Ministerstvo chce zřízením Státní hygienické služby zvýšit efektivitu orgánů ochrany veřejného zdraví. „Během covidu se ukázalo, že mít 14 samostatných hygienických stanic může být obtížné,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic.
Podle Pavlovice je potřeba krajské hygienické stanice, zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav (SZÚ) propojit do jednoho celku. „V současné verzi zákona nemají zdravotní ústavy ani SZÚ vymezené kompetence,“ vysvětlil náměstek.
Hygieny se sjednotí. Počítá se se vznikem Státní hygienické služby |
Jednou ze změn, kterou reforma přinese, bude i možnost zdravotních ústavů samostatně provozovat očkování. Stát tak podle resortu získá nezávislou očkovací kapacitu.
Reforma podle ministerstva sníží byrokracii podnikatelům i občanům. Dojde například ke zrušení povinnosti předkládat provozní řád či zavedení elektronického oznamování dětských letních táborů.
Podle Pavlovice bude Státní hygienická služba součástí většího celku, krajské hygienické stanice nenahradí. „Pro občany se nic zásadního nemění, hygieny zůstávají v těch pobočkách, kde jsou zvyklí. Mění se systém řízení větších krizí. Viděli jsme během covidu, že je to nezbytné,“ uvedl Pavlovic.
Podle ředitele odboru ochrany veřejného zdraví Matyáše Fošuma jsou mezi jednotlivými krajskými stanicemi rozdíly například v počtu zaměstnanců i v jejich odměňování. Nově vznikne také oddělení centrálních auditů, správa budov nebo veřejné zakázky. Podle Fošuma se navíc může přístup lišit nejen v jednotlivých krajích, ale i v okresech.
Covid sílí, ministerstvo však vyhazuje hygieniky. Plánuje strukturální změny |
„Určitě je výhodou to, že bude jeden ředitel, se kterým bude komunikovat ministerstvo zdravotnictví v době krize,“ uvedla hlavní hygienička Pavla Svrčinová.
„Máme některé činnosti, kde mají krajské hygienické společnosti vyčleněné dvě osoby. Jde například o kontrolu elektronických cigaret,“ řekla Svrčinová s tím, že nově by mělo na takové kontroly vzniknout jedno oddělení na celostátní úrovni.
V současnosti je návrh v mezirezortním připomínkovém řízení, poté jej ministerstvo předloží vládě. To by podle Pavlovice mělo být v dubnu příštího roku. Resort předpokládá, že po schválení Poslaneckou sněmovnou a Senátem a po podpisu prezidenta začne změna platit od 1. ledna 2024. Do praxe by se pak měla promítnout v rámci pěti až sedmi let.
