Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Bláznivý Jojo na skútru přejel Alpy i La Manche. Do Afriky zajel pro ropu

Motocyklový závodník Georges Monneret proslul díky šíleným jízdám napříč Evropou, kterými chtěl dokázat, že motorka je nejlepší dopravní prostředek své doby. Parta tří francouzských motorkářů v únoru jednu z jeho cest zopakuje.
Francouzský motocyklista Georges Monneret po přistání u břehu v anglickém...

Francouzský motocyklista Georges Monneret po přistání u břehu v anglickém Doveru. (říjen 1952) | foto: Getty Images

Francouzi ho měli za hrdinu a blázna. Říkali mu přezdívkou „Jojo la moto“, což je nepřeložitelný dvojsmysl – na jednu stranu může znamenat „Jirka Motorka“, ale také „motohezounek“ nebo „motošílenec“. Všechno na Monnereta sedí.

Letáček z jízdy do Alp s vespou

Mezi lety 1948 a 1959 totiž úspěšný závodník a podnikatel uspořádal minimálně pět jízd, které sledovali novináři z Francie i celé Evropy. Chtěl jimi dokázat, že motorka je nejlepší dopravní prostředek, který lze použít. Měl k tomu dobrý důvod – kromě závodění vlastnil několik „motosalonů“ a prodával stovky motorek ročně.

1948: v zimě proti vlaku přes Alpy

První jízda byla ještě relativně obyčejná. Jelo se jen po silnici (i když občas zasněžené), jen jeden den a jednu noc, nikdo se nezranil a nestřílelo se. Monneret se syny, sedmnáctiletými dvojčaty Pierrem a Jeanem, vyrazil na konci ledna z Paříže do alpského horského střediska Alpe d’Huez. Cíl? Být rychlejší než vlak.

To, co tehdy Monneret dělal, by i dnešním pohledem bylo solidním marketingovým počinem. Jízdu pojmenoval Trois mecs en Tobec“. Chytlavý slogan je složený z výrazu slangově označujícího trojici příbuzných (trois mecs) a slova „tobec“, což je zkrácený název tehdy oblíbené domácí motocyklové značky Motobécane. Právě na ní rodina do Alp vyrazila. A právě tuto značku samozřejmě Monneret prodával.

Start byl stanoven na půlnoc. Byla zima, tma, pršelo. Přesto na startu čekaly desítky novinářů, kteří si nechtěli nechat senzaci ujít. Pak se trojice jezdců následovaná náklaďákem s technickým zázemím a novináři vydala na cestu. Jejich stroje Motobécane D45 nebyly žádné trhače asfaltu. Čtyřtaktní dvouválec o objemu 125 ccm měl skromný výkon a rozumnou cestovní rychlost kolem 65 kilometrů v hodině. Zkrátka motorka na každodenní dojíždění do práce.

Rodinná výprava zastavila jen třikrát na tankování. Jedinou závadou, kterou museli řešit, byla prasklá žárovka ve světlometu. Těsně před Alpe d’Huez motorky zdolaly zasněžený průsmyk ve výšce kolem 1 500 metrů nad mořem. Před čtrnáctou hodinou už Monnereta a jeho syny vítali nadšení místní novináři v horském středisku.

Cesta jim trvala 13 hodin a 44 minut. Ujeli 670 kilometrů průměrnou rychlostí necelých 49 kilometrů za hodinu. Vlakem do Grenoblu a následně autobusem by cesta zabrala 15 hodin a 30 minut. Komu by dvě hodiny ve prospěch motorky nepřipadaly zásadní, musel sklopit hlavu při srovnání nákladů. Při spotřebě 2,58 litru benzinu na 100 kilometrů vyšla cesta na 432 franků. Vlaky měly tehdy jednotnou taxu 2,25 franku na kilometr. Cesta tedy vyšla na 1 507 franků, tedy tři a půl násobek spotřeby motocyklu. Jen pro představu – v dělnických profesích se tehdy vydělávalo kolem 100 franků za hodinu.

