Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvSenzační zprávu o objevu dokonce před 100 lety převzaly Národní listy: „Objevitel nového ničivého paprsku, inženýr Matthews, sděluje, že paprsek je vlastně jakýmsi vodičem energie na způsob měděného drátu. Energie, kterou vyrábíme a vysíláme do prostoru po tomto paprsku, je podobná elektřině. Liší se od ní vyšším účinkem tepelným.“
Zpráva reagovala na projekt britské armády, který měl přinést objev „paprsku smrti“, jenž by zabíjel na dálku. Měla to být nová zbraň proti stále modernějším vojenským letadlům.
Letouny se zdokonalovaly rok od roku. Do bádání se pustila řada vědců, ale i šarlatánů. Ukázalo se, že mezi ty druhé zřejmě patřil britský vynálezce Harry Grindell Matthews. Byl ze všech nejzdatnější, a to především mediálně. Jeho citace se dostala i do českých novin.
„Všechno to vypadalo nadějně za posledních pokusů. Zabili jsme okamžitě krysu na vzdálenost 25 metrů. Přivedli jsme náboje k explozi, zapálili starý hangár a rozsvítili elektrické žárovky. Při pokusu dostal se náhodou jeden laborant do cesty paprsku jenom jedné tisíciny účinnosti a byl okamžitě sražen a 48 hodin v bezvědomí. Ještě dnes má stopy popálení. Až dosud jsme pracovali s velmi slabými zdroji energie a jsem přesvědčen, že až nám budou povoleny rozsáhlejší pokusy, výsledky budou úměrné vynaložené energii. Je nutno ještě připomenout, že je možno buď soustředit paprsek na takřka jediný bod, nebo jej rozptýlit vějířovitě, takže zasáhne linii několika desítek kilometrů,“ chlubil se před 100 lety vynálezce Matthews.
Ten se tedy v dubnu 1924 cítil být na dobré cestě velkému objevu. Později dokonce rozhlašoval, že už dokáže sestřelit letadlo z nebe a také na dálku tavit sklo. Matthews nakonec kontaktoval britské královské letectvo, ale to rozhodlo, že jeho zařízení nefunguje.
Také britská armáda ve třicátých letech projekt zastavila s konstatováním, že sestrojení paprsku smrti, který zabíjí na dálku, není možné. Něco užitečného se přesto na základě těchto výzkumů později zrodilo: radar.
