Core i7 s architekturou SandyBridge
Každá z několika posledních generací procesorů, kterou s sebou přinesla společnost Intel, znamenala do jisté míry revoluční změnu. Dvouvláknové zpracování aplikací na jediném jádru, podporu rychlých pamětí DDR3 přímo na procesoru, integrovanou grafiku nebo novodobé turbo – s tím vším přišel jako první právě Intel. Už brzy se na nás chystá další generace procesorů, o jejíž architektuře se hovoří jako o Sandy Bridge.
O Sandy Bridge se zatím především hodně mluvilo a spekulovalo. Intel se k této architektuře moc nevyjadřoval a jen čas od času vypustil do světa nepříliš konkrétní marketingový plán. Z těchto útržkovitých informací jsme se mohli dozvědět, že prvních procesorů založených na architektuře SandyBridge se dočkáme v lednu příštího roku. Nahradit mají drtivou většinou současných mainstreamových procesorů.
Intel se nijak nezabýval vymýšlením nových názvů a tak se procesory SandyBridge budou v obchodech vyskytovat v klasických řadách Core i3, i5 a i7. A co se tedy vlastně změní? Běžný uživatel změny příliš nepocítí. Rozdíly jsou hlavně ve způsobu výroby čipu, který bude nyní na procesoru skutečně pouze jeden. V jednom křemíkovém pouzdře budou integrovány čtyři výpočetní jádra, jedno grafické a část čipsetu. To vše vyrobeno na 32nm a lze tudíž očekávat i jisté snížení spotřeby mimo plné zatížení.
Nelze asi nijak zastřít, že Core i7 a i5 ve své další generaci bude velmi podobné současné architektuře Nehalem. Samotní zástupci Intelu označují s opatrností SandyBridge za evoluci v oboru procesoru, tedy jen další logický krok, jakým se procesory mají vyvíjet. Jako hráči od nich můžeme očekávat zase o něco vyšší výkon. Integrovaného grafického jádra se ale už jen tak nezbavíme.
Pozitivně lze vnímat především mnohem rapidnější oficiální přetaktování v rámci technologie TurboBoost. Výpočetní jádra budou moci v případě některých konkrétních modelů pracovat v tomto režimu o 400MHz rychleji. TurboBoost je možné použít také na grafické jádro a konečně bychom si měli být jistí bezproblémovým přehráváním videa v HD rozlišení 1080p.
Architektura grafických jader od Intelu je stále značně odlišná od těch, jež produkuje nVidia a AMD. Grafika si s 3D hrami poradí stěží a zvládne hlavně akceleraci videa a nenáročné hry. Vzorky SandyBridge byly už testovány například se Starcraft 2. SandyBridge je často nazýváno jako anti-Larrabee, protože grafika a zbytek procesoru jsou dvě oddělené věci, které mají pouze společný přístup do vyrovnávací paměti třetí úrovně.
TurboBoost bude možné spouštět také na grafickém jádře, čímž lze podle tvrzení serveru AnandTech zvýšit výkon integrovaného jádra v některých případech až o třetinu. Přibližně o stejný díl se výkon zvyšuje vůči současné generaci jader integrovaných na procesory. V základu tak grafika poběží na 850MHz, přičemž maximální frekvence pro TurboBoost bude záviset na konkrétním modelu. Z ohlášených modelů se nejvýše dostane Core i7 2600K s 1350MHz. Stále přetrvává podpora urychlování DirectX maximálně ve verzi 10.1.
S tím, jak postupuje vývoj, je stále problematičtější přetaktování. Nové procesory Intelu vyžadují rozhraní DMI, pro které existuje jediný dodavatel čipsetů – sám Intel. Procesory SandyBridge padnou výhradně do socketu LGA 1155 a součástí jejich podpory bude některý z nadcházejících čipsetů, jež jsou označovány jako 6series. Zásadním problémem je, že tyto čipsety mají mít interní oscilátor, který s velkou pravděpodobností již z BIOS Setupu nenastavíme.
Jak se stalo zvykem, v nabídce se objeví jak procesory s odemčeným násobičem, tak převládající modely s násobičem uzavřeným. Odemčený násobič je zatím ohlášen jen na dvojici modelů Core i7 2600K a Core i5 2500K. O tom, že si za tento nadstandard nechá Intel patřičně zaplatit, zřejmě nikdo nepochybuje. V prodeji budou ale i shodné procesory za nižší cenu s násobičem uzamčeným.
Co je důležité, společně se zvyšujícími se frekvencemi nedochází k dramatickým nárůstům spotřeby. Čtyřjádrové procesory mají i nadále TDP stanoveno na 95Wattů. Spotřeba dvoujader, která se objeví výhradně v rámci série Core i3, je stanovena na 65Wattů. Procesorů SandyBridge nás čeká samozřejmě více, než je obsaženo v oficiálně zveřejněném plánu. V druhé polovině příštího roku by se tak slabší modely měly dostat na místo Celeronů.
