Evropský vesmírný teleskop Euclid se vydal na svou misi na začátku loňského července a v listopadu pak přinesl první první snímky. Avšak v další fázi se objevil narůstající problém, který mohl ohrozit jeho šestiletou misi s cílem zmapovat temnou hmotu a temnou energii. Astronomové totiž zjistili, že přístroj postupně přichází o „vidění“, poté, co se na jeho optice začalo hromadit několik vrstev vodního ledu o šířce vlákna DNA.
„Je to běžný problém kosmických sond působících v mrazivém vesmíru, ale potenciální problém pro tuto vysoce citlivou misi, která vyžaduje pozoruhodnou přesnost při zkoumání povahy temného vesmíru,“ uklidňovali v březnu vědci z Evropské vesmírné agentury. To už za sebou měli nějakou dobu zkoumání spolu s kolegy z celé Evropy.
Pokud se ptáte, kde se ve vesmírném prostoru berou vodní páry, které by se mohly na přístrojích srážet, pak je odpověď, že si vlhkost přivezl dalekohled s sebou. I přes veškerou přípravu se totiž nikdy nepodaří dostat molekuly vody zcela pryč. Ty se pak postupně uvolňují (sublimují) z různých částí a kondenzují a mrznou na místech, kterých se dotknou.
Vědci už tehdy navrhli, že Euclid ohřejí, aby se led odpařil. Nebylo však možné ohřát celé zařízení, aby nedošlo k narušení precizně vyladěné kalibrace nebo k potenciálnímu dalšímu znečištění. Po měsících vymýšlení postupu nakonec týmy přišly na to, jak správně zahřát jednotlivá zrcadla. Minulý týden tak mohli vědci oznámit, že po zvýšení teploty prvního zrcadla o pouhých 34 stupňů se Euklidův zrak obnovil.
Mischa Schirmer z vědeckého týmu Euclidu a jeden z hlavních tvůrců plánu na odmrazování řekl, že postup „fungoval jako kouzlo“.
„Naše primární podezřelé zrcadlo, nejchladnější zrcadlo za hlavní optikou dalekohledu, bylo zahřáto z -147 °C na -113 °C. Nemuselo se dále zahřívat, protože ve vakuu tato teplota stačí k rychlému odpaření veškerého ledu,“ uzavřel pro BBC .
Euclid s ostrým viděním
Zařízení je vysoké zhruba 4,7 metru a 3,5 metru široké a váží necelé dvě tuny. Jeho hlavní část tvoří teleskop o průměru 1,2 metru, který z jedné strany před Sluncem chrání štít. Pod teleskopem se kromě servisního modulu nachází také pozorovací zařízení VIS a NISP, díky kterým může Euclid poskytovat vysoce kvalitní zobrazení ve viditelném spektru a provádět pozorování v blízké infračervené oblasti.
Posláním sondy, pojmenované po řeckém matematikovi Euklidovi, je sestavení trojrozměrné mapy vesmíru, která má zahrnovat dvě miliardy galaxií a jednu třetinu nebeské klenby. Mise Euclid v hodnotě 1,4 miliardy eur (asi 34 miliard Kč) je naplánována na šest let.
Dvoutunová sonda je nyní „zaparkována“ v takzvanému druhému Langrangeově bodu (L2), který se nachází ve vzdálenosti asi 1,5 milionu kilometrů od Země.
