Výzva Česká ambiciózní mise spadá do Rámcového projektu k implementaci podpory, kterou Evropská kosmická agentura poskytne vesmírným aktivitám z Česka. O výběr se na ministerstvu postaral výbor, který posuzoval sedm návrhů družic: AMBIC, CZARM, LVICE2, QUVIK, REMEC, SLAVIA či SOVA.
České družice Slavia by chtěly od roku 2027 hledat suroviny ve vesmíru |
Všechny zmíněné se dostaly až do fáze B1, která definuje přesné technické provedení mise. Výbor doporučil i záložní misi SOVA, kterou navrhlo konsorcium vedené OHB Czechspace ke studiu vln v atmosféře.
5. září 2023 |
„Evropská kosmická agentura u vybraných projektů kladně hodnotila zejména pečlivé rozpracování uživatelských, technických a vědeckých požadavků, prvotní návrh mise, management a ošetření rizik. Výbor také hodnotil soulad navržených projektů s cíli Národního kosmického plánu, zejména dopad na rozvoj českého kosmického ekosystému a zviditelnění České republiky ve světě,“ vysvětluje Ondřej Rohlík, manažer rámcového projektu.
„Dalšími ceněnými aspekty je komerční využitelnost technologií, které pro tyto mise budou potřebné, vybudování pozemní infrastruktury pro další kosmické mise a intenzivnější využívání příležitostí, které kosmické aktivity přinášejí,“ dodává.
Původně malý satelit z Česka bude naší největší sondou a chystá se k Měsíci |
Vesmírné oko z Česka
První vybraný projekt, družice AMBIC (Ambicious Czech Satellite), by měl podle svých tvůrců Česku při pořizování obrazových dat získat nezávislost na informacích z komerčních satelitů.
„Mít schopnost pozorovat a nezávisle komunikovat je strategickou výhodou. Využití družice bude velmi široké, od krizových situací až po ekologii, dopravu nebo bezpečnost,“ uvedl dříve Josef Kašpar, generální ředitel Výzkumného zkušebního a leteckého ústavu, který projekt AMBIC vede.
Družice AMBIC bude vybavena primární panchromatickou („černobílou“) kamerou s rozlišením pod dva metry a sekundární multispektrální („barevnou“) kamerou s rozlišením pod pět metrů. Hmotnost družice by měla být 80–120 kilogramů, plánovaná výška oběhu Země je 550 kilometrů. Pokud vše dopadne podle současných plánů, tak by družice mohla startovat v roce 2028. Náklady by neměly překročit 720 milionů korun (30 milionů eur).
Vesmírný dalekohled
Dalším plánovaným projektem je program QUVIK (Quick Ultra-Violet Kilonovae Serveyor), jehož cílem je připravit první český vesmírný dalekohled schopný pozorovat vesmír v ultrafialové části světelného spektra. Aparát má sledovat srážky neutronových hvězd, případně neutronové hvězdy a černé díry. Dalekohled také umožní pozorování exoplanet, tedy planet obíhajících kolem jiných hvězd, než je Slunce.
Jak jsme psali již dříve, chystaný český dalekohled bude mít kolem sto kilogramů a nebude delší než jeden metr. Konstruovaný má být primárně pro výzkum kilonov, které vznikají například při srážkách neutronových hvězd, což provázejí i gravitační vlny a záblesky gama záření.
„Pozorování těchto jevů v ultrafialové části spektra krátce poté, co došlo ke srážce, nám pomůže objasnit nejen to, jak k výbuchu došlo, ale také mnohé o vzniku prvků těžších než železo, které při srážce vznikají. Mezi tyto prvky patří například zlato a platina,“ vysvětlil Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který je vědeckým koordinátorem mise.
Výrobu družice, která jej ponese, zajistí Výzkumný a zkušební letecký ústav. „Vznik kilonov je relativně rychlý děj, proto potřebujeme vyvinout satelit s dobrou manévrovatelností a zároveň přesností nastavení polohy, aby se stihl včas podívat do správné části vesmíru,“ popsal pro iDNES.cz v červenci ředitel divize Space Juraj Dudáš. Očekává se, že start družice s dalekohledem by mohl proběhnout v roce 2027.
