobře. Je však důvod, proč jsou komplexnější strategie tahové. Jde hlavně o přehlednost. V tahových strategiích čtete protivníkův pohyb po mapě a dle toho plánujete vlastní postup. Knights of Honor 2: Sovereign je chaotičtější. Těžko se plánuje postup dopředu. Pohyb nepřítele se může měnit co chvíli. Jeden moment maršuje k vašemu městu, aby si to o chvíli později rozmyslel a zamířil úplně jinam, a za chvíli zase vyrazil plundrovat.

Reagovat na mnohačetné hrozby je obtížnější a víc spoléháte na posádky za hradbami. Pokud zrychlíte čas, šance, že včas zareagujete na invazi, je mizivá. Má to ovšem i své pozitivum, hra je svižnější. Nemusíte odklikávat tahy, vše řešíte za pochodu. To však neznamená, že by to ubíralo na časové náročnosti. Vyhrát kampaň zabere moře času.

Při dobývání a bránění se titul také nijak zásadně neliší od svého předobrazu – Total War. I zde můžete přímo vstoupit do bitvy a ovládat své oddíly. Je třeba si počínat takticky, zohledňovat typ jednotek, výšku terénu, zalesnění, směr útoku, ale i morálku armády, únavu a počet zásob. Početní převaha neznamená automaticky vítězství. Potyčky jsou zábavné, AI ve hře se snaží, ale dá se celkem snadno přechytračit diverzními akcemi. Hra má multiplayer, svou strategii lze otestovat i na živých protivnících a nespoléhat se na rozmary umělé inteligence.

Trochu víc vhledu by neuškodilo

U komplexních titulů je tutoriál nebo smysluplný manuál nutnost. Ač se autoři dušují, že je hra přístupná, tak bych s jejich názorem úplně nesouhlasil. Obávám se, že pro nováčky do žánru bude hra několik prvních hodin těžké sousto. Integrovaná encyklopedie sice nechybí, ale poskytuje spíš tipy. S UI není problém, to je přehledné. Ale pokročilejší ovládání může být zmatečné. Pokud máte odehraných pár podobných titulů, tak se úplně neztratíte. I tak vám však budou některé věci unikat. Třeba se nikde nedočtete, jak importovat zboží, a přijít na správný postup mi trvalo hodiny.

Knights of Honor 2: Sovereign

Hra vám něco umožní, něco ne a vy nevíte důvod. Proč jsem mohl obchodovat jen s pár zeměmi, i když jsem měl smlouvu s x dalšími, je mi doteď záhadou. Takových příkladů je víc. Hra by také některé věci potřebovala doladit a vybalancovat – jízda je přehnaně silná. Někdy hra zapomíná, že není tahovkou, a pokud rychle nestihnete přečíst přijaté zprávy, nadobro zmizí. Mohou vám díky tomu proklouznout mezi prsty důležitá rozhodnutí i příležitosti.

U strategií až tolik na dechberoucí grafické podívané nesejde, hlavní je přehlednost. Knights of Honor 2: Sovereign však vypadá dobře jak na světové mapě, tak v detailu na bojišti. Nabízí i přehledný filtr, který vám zobrazí vztahy okolních království nebo třeba lokality surovin. Hra je optimalizovaná slušně, i při boji velkých armád běží bez zádrhelů i na starším stroji. Ozvučení také nedělá hře ostudu. Bugy prakticky neexistují, jen pozor, pokud máte zapojené dva monitory, hra se nemusí vůbec spustit.

Napište si vlastní dějiny

Když hrajete Knights of Honor 2: Sovereign, je to jako přepisovat historii. Tak uvěřitelně díky propracované simulaci diplomacie a rodovým liniím hra působí. Titul je robustní, udělal odvážný krok a klasickou „grand“ strategii převedl do RTS. Díky tomu je svižnější a dynamičtější, ale i trochu méně taktický, než jeho turn-base společníci. Pokud však využijete plného potenciálu, který hra má, je strhující.