„Během Vánoc uvidíme rapidní propad. Od druhého až třetího týdne (příštího roku) uvidíme rapidní růst,“ řekl Pavlovic. Stejná situace je podle něho u všech respiračních onemocnění, včetně covidu a chřipky, každý rok. V letech před covidem byla obvykle chřipková epidemie největší na přelomu ledna a února, v posledních letech jsou ale epidemie netypické.
Za covidu byly minimální díky nošení respirátorů a omezení kontaktů, loni naopak přišla vlna nákaz zejména RS viry dřív, podobně jako letos, a chřipka měla dvě vlny.
Tisíce nakažených denně. Covid se vrátil v plné síle, v Česku chybějí léky |
„Situace je podobná, jako byla na podzim loňského roku, korelujeme s okolními státy,“ uvedla hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Loni bylo podle dat MZd v prvních deseti prosincových dnech nakažených 8 100, letos téměř 13 500. Testuje se ale asi o třetinu méně.
Pozitivní test na covid-19 mělo ve 49. týdnu téměř 10 000 lidí, jenom v pondělí tohoto 50. týdne jich bylo přes 4 500. Vyšší denní počet zdravotnické statistiky zaznamenaly naposledy před 14 měsíci. Z deseti testů, které zdravotníci udělali z diagnostických důvodů, byly minulý týden v průměru čtyři pozitivní. Odborníci odhadují, že počet nakažených může být proti počtu pozitivních testů čtyřikrát až pětkrát vyšší.
Na určování konkrétních typů virů chybí peníze
„Za současný prudký nárůst covidu-19 v České republice je pravděpodobně zodpovědná varianta koronaviru JN1, která se rychle šíří v Evropě i ve Spojených státech a brzy se stane zcela dominantní,“ napsal na sociální síti X imunolog Zdeněk Hel, který působí na lékařské fakultě Alabamské univerzity v USA.
V ČR se podle něj málo vzorků takzvaně sekvenuje, kdy se laboratorně určí jejich genom pro zjištění konkrétního typu viru SARS-CoV-2. To podporuje i dokument Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který laboratoře vyzývá, aby vzorky posílaly do národní referenční laboratoře. Od 1. listopadu bylo otestováno 42 vzorků.
„V celkovém součtu stále mírně převažují detekce variant odvozených od XBB.1.5 (především EG.5-like - Erik),“ napsal SZÚ. Podobně na konkrétní typ testuje ústav také vzorky pozitivní na chřipku.
Ministerstvo představilo reformu hygienické služby, měla by platit od ledna 2025 |
Podle epidemiologa Rastislava Maďara, který je členem ministrova poradního orgánu Národního institutu pro zvládání pandemie (NIZP), na to odborníci ministerstvo zdravotnictví upozorňují opakovaně. „Odpověď je stále stejná, nejsou na to peníze. Přitom pro epidemiology je v rámci kontroly epidemie důležité vidět reálnou situací,“ napsal na síti X.
Od srpna podle něj bylo sekvenováno jen zhruba 200 vzorků. „Pro kontrolu každé epidemie nebo pandemie v budoucnu bude klíčové mít ten systém funkční a finančně pokrytý,“ dodal.
Plošná opatření nehrozí
Žádná plošná opatření nejsou podle Pavlovice potřeba, situace je očekávaná. Nemocnice podle něj mohou zvážit zákaz návštěv, případně to mohou lokálně posoudit krajské hygienické stanice. Apeloval na to, aby se lidé nechali proti covidu a chřipce očkovat.
Covidovou vakcínu podle dat o očkování dostalo letos na podzim necelých 336 000 lidí, tedy jen asi tři procenta populace. Pozitivní test mělo ve stejné době 77 000 lidí.
Covidovým pacientům patří v Opavě celé oddělení, počet nemocných stoupá |
Ministerstvo podle Pavlovice také řeší výpadek antivirových léků pro rizikové skupiny, na který v pondělí upozornil iDNES.cz. Výpadek potvrdil před jednáním vlády i ministr Vlastimil Válek (TOP 09). Vláda podle něj bude schvalovat dovoz 5000 balení paxlovidu z Anglie.
„Pokud pacient bere více prášků, tak je vhodnější lagevrio než paxlovid,“ řekl Válek. Právě tohoto léku je podle něj dostatek. „Faktem je, že firma (dodávající paxlovid) má nějaké výrobní problémy a má celosvětové snížení dodávek,“ dodal s tím, že paxlovidu je v ČR v současné době zásoba asi na tři týdny.
Náměstek ministra Jakub Dvořáček minulý týden uvedl, že tyto léky jsou často předepisované i lidem, kteří jsou více ohroženi vážným průběhem nemoci. Omezení jejich preskripce ale MZd nechystá.