První dojem po vybalení konzole z krabice není právě pozitivní. 2DS totiž působí velmi laciným dojmem, který evokuje vzpomínky na různé hry z tržnice. Důvěru nebudí ani dílenské zpracování, v porovnání se starším 3DS je to krok zpátky.
Není to ovšem nijak překvapivé, Nintendo profiluje 2DS jako levné zařízení, se kterým cílí primárně na děti. Z funkčního hlediska jsou na tom obě zařízení stejně, 2DS postrádá pouze možnost prostorového zobrazení. Tato funkce ovšem zůstala u původního 3DS za očekáváním, hráči ji nepoužívali, její odstranění u 2DS je proto logickým krokem. Nintendo tím zabilo dvě mouchy jednou ranou: ušetřilo a nehrozí stížnosti, že z prostorového efektu bolí hlava.
Nejnápadnější je změna designu. Zatímco 3DS má výklopný displej, 2DS je placka, která připomíná podivný tablet se dvěma displeji (ve skutečnosti je to jen jeden displej). Do rukou padne dobře, ovšem pouze za předpokladu, že hru ovládáte analogovou páčkou, křížový ovladač je pro palec už trochu daleko.
Vlevo 2DS, vpravo 3DS
Pokud zařízení uchopíte tak, aby palec pohodlně dosedl na křížový ovladač, horní tlačítko L je zase nezvykle daleko. Problém je v tom, že na původním 3DS je vzdálenost mezi křížovým ovladačem a tlačítkem L menší. Je to asi otázka zvyku, jenže jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. A já už jsem zvyklý na rozložení 3DS.
Zvykal jsem si také na jiné rozložení hmotnosti. 2DS je zkosené tak, že užší část se dotýká dlaně, a těžší je tedy horní část. U starého 3DS je většina hmotnosti soustředěna ve spodní části. 2DS je s 260 gramy také mírně těžší než 3DS (235g).
Drobností, na kterých se šetřilo, je více. 2DS hraje pouze mono, pokud chcete stereo, musíte si připojit sluchátka. Stylus už není teleskopický. Výhodou 2DS je naopak přibalená 4GB SD karta, u 3DS to byly pouze 2 GB. Cenový rozdíl není zanedbatelný. 3DS se prodává za zhruba 3 900 korun, novější 2DS vyjde případné zájemce na 2 900 korun.
Nintendo 3DS si také připisuje bod za lepší přenositelnost. V zavřeném stavu se vejde bez problémů do kapsy a nemusíte se bát, že si poškrábete displej. 2DS na běžné nošení v kapse není.
Je nasnadě, že 2DS nemá majitelům 3DS co nabídnout. 2DS jasně cílí na děti a s aktuálně vydanými Pokémony je to silná kombinace. Tedy alespoň v cizině, v Česku si asi málokteré dítě vychutná hru, u níž se bez slušné znalosti angličtiny neobejde. Pokud bych však jako odrostlejší hráč stál před otázkou, které z těch dvou zařízení vybrat, bez váhání bych si připlatil a koupil 3DS.
