Obhájce prvoligového titulu pod jeho taktovkou zatím marně buší na vrata elitní šestky, na hru a výsledky týmu se snáší kritika, která ještě zesílila po čerstvém debaklu 4:8 v Kolíně.
Sám Srdínko čelí nevoli části fanoušků dlouhodobě, už ve druhém domácím utkání žádali jeho konec. „V zápalu zápasu tyhle věci tolik nevnímám ani je neřeším. Ale jsem přesvědčený, že nejvíce to ubližuje hráčům na ledě. Když se na ně bučí, píská, necítí se v komfortní situaci,“ říká Srdínko.
Jste pod značným tlakem. Výsledky jsou za očekáváním. Neřekl jste si někdy, jestli to máte zapotřebí?
Tohle mě nenapadlo. V tomhle prostředí jsem celý hokejový život. Když jsme vyhráli venku, diváci na nás pískali. Ale přiznám se, že si nevybavuji až tak napjaté domácí prostředí, a to jsem toho jako hráč i trenér zažil hodně.
Jedna část fanoušků vyhlásila bojkot fandění.
Nepřísluší mi hodnotit, co se děje na tribuně.
Tým to ale musí vnímat, ne?
Nechci, aby to vypadalo jako výmluva, že to ovlivňuje naše výsledky. Ale co jsme nastoupili k týmu (s asistentem Zdeňkem Sedlákem), byla vůči nám nepřátelská atmosféra. V prvním zápase jsme vyhráli derby se Vsetínem, ale už druhý, s Pardubicemi, se pískalo, odvolávali se trenéři. Přišlo mi to zvláštní.
Kapitán se styděl, trenér se omlouval. Kdo odnese další zlínské fiasko? |
Jak na vás zapůsobilo sezení s fanoušky minulý týden?
Byl jsem mile překvapený. Řekli, co je trápí, dali jsme jim za pravdu. Dokážou pochopit, že prohrajete zápas, ale musí tam vidět srdce. Když chybí od začátku koncentrace, dělají se individuální chyby, jsou oprávněně nas... oni i my. Bylo to plodné, dobře jsme si popovídali. Sami vycítili, že na tribuně mezi skupinkami fanoušků panuje napětí. Ale nevidím do historie, takže se k tomu nechci vyjadřovat. Zrovna tihle kluci jeli za týmem do Kolína. Před těmito borci smekám. Povzbuzovali nás do konce zápasu i za hrozného stavu. Proto jsem se jim po utkání omluvil. Vážím si, co pro nás udělali. Stojí při nás, i když se nedaří. Uděláme všechno, aby se to zklidnilo. Ale půjde to jen dobrými výsledky.
Vnímáte, že teď po reprezentační pauze se pro vás bude základní část lámat?
Rozhodně. Zápasů, ve kterých jsme se mohli dotáhnout na třetí čtvrté místo, bylo moc. Vždycky nám chybělo urvat vítězství v tom konkrétním utkání, abychom se uklidnili. Budeme se snažit připravit kluky co nejlépe, abychom se dostali do šestého místa. Z předkola by to byla těžká cesta.
Jan Srdínko (vlevo) a Zdeněk Sedlák jako zlínští trenéři
Ani to ale nemáte zdaleka jisté. Díváte se i za sebe?
Sledujeme tabulku, soupeře, jak hrají. I týmy na konci tabulky berou body lídrům. Soutěž je neskutečně vyrovnaná, a když mužstvo není dobře herně nastavené a nedá do toho maximum, pak se třeba stane, co se při vší úctě k soupeři stalo nám v Kolíně.
Týden předtím jste hodnotili porážku ve Frýdku-Místku s tím, že hráči do zápasu nedali všechno. Teď znovu. Máte vysvětlení, proč se to opakuje?Nemáme. A nechápu to. Několikrát jsem to zmínil a člověk si pak připadá jak ... Když vidím, s jakým úsilím hráči jdou do tréninků, v jakém jsou tempu... A pak přijde zápas a jsou v určitých momentech chcíplí. Nedá se odehrát celé utkání jako třeba teď doma první třetinu s Prostějovem, to byl fičák, rychlý hokej. Pokud si ale nepomůžeme góly, kluci začnou ztrácet sebevědomí a pak to může vypadat, že do toho nedávají maximum.
Jenže jsou venkovní duely u papírově slabších týmů, kde je po první třetině hotovo. Viz Frýdek a Kolín.
Tam to bylo markantní. Nastavení nebylo správné. Góly přitom nedostáváme z tlaku soupeře, že by nás přehrával. Jsou efektivní v zakončení, trestají naše chyby. V Kolíně jsme jeli za stavu 0:0 sami na brankáře a vzápětí jsme ze stejné situace inkasovali. Potom je to strašně těžké i pro gólmana, který dostane z první vážnější šance. Pak nám to tam začalo padat a fakt to vypadalo hrozně.
Tým v takových okamžicích potřebuje lídra. Má ho?
Máme je, starší kluci mluví v kabině, snaží se to nastartovat. Ale něco jiného je o tom mluvit a něco jiného to přenést do hry. Tým je natolik zkušený, aby věděl, jak se má nastavit a kdy a jak zabrat.
Momentka z utkání Jihlava - Zlín.
Motáte se v bludném kruhu. Je to frustrující?
Je to těžké pro hráče i pro nás trenéry. Snažíme se na každý zápas kluky nastavit. Po tréninku si říkám, super, šlo jim to z hole do hole – a najednou přijde zápas, nervozita a vypadá to, jako kdyby se sešli poprvé někde na rybníku. Odskakují jim puky. Nedokážu si to vysvětlit.
Petr Holík se v prvním zápase po návratu z Brna blýskl dvěma góly a asistencí, pak v šesti duelech přidal jednu nahrávku. Ještě jste mu nenašli ideální parťáky do útoku?
Škoda, že se hned v prvním Holasově zápase zranil Kuba Šlahař. Teď s ním hraje Lang. Nemá body, ale mohl jich mít o čtyři více a nikdo by se nad tím nepozastavil. Šance připraví, jen je musí někdo proměnit. Je to obrázek naší střelecké potence. Potýkáme se s ní celou sezonu. Nemáme špatné hráče, ale když si projedeme jejich historii, nejsou to klasičtí kanonýři, kteří by měli mraky gólů a bodů. Musíme mít hru založenou na disciplíně, na obětavosti, urvat každou šanci na gól.
Kdy se vrátí zranění Šlahař a Salonen?
Salonen začíná trénovat, Šlahař je ještě ve fázi rehabilitace.
