RECENZE: Mario Strikers: Battle League je drsný akční fotbálek

V Mario Strikers: Battle League se na červené karty nehraje. Právě naopak. Pokud šance svých soupeřů nebudete mařit strkáním, kopy či skluzy, nejsou vaše vyhlídky na vítězství právě příznivé.

Mario Strikers: Battle League navazuje na Mario Smash Football z GameCubu (2005), respektive Mario Strikers Charged z Wii (2007). Tedy akční fotbálek s postavičkami od Nintenda, jehož síla vynikne zejména při hře u jedné televize. První zmíněnou jsme hrávali v redakci a byla to naprostá pecka. Byl jsem proto zvědav, kam se série posunula. Přeci jen patnáct let je patnáct let. Nyní už můžu zodpovědně prohlásit, že geniální zábava je zpět. Vrátil se ovšem i neduh v podobě minimálního obsahu pro hru jednoho hráče. Tato hra zkrátka cílí na lokální a online klání. Ale popořadě.

Nejprve je třeba vyjasnit si dvě věci. Pestrobarevná grafika, postavičky Nintenda, akční fotbal… jasná hra pro děti, říkáte si. Akorát že vůbec. Neříkám, že se ji děti nenaučí, jen to zkrátka není ten typ hry, v níž přeskočíte tutoriál a hrajete. Viděl jsem to i u svého téměř pětiletého syna. Switch Sports či Kirby Forgotten Land hraje na pohodu bez nějaké dalšího vysvětlování, zatímco v Mario Strikers: Battle League chvilku trvalo, než si osvojil základy. Hra jde totiž celkem do hloubky, takže rozdíl mezi začátečníkem a zkušeným hráčem je propastný. To může být problém při hraní s někým z rodiny, kdo si chce zahrát jen příležitostně. Na druhou stranu můžete hrát spolu v jednom týmu, což rozdíly ve skillu částečně obrousí.

Druhou věcí je minimální obsah pro jednoho hráče. Byla to poměrně kritizovaná věc u předchůdců, proto jsem doufal, že se dočkáme i příběhového režimu třeba ve stylu Mario Tennis Aces. To se bohužel nestalo. Mario Strikers: Battle League se soustředí na lokální či online hru.

Právě při hraní přes internet si můžete založit vlastní klub, stoupat po žebříčku a odemykat si různé kosmetické odměny. Na výběr je pět tematických stadionů, vy si jeden zvolíte (u mě je kapitánem Donkey Kong, takže džungle byla jasná volba) a za získané body si zpřístupňujete různé kosmetické doplňky. Můžete například změnit vzhled branky, plotu a podobně. Pak jsou tu ještě sezony, během recenzování ovšem žádná neběžela.

Ten umí to a ten zas tohle

Na výběr je jen deset postav, což je málo, nicméně Nintendo už oficiálně potvrdilo, že se v rámci bezplatných aktualizací dočkáme dalších. Dovednosti každé z nich definuje pět atributů: síla, rychlost, střelba, přihrávky a technika.

Síla vyjadřuje klasickou sílu, tedy schopnost násilím odebrat protihráči míč a zároveň odolat takovým útokům. Například slabá postava silnou nesrazí pouhých šťouchnutím, musí svůj útok nabít, zatímco takový Donkey King plácne svou rukou a vezme si míč. Rychlost určuje jak rychle se postava po hřišti pohybuje, střelba pak rychlost střely a její sílu. Hodnota přihrávky ovlivní nejenom rychlost přihrávky, ale její dosah. A konečně technika, o níž se opírají přesnost a křivka střel. Postavy s vysokou technickou úrovní také snáze používají speciální střelu v podobě Hyper Striku.

Mario Strikers: Battle League

Mario Strikers: Battle League

Na hřišti se hraje pět na pět, nicméně brankář funguje automaticky, takže přímo ovládáte čtyři hráče. U jedné televize se ovšem může sejít dokonce až osm lidí naráz (samozřejmě za předpokladu, že máte tolik ovladačů). Pecka! V oblasti gaučového multiplayeru je Nintendo zkrátka špička.

