1 Peter Pellegrini
Expremiér a šéf strany Hlas-SD byl favoritem nadcházejících prezidentských voleb dřív, než svou kandidaturu vůbec ohlásil. Spekulovalo se o ní totiž už delší dobu. Sám Pellegrini nejprve přesvědčoval Slováky, že se ve svých osmačtyřiceti letech ještě nechce odklidit do prezidentského paláce. „Ještě je třeba pracovat,“ dušoval se.
Pak otočil a váhavě přiznával, že kandidaturu zvažuje. Definitivně ji potvrdil týden poté, co z pozice předsedy Národní rady vyhlásil termín volebního klání. To se bude konat 23. března a Pellegrini do něj jde s podpisy patnácti poslanců. V kandidatuře jej veřejně podporuje také strana Směr-SD premiéra Roberta Fica.
Pellegrini chce podle svých slov do politiky vnášet slušnost a důstojnost a ve funkci prezidenta by rád sjednotil slovenskou společnost. Do politiky se nicméně dostal coby člen Směru a premiérem se stal jen díky tomu, že se Fico po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové a následných masivních demonstracích vzdal funkce.
A přestože se Pellegrini během kampaně před loňskými parlamentními volbami vůči Směru a čím dál radikálnějšímu Ficovi opakovaně vymezoval, nyní je jeho strana součástí koalice. Kritici mu proto přezdívají „podržtaška“.
2 Ivan Korčok
Dlouholetý diplomat a někdejší ministr zahraničí Ivan Korčok je nejpravděpodobnější volbou všech těch, kteří před pěti lety hlasovali pro Zuzanu Čaputovou. Do voleb jde s více než 40 tisíci podpisy občanů, podporují jej také opoziční strany Progresivní Slovensko a Svoboda a Solidarita (SaS).
Během své diplomatické kariéry Korčok působil coby velvyslanec ve Spojených státech a v Německu, pracoval také jako stálý zástupce Slovenska při Evropské unii a ještě předtím svou zemi zastupoval i v NATO.
Slovenský exministr zahraničí Korčok ohlásil kandidaturu na prezidenta |
„Chci nabídnout svou zkušenost ze třiceti let služby Slovenské republice. Pokud uspěji, chtěl bych nést spoluodpovědnost za to, jaká bude budoucnost naší země,“ řekl loni v srpnu v Banské Bystrici, kde se narodil. Liberální a prozápadní kandidát se tehdy vymezil i vůči kritikům Evropské unie. Falešní vlastenci podle něj hledají rozpor mezi láskou ke své zemi a „evropanstvím“.
Se startem předvolební kampaně Korčok čelil několika konspiračním teoriím o své osobě. Na sociálních sítích se například šíří dezinformace, že za minulého režimu spolupracoval se slovenskou státní bezpečností Štb. Údajný dokument je však podvrh. Korčok vyvracel i zprávy, že vlastní americký pas.
3 Štefan Harabin
Bývalý předseda Nejvyššího soudu a exministr spravedlnosti Štefan Harabin se do prezidentského paláce snaží dostat už podruhé. A podle průzkumů má ze všech nacionalistických kandidátů největší šanci, v lednu se pohyboval na třetím místě za Peterem Pellegrinim a Ivanem Korčokem.
Symbol mečiarismu proslul například tvrzením, že minulé prezidentské volby vyhrál. Ještě i po druhém kole, do kterého se nedostal, se neváhal prohlašovat za vítěze. Tedy „ví-tě-ze“, jak politik svým rétorickým stylem kouskujícím každé slovo na slabiky neustále opakoval.
Někdejší volební lídr strany Vlast je také známou postavou slovenské dezinformační scény. Po propuknutí covidové pandemie například vystupoval proti povinnému nošení roušek. V květnu 2022 ho pak krátce zadržela policie pro podezření z hanobení národa či rasy a ze schvalování ruské agrese na Ukrajině. Po několika hodinách jej zase propustila.
4 Igor Matovič
Na poslední chvíli – jen několik minut před vypršením termínu – podpisy poslanců odevzdal i lídr hnutí Slovensko, bývalého OLaNO, Igor Matovič. Expremiér na tiskové konferenci prohlásil, že ještě v den, kdy lhůta pro registraci uchazečů o post prezidenta končila, nevěděl, že bude kandidátem.