Nové herní zdroje pod logem Corsair
Se třemi novými počítačovými zdroji se chystá proniknout na pulty obchodů Corsair. V tomto oboru má již s vývojem velké zkušenosti, jenže prodejní ceny společnost příliš neproslavily. Tisková zpráva tentokrát naznačuje, že se situace alespoň o málo zlepší a zdroje by neměly být přímo předražené. Ohromný výkon kolem 1kW ale nečekejte.
Trojice zdrojů je odstupňována jen velmi těsně a v obchodech ji nalezneme pod označením Corsair GS600W, GS700W a GS800W. Podle tvrzení Corsairu se jedná o plnohodnotnou herní sérii, která spolehlivě vystačí všem, kdo mají v počítači jedinou grafickou kartu. Nejsilnější model pak bez větších komplikací najde místo i v počítači využívajícím klasické SLI nebo CrossFire.
Zdroje mohou poskytnout výstupní proud maximálně 65 Amper. Díky inteligentnímu řízení jsou stále velmi účinné a mimo zatížení dokážou být i poměrně tiché. Všechny tři zdroje mají energetický certifikát 80Plus, což znamená účinnost přes 80% v normálních provozních podmínkách. Je ale nutné dodat, že tento certifikát není zdaleka nejvyšší metou, jaké mohou moderní zdroje dosáhnout.
Automatická regulace rychlosti ventilátoru v závislosti na aktuálním zatížení se už stala standardem a ani tentokrát nejde o výjimku. Corsair bude do zdrojů osazovat tři varianty diodového podsvětlení - tentokrát prý nejde o "prémiové" herní LED diody. Jen nejnižší z modelů GS600W se má prodávat výhradně v modrém podsvětlení. U zbylých dvou modelů bude možné vybírat z modrého, červeného a bílého podsvětlení.
Z konstrukčního hlediska jde o zdroje standardních rozměrů, díky čemuž by měly pasovat do všech běžných fullATX počítačových skříní. Rozporuplná je kabeláž, která sice není v této kategorii příliš složitá, ale je stále napevno. Modulární koncepce je bohužel stále nadstandard.
Ceny, za které chce Corsair zdroje nabízet, se bezvýhradně za výhodné označit nedají. Nejslabší model GS600W se bude prodávat od 1800Kč. Varianta s výkonem 700Wattů a 800Wattů bude následovat v cenovém odstupu přibližně dvou až tří set korun. Prodej začíná v těchto dnech v USA, ale během několika týdnů se rozšíří do celého světa včetně ČR.
Připojit monitor přes USB nebo síť nebude problém
Uteklo už několik let od chvíle, kdy společnost DisplayLink ukázala světu, že monitor lze připojit k USB portu. Přestože se toto řešení v domácnostech příliš neuchytilo, některé společnosti jej využívají dodnes. Teoreticky lze totiž tímto způsobem připojit k počítači více monitorů než ke klasické grafické kartě. Limitujícím faktorem však bylo vždy maximální generované rozlišení a také počet zobrazených snímků za vteřinu. S USB 3.0 se ale situace mění.
Zástupci DisplayLink už téměř před rokem tvrdili, že dokážou využít USB 3.0 novým velmi zajímavým způsobem. Nyní konečně dochází na jejich slova. Objevit se má technologie, která může prostřednictvím USB rozšířit počítač o připojení do sítě, obrazové výstupy a současně přinese nový zvukový kodek. Rozhodně ale nepůjde o záležitost, kterou by potřeboval každý. Tyto komponenty jsou totiž součástí i nejlevnějších základních desek. Reálné využití tak bude úplně někde jinde a to při přímé integraci do monitorů.
V současnosti se chystají dva čipy pod nepříliš zajímavým označením DL-3000 a DL-1000. O to zajímavější jsou ale změny, které by mohly přinést mezi monitory. Celé displeje by se konečně mohly k počítači připojovat přes USB nebo dokonce na dálku pomocí sítě. Podpora zvuku je pak spíše symbolická a nemá nahradit současné HD zvukové kodeky. Čip by tak obstarával zvuk pro monitor s reproduktory (respektive televizor).
Po stránce obrazu vypadají možnosti vzhledem k současným poměrům určitě rozumě. Standardem pro výstup by mělo být rozlišení 1080p, tedy nativní HD. Zároveň půjde zřejmě o maximum toho, co z technologií DisplayLink bude možné na delší čas dostat. Mezi podporovanými rozhraními vhodnými pro výstup na monitor nalezneme kromě klasického VGA, DVI konečně také DisplayPort. V základu se rozhodně počítá s podporou HDMI včetně ochrany s HDCP 2.0.
Všeobecné předpoklady hovoří o tom, že první zobrazovací zařízení založená na DL-3000 a DL-1000 se objeví v lednu 2011. Pokud vše půjde podle plánu, měla by být možnost připojit monitor přímo na USB poměrně běžná. Stále ale není jasné, o kolik by se mohl takto vybavený monitor prodražit.
Zdroje: AnandTech, Corsair, Dailytech, Digitimes, DisplayLink, HKEPC, Intel, TechPowerUp, Xbitlabs & ZD Net