O čtyři roky později pak Monneret jízdu zopakoval. Jen jel na vespě, sám, bez podpůrného týmu, se spolujezdkyní a cestu stihl ještě rychleji – za dvanáct hodin a tři minuty s průměrnou rychlostí přesahující 50 kilometrů v hodině.

1951: kolem světa bez ohledu na ztráty

O tři roky později se Monneret opět s esyny pokusil o další rekord. Co nejrychleji chtěli symbolicky objet planetu Zemi – tedy najet 40 tisíc kilometrů. Opět na úplně běžné motorce, kterou starý Monneret prodával. Tentokrát šlo o model Puch TS 125 ccm. Motorka byla jen jedna, tři muži se na ní střídali. Pokus se odehrával na okruhu Montlhéry jižně od Paříže, kde se tehdy jezdíval i proslulý čtyřiadvacetihodinový závod Bol d’Or. Když už měli ujeto přes 30 tisíc kilometrů, narazil syn Georgese Jean potmě do náklaďáku, který na trase svážel plynové lampy, které dráhu přes noc osvětlovaly. Jean si tehdy zlomil obě stehenní kosti a zápěstí. Motorka byla vážně poškozená, ale motor běžel. Jeanův bratr Pierre a otec Georges ji za jeden den opravili a jízdu dokončili ve dvou. Ujet 40 tisíc kilometrů jim nakonec trvalo osmačtyřicet dnů.

Motocyklový závodník Georges Monneret proslul díky šíleným jízdám napříč...
Motocyklový závodník Georges Monneret proslul díky šíleným jízdám napříč...

1952: na vespě přes La Manche

O čtyři roky později se Monneret pustil do svého nejslavnějšího dobrodružství. Trasa vedla tentokrát z Paříže do Londýna. To je asi 550 kilometrů. Jenže nějakých 45 kilometrů z toho je moře. Monneret se rozhodl, že světu dokáže, že ani voda motorku nezastaví. Jako novopečený dealer legendárního skútru vespa tentokrát vyrazil na italském stroji, opět o objemu 125 ccm. Proti němu vyjelo několik soupeřů na motorkách i v autech.

Prvních 300 kilometrů do přístavu v Calais urazil Monneret za necelých pět hodin. Ostatní přijeli relativně krátce po něm a šli čekat na trajekt. Na Monnereta už ale čekali parťáci se speciálně postaveným katamaránem, na který Monneret nainstaloval svoji vespu. Plavidlo připravoval dlouho dopředu a inspiroval se dnes neznámým konstruktérem z Itálie, který vespu přestavěl v podobném stylu. Dochovala se jediná fotka, na které původní autor sedí na stroji s nápisem „idro scooter“.

Bývalý francouzský motocyklový závodník Georges Monneret vyráží na cestu z Paříže do alžírského Hassi Messaoud a zpět. (27. dubna 1959)

Katamarán byl pět metrů dlouhý. Řídítka ovládala kormidlo, zadní kolo převodem přes řemen hnalo lodní šroub. Ze tří rychlostí, které vespa měla, se používaly dvě. Pro chlazení bylo nutné instalovat speciální ventilátor napojený na pohon – při nízké rychlosti na moři by se motorka pochopitelně neuchladila. A další změnou byla přídavná desetilitrová nádrž.

Ještě před rozedněním vyrazil Monneret na rozbouřené moře. Abychom byli spravedliví – samozřejmě jej doprovázel člun. Právě ten Monnereta zachránil, když v moři lodním šroubem trefil zřejmě nějaký předmět a přelomil hřídel. Na moři nebyla závada opravitelná, člun tedy závodníka odvezl zpět na francouzský břeh. Jenže Monneret to nevzdal. Stroj opravil a ráno vyjel znovu. To už se i moře uklidnilo. Na vodě strávil víc jak pět hodin. Pak se k úžasu a zděšení Angličanů vylodil v Doveru, odkurtoval vespu a po patnácti hodinách od odjezdu z Paříže už kroužil kolem pomníku admirála Nelsona na Trafalgal Square. Porazil všechny soupeře. A vytvořil i nový absolutní rekord.