Excentrický politik momentálně patří k nejméně populárním na Slovensku. Poté, co se i vlivem jeho osobních sporů rozpadla koaliční vláda OLaNO se stranami Jsme rodina, Za lidi a Svoboda a Solidarita, přišel úřednický kabinet a po něm volby. Ty po několikaleté pauze opět vyhrál Směr-SD Roberta Fica.
Matovič nedal Romům slíbených 500 eur za volby. Podali na něj trestní oznámení |
Právě o porážku Ficovy „mafie“ přitom Matovičovi šlo, když mu lidé dali důvěru naposledy. Za své vlády se potýkal s pandemií covidu a s ní související krizí, ve funkci ministra financí ještě „zažil“ začátek války na sousední Ukrajině.
Nyní trnavský podnikatel vzkazuje, že se svým případným postupem do druhého kola prezidentských voleb ani nepočítá. „Nebojte se, nevidíte před sebou budoucího prezidenta. Není to ani má úloha, ani můj sen. Není to v reálných schopnostech v zemi, která doslova trpí neláskou k pravdě,“ prohlásil.
5 Ján Kubiš
Diplomat Kubiš začal kariéru už v roce 1976 a postupně prošel posty v Praze, Addis Abebě a v Moskvě. Po rozdělení Československa působil mimo jiné jako velvyslanec Slovenska při OSN v Ženevě, vedoucí mise vojenských pozorovatelů OSN v Tádžikistánu či generální tajemník Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Komandér francouzského Řádu čestné legie a držitel několika dalších státních vyznamenání vedl v jedné z minulých vlád Roberta Fica ministerstvo zahraničí. Do roku 2021 byl zvláštním vyslancem OSN v Libyi. O post slovenského prezidenta projevil zájem už v roce 2019, tehdy se mu však nepodařilo nasbírat ani podpisy občanů, ani poslanců. Jednasedmdesátiletý Kubiš je v letošních volbách nejstarším kandidátem.
6 Marian Kotleba
Odsouzený extremista Marian Kotleba vede krajně pravicovou Lidovou stranu Naše Slovensko (LSNS), jež se po odchodu části poslanců do nové partaje Republika potácí na konci průzkumů volebních preferencí. Na prezidenta kandidoval už v minulých volbách, se svými 10 procenty však tehdy skončil na čtvrtém místě.
Nyní hlásá, že chce Slováky ochránit před „globalisty“. „Do dnešního dne na Slovensku neohlásil kandidaturu ani jeden skutečně národní kandidát. Národní volič, člověk, který nechce, aby Slovensko skončilo v rukou globalistů, by v prezidentských volbách za současné situace neměl koho volit,“ vysvětloval Kotleba ještě před tím, než vysbíral potřebné podpisy občanů.
Kandidovat může i přes své problémy se zákonem. V dubnu 2022 přišel o poslanecký mandát v návaznosti na verdikt Nejvyššího soudu, který mu za šíření extremistických symbolů prostřednictvím šeků s částkou 1 488 eur uložil podmínku. Šestačtyřicetiletý politik je nejmladším kandidátem těchto voleb.
7 Krisztián Forró
Předseda strany Aliance Krisztián Forró kandiduje coby zástupce početné menšiny slovenských Maďarů. „Jsme si vědomi toho, že je malá pravděpodobnost, že se prezidentem Slovenska stane Maďar,“ přiznal. Během kampaně však prý chce zdůrazňovat „maďarská“ témata. Jmenoval třeba regionální školství, dvojí občanství nebo problémy jižního Slovenska.
Politik, který mimo jiné ocenil pomoc maďarské vládní strany Fidesz slovenským Maďarům, v minulosti dostal zákaz vstupu na Ukrajinu. Podle svých slov jen proto, že na sociálních sítích vyzval ukrajinské Maďary, aby volili své zástupce. Oficiální důvod se však prý nedozvěděl.
8 Patrik Dubovský
Slovenský historik a pracovník Ústavu paměti národa Patrik Dubovský jde do voleb díky podpisům poslanců a vedle Igora Matoviče je druhým zájemcem o post prezidenta, kterého veřejně podpořilo hnutí Slovensko. Voleb se však účastní coby kandidát stran Za lidi a Křesťanská unie, které s Matovičovým hnutím v loňských parlamentních volbách tvořily koalici.
