Jeho vzorem je první premiér samostatného Slovenska Vladimír Mečiar a dodržování ústavy je pro něj „roz-ka-zem“. V roli prezidenta by jeho prvním krokem bylo vypovězení Istanbulské úmluvy, na Ukrajinu by neposlal „ani jeden náboj ani jednoho chlapce“ a globální oteplování odmítá coby „ekoteroristickou agendu“. Ruský opozičník Alexej Navalnyj zase podle něj byl agentem CIA, který se na Západě bál o život. To je Štefan Harabin ve zkratce.
Přestože po své prohře v minulé prezidentské volbě prohlásil celé hlasování za neplatné a dodnes se označuje za vítěze, do voleb jde znovu. „Opětovně kandidovat je složité. Opět dávat sebe, své postoje a zkušenosti do hry zvané politický zápas o hlas voliče. Svědomí mám čisté. V minulých letech jsem pevně stál na straně práva občanů. Zastával jsem se všech, kteří měli vlastní názor a chtěli ho říct,“ popisoval, když kandidaturu oznamoval.
Profily kandidátů |
Muž, který dřív býval hlavně symbolem éry mečiarismu, je dnes jedním z hlavních hrdinů slovenské dezinformační scény. V době pandemie covidu například bojoval proti nošení roušek a Slováky přesvědčoval, že je to mučení. A protože je „antisystémový kandidát“, na jeho stranu se přidávají právě ti voliči, kteří se v současném světě cítí ignorovaní, věří konspiračním teoriím o koronaviru anebo si nemyslí, že Rusko je agresor.
V tomto ohledu má sice bývalý ministr spravedlnosti a expředseda Nejvyššího soudu ve volbách silnou konkurenci, i tak je ale na plné čáře nejvíc proruským kandidátem (snad kromě šéfa SNS Andreje Danka). Nejenže mu vadí vojenská a finanční podpora Ukrajinců, tvrdí také, že současné dění u sousedů je „problém Američanů, kteří tam uměle pěstují vojenský konflikt, aby se Slované zabíjeli“.
„Jaká válka? Tam je speciální vojenská operace. Ukrajina ani nevyhlásila válku,“ prohlásil například v pondělní relaci televize Joj, kde naplno ukázal, jak celou situaci vnímá. Harabin totiž opakovaně mluví o tom, že mu jde jen o naplňování litery zákona, ať už jde o vnitropolitickou situaci nebo světový pořádek. Takže když moderátorce vysvětloval, proč si myslí věci, které si myslí, často se odkazoval na údajné porušení mezinárodního práva.
 |
Evropská unie tak například podle něj nemůže uvalit na Rusko sankce. To, zda na Ukrajině válka je, nebo není, prý může určit jen OSN, a Ruská federace „samozřejmě měla právo“ naplno zaútočit či ještě předtím anektovat Krym, protože „banderovský fašistický ukronacistický režim v Kyjevě“ nerespektoval Minské dohody. Z jeho pohledu Kreml nic neporušil, a Harabin by se proto po nástupu do funkce hlavy státu pokusil vztahy s Ruskem stabilizovat.
Ostatně jeho oficiální prezidentský web harabin2024.sk je kromě slovenštiny dostupný i v angličtině, maďarštině a ruštině. Svou náklonnost k ruskému režimu Harabin dotáhl tak daleko, že dva dny po prvním kole voleb bude muset k soudu. Krátce po začátku ruské invaze totiž napsal, že „by udělal přesně to samé, co ruský prezident Vladimir Putin“, za což si vysloužil obvinění z hanobení rasy, národa a přesvědčení a ze schvalování trestného činu.
Ovšem pokud jde o samotné členství Slovenska v EU, Harabin by na tom alespoň podle svých slov nic neměnil. Jen si myslí, že se Unie časem rozpadne sama. „Svět se mění. Kolonizování slabších států západními končí. Slunce, které si užívali na úkor slabších, ze Západu odchází,“ píše na webu.
Kolikrát jste měla sex? Slovenský kandidát Harabin uhýbal otázce na majetek |
A v rozporu s tím, co říkal v televizi, tam horuje i za vystoupení Slovenska z NATO. Jak Unii, tak Alianci tvrdě kritizuje, stejně jako současnou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, média nebo Spojené státy. Naopak s vládou Roberta Fica si v poslední době notuje, vadí mu jen, že premiér v Bruselu zvedl ruku pro migrační pakt.
Štefan Harabin se narodil do rodiny rolníků jako nejmladší z deseti dětí a uvádí o sobě, že je pravoslavného vyznání. „Otec pracoval a živil naši rodinu jako samostatně hospodařící rolník, mimo období, kdy vydělával jako horník v USA,“ vypráví. Zdůrazňuje, že není „marketingový produkt“.
