„Po celé zeměkouli existuje síť území, která jsou chráněna na papíře. Ale nežijeme v ideálním světě, kde stačí nějakou oblast prohlásit za chráněnou a všichni to najednou dodržují,“ vysvětluje.
Bod zlomu pro něj nastal už na základní škole, kdy jej zaujaly odborné přednášky. Na gymnázium už nastupoval s tím, že se ochraně přírody bude věnovat, jen ještě nevěděl jak. Pomohla mu organizace Justice for Nature, v níž nejprve působil tři roky jako dobrovolník, než se stal oficiálním členem.
„V té době už jsem znal spoustu neziskových a jiných organizací, které se věnují ochraně přírody, ale tahle mě zaujala nejvíc. Hlavně kvůli tomu, že se většina práce odehrává venku,“ přibližuje dvaadvacetiletý Brňan, jenž aktuálně přednáší na školách po celém Česku.
Kvůli svému aktivismu čelí mladík časté kritice. „Ta vychází z toho, jak je ochrana přírody většinou prezentovaná. Je nám vyčítáno, proč zachraňujeme pralesy na druhém konci světa, když žijeme v Česku,“ popisuje.
„Nejsme blázni“
Odpovědí kritikům jsou podle něj úspěchy, jichž organizace dosáhla. Podařilo se jí například vybudovat dvě rezervace, v nichž se zachoval tropický deštný prales. „Na první pohled všechny problémy působí jako neřešitelné, ale to nás nesmí zpomalit, nebo dokonce zastavit v úsilí něco změnit,“ je přesvědčen.
Lidem se snaží vysvětlovat, že ochránci přírody nejsou jen blázni, kteří se přilepují k silnicím nebo blokují těžební rypadla. Hlavní náplní jejich práce je monitoring v terénu, kde například pomocí fotopastí pátrají po divokých zvířatech. „Musíme pozorovat stav v místě, které chceme chránit a kde chceme něco změnit,“ říká Suchý.
Zároveň naráží na problematické jevy. V Česku jsou to nejčastěji pytláctví, travičství, černé skládky nebo jiné znečištění. Pomoci s odhalováním nekalých praktik přitom může každý, kdo má motivaci. „Je také důležité vysvětlovat, že ochranáři nejsou lidé, kteří chtějí ostatní stále za něco sekýrovat a omezovat je. Často nasazují své životy, protože se v terénu setkávají s pytláky nebo lovci, kteří mají opačné úmysly než oni sami,“ upozorňuje Suchý.
Plastové stěny chrání žáby před masakrem, dobrovolníci je přenášejí i ručně |
Sám má několik vzorů, asi nejznámější aktivistka Greta Thunbergová k nim však nepatří. „U mladší generace možná dokázala vzbudit základní zájem o životní prostředí, ale já osobně ji jako nějakou ikonu nevnímám,“ prozrazuje Suchý, který se věnuje ochraně přírody z trochu jiné perspektivy.
Většinu času netráví na demonstracích, nýbrž v přírodě. Mezi jeho idoly tak patří třeba Richard Leakey, jenž byl vedoucím národních parků v Keni a zasadil se o ochranu tamních zvířat, hlavně slonů a nosorožců.
Sám Suchý už se zapojil do mnoha projektů. „Úplně prvním byl výkup pralesa na Sumatře v Indonésii, to mi bylo šestnáct,“ vzpomíná s tím, že se tam naučil mnoho dovedností, které využívá dodnes i v Česku. „Hodně se nás týká trávení divokých zvířat, například lišek nebo dravých ptáků,“ podotýká.
Kritika cirkusů a zoo
Mladý ochranář z Brna je také členem týmu PEK (prevence environmentální kriminality, pozn red.). Ten má v současnosti pět členů a jeho úkolem je pomáhat běžným lidem, kteří nevědí, na koho se obrátit, když třeba najdou otráveného psa nebo nastraženou past.
Zároveň Suchý dodržuje určité zásady. „Jsem vegetarián a snažím se vyhýbat věcem, které sám označuji za problém,“ zmiňuje. Nekupuje proto například výrobky obsahující palmový olej a snaží se vybírat lokální produkty, které necestovaly přes půl světa. Ne vždy je však možné dodržovat vše na sto procent. „Jezdíme s našimi projekty po celé republice a dokonce i po světě, takže musíme využívat například auto nebo letadlo,“ přiznává.
Ochránci na Pálavě zavřeli přírodu do velkých klecí, aby zkoumali vliv péče |
V jiných oblastech je však Suchý nekompromisní, neuznává například zoologické zahrady nebo cirkusy. „Nesouhlasím se zajetím divokých zvířat. Je problém, když se z toho stane komerce a zábava. Myslím, že ve 21. století už se při našich možnostech můžeme bavit jinak než zajatými vycvičenými zvířaty,“ nadhazuje a poukazuje na vysoké zisky zmíněných organizací. „Kdyby se tyto peníze věnovaly na ochranu zvířat v jejich přirozených ekosystémech, vypadalo by to po celém světě úplně jinak.“
Nesouhlasí ani s argumentem, že zoo některé druhy zvířat vrací do přírody. Podle Suchého to není pravda a jde jen o PR. „Zoo se jen motají kolem toho, že dokola vězní ta samá zvířata. Ale už neřeší, co se děje se stejnými druhy v místech, kde normálně žijí,“ vytýká.
V Brně se hlasuje o zákazu cirkusů, jejich majitelé pohrozili soudem |
Do budoucna plánuje cestu do Kostariky. „Tam bych se chtěl s kolegy věnovat monitoringu velryb. Hrozí tam výstavba obřího kanálu v místech, kde je jejich reprodukční zóna. Zvířata by tak nemohla připlout do svého běžného prostředí, kde vychovávají mláďata, a významně by to narušilo pokračování jejich populací,“ odhaluje.
Do té doby ho čeká práce v Česku, kde se zimou začíná hlavní travičská sezona. „Teď budu mít skutečně spoustu povinností,“ hlásí.
9. listopadu 2017 |