1959: do války pro plechovku ropy

Poslední husarský kousek – opět na propagaci vespy – předvedl Monneret v roce 1959. V Alžíru tehdy zuřila válka za nezávislost. Jejím důsledkem byly problémy se zásobováním Francie ropou a velké výkyvy v cenách pohonných hmot. Monneret opět využil celospolečenského tématu a „vsadil“ se s tehdejším ministrem pro saharskou Afriku a zámořská území, že z ropných polí v Alžíru osobně doveze plechovku ropy. „Obojživelnou“ stopětadvacítku tentokrát vyměnil za modernější stopadesátku a s ní byl za pět dní zpátky a na Place de Concorde v Paříži ji obřadně předával ministrovi.

Bývalý francouzský motocyklový závodník Georges Monneret vyráží na cestu z Paříže do alžírského Hassi Messaoud a zpět. (27. dubna 1959)

Epilog: následovníci vyjedou v „jojových“ šlépějích

První z Monneretových dobrodružství – to alpské – letos chtějí zopakovat tři francouzští nadšenci. Pátého února, v den zahájení veteránského veletrhu Rétromobile, vyrazí z Paříže na stejnou cestu, kterou před dvaasedmdesáti roky projela Monneretovic rodina. Pojedou pochopitelně přesně ve šlépějích „trois mecs en tobec“ – tedy na stejných motorkách, po stejné trase a asistenci jim bude dělat stejný servisní náklaďák.

Autoři:
  • Nejčtenější

Všechna Kabaňova auta. Poznejte výtvory génia, kterého ulovili Číňané

16. května 2024,  aktualizováno  9:46

Čtyřlístek, české sklo, kubismus, poštovní obálka, iPhone. Tím vším se při tvorbě svých aut...

Nejprodávanější Škoda nemá tříválec a dostala funkci, kterou si snad ještě rozmyslí

16. května 2024

Octavia je nejúspěšnější škodovkou všech dob, ve čtyřech novodobých generacích jich od roku 1996...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Auta dnes může prodávat každý lúzr, říká k testu autosalónů novinář

14. května 2024

Rozstřel Investigativní tým MF DNES a iDNES.cz opět po roce otestoval české autosalóny. Průzkumníci ve...

Švýcaři varují před dětskou sedačkou, která se rozlámala při testech

13. května 2024

Test dětských autosedaček, jehož kompletní výsledky budou zveřejněny na konci letošního května,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Škodovky mají správné ceny, hlídáme náklady, vysvětluje šéf české Škody

15. května 2024

Premium „Pořád je dostupnost mobility velmi dobrá,“ myslí si Jiří Maláček, šéf českého zastoupení Škody...

Umělá inteligence obchoduje s auty líp než člověk. Umí i mluvit se zákazníky

20. května 2024

AURES Holdings překonává třicetileté prodejní rekordy díky nasazení umělé inteligence do svého...

Román pro ferraristy. Příběh Čecha, který si psal s Enzem a jel ho navštívit

20. května 2024

Premium Enzo Ferrari je bezesporu největší legendou motorsportu, možná automobilismu vůbec. Kolem...

Autofotka: Slepice a puky patří k sobě. Podporu svátku hokeje „zavinil“ favorit

19. května 2024

Statistiky jsou v souvislosti s Mistrovstvím světa v hokeji hojně propíranou záležitostí. Kdo...

Policie prohledala pobočky Goodyearu v EU kvůli smrtícím pneumatikám

19. května 2024

Policie prohledala tento týden dva evropské závody a evropskou centrálu amerického výrobce...

Zkraťte si čas v kuchyni: Vyhrajte kořenící pasty od Podravky
Zkraťte si čas v kuchyni: Vyhrajte kořenící pasty od Podravky

Zrychlete vaření s kořenícími pastami Podravka Natur. Usnadní a zjednoduší přípravu pokrmů, protože zeleninu nemusíte čistit ani krájet, ale...

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Plné divadlo i bazilika. Nad rakví Postlerové mluvila dcera, Töpfer i Šťastný

S herečkou Simonou Postlerovou se v prostorách Divadla na Vinohradech rozloučili kolegové i veřejnost. Nad rakví...