Dubovský se prezentuje jako muž s jasnými hodnotami, který se veřejně angažoval i za minulého režimu a proti komunistům například podepsal několik petic. Chce být volbou „demokratického konzervativního voliče“ a v rozhovoru pro Denník N říká, že by rád přispěl k porážce Petera Pellegriniho. Prezident se podle něj musí umět postavit „nové totalitě“ valící se ze strany politiků, jako je Robert Fico.
9 Milan Náhlik
Nezávislý kandidát Milan Náhlik pochází z Bratislavy a v minulosti pracoval jako policista, uvedl portál Aktuality.sk. V roce 2020 Náhlik neúspěšně kandidoval do parlamentu za stranu Hlas lidu. Do voleb tehdy šel s mottem: „U mne bude váš hlas v pevných rukou, které budou chránit vše, na čem vám záleží.“
Prezentuje se jako vlastenec a na sociálních sítích často kritizuje Evropskou unii. Podporuje také vystoupení Slovenska z Unie. Do letošních prezidentských voleb jde s podporou více než patnácti tisíc občanů.
X Andrej Danko
Původně kandidoval i předseda Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko. Někdejší předseda slovenského parlamentu úřadům odevzdal přes 20 tisíc podpisů občanů. Kvůli prezidentským volbám se rozhádal i se svým koaličním partnerem Peterem Pellegrinim. Šéfa Hlasu-SD vyzval, aby odkryl svou sexuální orientaci, a vyčetl mu, že je příliš liberálním kandidátem. Ideálním prezidentem by podle Danka byl premiér Robert Fico.
V pondělí 18. března však odstoupil s tím, že podporuje Štefana Harabina. Ten má podle průzkumů větší šanci na postup do druhého kola, „Kapitán“ Danko měl vždy jen pár procent. Politik zapletený do mnoha bizarních kauz popudil Slováky i srážkou se semaforem, po které se vymlouval a měnil popis celé havárie, test na alkohol mu policie udělala až po patnácti hodinách a nakonec byli potrestáni jen sloužící policisté, zatímco slibované video z nehody úřady ani po dvou měsících nezveřejnily.
Nefeť pleseň, chskym či stožár. Kapitán Danko je bezedná studnice vtipů |
V minulosti neoprávněně přeskočil několik vojenských hodností, opsal svou rigorózní práci a z jeho popudu také vybudovali „národní“ sloup před Národní radou. Legendární jsou pak i jeho přeřeknutí a proslovy, za všechny jmenujme třeba větu: „Já v životě nepoužívám papír, když čtu.“ „Nikdo nedokáže dát tolik lásky člověku, jako jen člověk člověku,“ řekl také.
X Róbert Švec
Předsedu strany Slovenské Hnutí Obrody Róberta Švece slovenská média popisují coby neofašistu, který otevřeně obdivuje fašistický Slovenský štát a jeho prezidenta Jozefa Tisa. „Po pádu současného dekadentního režimu proběhne radikální optimalizace v mediální oblasti,“ sliboval v minulosti a nebál se mluvit ani o „spravedlivých soudech se škůdci slovenského národa“.
„Vím, že naše vlast je odsouzená k úspěchu, jen musíme optimalizovat počet lidí, kteří jí škodí. To je a bude jedna ze základních úloh našeho hnutí po převzetí moci v našem státě. Žádné kompromisy. Nikdy a s nikým. Žádné místo pro slabost,“ nechal se také kdysi slyšet. Na prezidenta kandidoval už v roce 2019, kdy skončil na desátém místě. Získal 0,3 procenta hlasů.
Parlamentní komise sice původně uvedla, že Švec nepředložil ke své kandidatuře potřebných 15 tisíc podpisů, Nejvyšší správní soud mu však nakonec umožnil kandidovat. Komise prý nemá pravomoc zkoumat věrohodnost podpisů pod peticí. Navzdory tomu všemu Švec svou možnost ucházet se o post prezidenta nevyužije. Tři dny před volbami, na konci velké debaty všech kandidátů, oznámil, že odstupuje, a vyjádřil podporu Štefanu Harabinovi.