Sestava týmu je na vás. Můžete si navolit silné stopery typu Bowser či Donkey Kong, kteří hravě sejmou útočníky, případě vymetají cestu vašim střelcům. Hbité postavy jako Toad se hodí pro rozehrávky a přípravu gólových situací, zatímco mezi nejlepší střelce patří Rosalina. Takový ten dobrý univerzál na všechno je Mario.

Neberte to ovšem nijak dogmaticky, i obránce může sázet góly jeden za druhým. Určitě narazíte i na tým složený se samých hromotluků. Další věc totiž je, že všechny postavy můžete navléct do různého vybavení. Změna ovšem není jen kosmetická, výbava upravuje i jednotlivé atributy, a to ve smyslu, že někde přidá a jinde ubere. V případě zájmu si tak vyladíte tým podle svých představ.

Startovní postavy

Ve hře je prozatím pouze deset postav, další Nintendo přislíbilo v rámci bezplatných aktualizací.

Mario Strikers: Battle League

• Mario
• Luigi
• Bowser
• Peach
• Rosalina
• Toad
• Yoshi
• Donkey Kong
• Wario
• Waluigi

Pokud se má chabá paměť neplete, hřiště jsou o něco menší. Opět mě pobavila řada animací, včetně vtipných přimáčknutí na elektrickou bariéru kolem hřiště. Základní hratelnost se také nezměnila. Pokud neuhlídáte útočníka, který si v klidu nabije svoji střelu, pravděpodobně dostanete gól. Pokud máte zapnuté předměty, můžete si pomoci vytvořit šanci tak, že hodíte bombu nebo sejmete obránce krunýřem a v klidu vypálíte.

Další volitelnou specialitkou jsou Hyper Strikes, mocné střely, které když projdou, tak platí rovnou za dva góly. Není to ovšem snadné. Nejprve musíte na hřišti sebrat elektrický orb, který všem vašim hráčům umožní speciálku použít. Následně se ovšem musíte dostat do situace, kdy si plně nabijete střelu a ještě na posuvníku ve správný moment dvakrát stisknete tlačítko. Pokud vás během té doby někdo sejme, smůla. Pokud ne, uvidíte parádní přepálenou animaci, a pokud jste mířili přesně, tak zřejmě i branku.

Načasování je v Mario Strikers: Battle League zcela klíčové. Když ve správný moment uhnete útoku, dočasně se zvýší vaše rychlost. Ideálně nabitá střela má také největší šanci padnout do branky. Dopředu si můžete namáčknout přihrávku, ať už po zemi nebo vzduchem. Profíci mohou i cílit přímo na určité místo na hřišti – pokud to v té rychlosti stihnou. Než začnete hrát, věnujte těch dvacet minut až půl hodinky celému tutoriálu, ušetříte si tak spoustu zklamání.

Mario Strikers: Battle League

Mario Strikers: Battle League

Jak jsem psal už v úvodu, právě pro menší děti je ta vstupní bariéra náročnější. Z tohoto důvodu jsme první dny hráli se synem spolu v týmu proti počítači. Online jsem pak odehrál řadu zápasů jeden na jednoho a to byla taktéž paráda, s lagováním jsem se nesetkal. Zkoušel jsem pak ještě network test v rámci dema First Kick, v němž se hrálo dva na dva, a tady už pár zápasů mírně lagovalo. Popravdě řečeno, při hře dva na dva už je energie celého zápasu úplně jiná, místy je to pěkný chaos. Hodně mi to připomnělo některé bitky v Super Smash Bros. Ultimate.

Absence příběhového režimu pro jednoho hráče je vyloženě promarněná příležitost. Kromě rychlé hry tu už jsou jen turnajový režim a robustnější online s vlastním klubem a odměnami. Na druhou stranu hratelnost je, stejně jako audiovizuální prezentace, naprosto parádní. Mario Strikers: Battle League je tak další z her, u které nějakou dobu ještě rád pobudu.