Před svými příznivci hraje na nacionalistickou strunu a vyzdvihuje, že je nutné zasadit se o „samotné zachování existence slovenského národa se svou kulturou, morálkou a historií“. „Slogan je ‚Vždy na straně rodiny, spravedlnosti a míru‘!“ burácel Harabin, když oznamoval kandidaturu. Mírnějším tónem pak dodal: „A moje manželka si to doplnila o ‚Vždy na straně svého manžela‘.“
Právě s ohledem na ochranu slovenských rodin by prý otec čtyř dětí také vypověděl Istanbulskou úmluvu. Ta má za cíl podpořit boj proti genderově podmíněnému násilí, podle Harabina však „rozkládá rodinu, a tedy i rod, národ a společnost“, ohrožuje existenci státu a způsobuje šíření „LGBTI ideologie“. Chce také, aby se lidé v každodenním životě cítili bezpečně „bez extrémních sociálních pokusů nového liberalismu“.
„To je velká věc, či či či!“
Svérázný národovecký kandidát a někdejší volební lídr strany Vlast je ovšem známý nejen pro své názory. Šestašedesátiletý rodák z Ľubice je rovněž častým terčem slovenské satiry. Stačil by už jeho rétorický styl, kdy vše, co chce ve větě zdůraznit, vyslabikuje. Třeba když prohlašoval, že poslední prezidentské volby „vy-hrál“.
Politik, některými Slováky přezdívaný Pišta, si také umí užít večírek. S heslem „humor je kořením života“ neváhá vyrazit na hudební parket a roztočit to třeba na Kalinku nebo romské písně. Kromě pár videí, kde ho natočili pravděpodobně pod vlivem alkoholu, se do análů slovenského humoru natrvalo zapsaly právě jeho taneční kreace. Mladší generace Slováků si rády utahují i z některých nešikovných vyjádření bývalého soudce.
Legendární je například debata s moderátorem portálu Startitup z roku 2021. Harabin mu tehdy skočil do otázky začínající slovem „zda“ – slovensky „či“ – a prohlásil: „No, či! Či či či. To je velká věc, či či či!“ Hláška se stala námětem mnoha koláží a hudebních remixů, stejně jako předtím Harabinem nečekaně použité citoslovce „ohohooo“.
Neoddělitelně spjatý je s ním i pobouřený apel na novináře během jedné z Harabinových tiskových konferencí. Přítomné tehdy vyzval, aby se postavili, když „hovoří se soudcem Nejvyššího soudu“. V předchozí volební kampani zase překvapil novinářku Zuzanu Kovačič Hanzelovou dotazem, zda si pamatuje, „kolikrát se v roce 2013 milovala“.
Ale pozor, Harabin není žádnou neškodnou figurkou, co se do volebního klání dostala omylem. V předvolebních průzkumech je stabilně na třetím místě za Peterem Pellegrinim a Ivanem Korčokem. Jeho preference se pohybují mezi osmi a jedenácti procenty, s čímž se sice do druhého kola s nejvyšší pravděpodobností opět nedostane, na rozdíl od zbylých osmi kandidátů, kterým průzkumy přisuzují jen pár procent, má však alespoň nějakou šanci.
A před druhým kolem bude na Harabinovi paradoxně o to víc záležet. Koho si jeho příznivci asi vyberou? Liberální Korčok to zřejmě nebude, byť během kampaně se ještě může stát leccos. Ovšem i Pellegrini je pro tuto část elektorátu až příliš prozápadní. Sám Harabin mu navíc vyčítá, že schvaluje fakt, že slovenské firmy mohou i nadále posílat zbraně na Ukrajinu.
Na Pellegriniho adresu Harabin také prohlásil, že porušuje zákony. Stále je totiž předsedou Národní rady a podle svého rivala by se měl této funkce nejprve vzdát, pokud chce kandidovat na prezidenta. Mimochodem, na zneužívání exponované pozice v předvolební kampani upozorňuje i Korčok, podle kterého si šéf parlamentu dělá kampaň za státní peníze, když „služebně“ jede na Kypr, aby pak mohl „zásobovat občany dobrými fotografiemi“.
Vzhledem k tomu, že mnozí Harabinovi voliči ve druhém kole nebudou mít přijatelnou alternativu, je možné i to, že zůstanou doma. „Připomenu výrok řeckého filozofa Platóna: ‚Nakonec vám budou vládnout ti nejneschopnější z vás. To je trestem za neochotu podílet se na politice‘,“ varuje je nicméně sám prezidentský kandidát v závěru svého obsáhlého programu. „Volte tak, abyste se ráno nebáli probudit,“ dodává.
