Tým KP Tany Brno se vyzbrojil hned třemi „přeběhlicemi“ z kádru svého rivala, kterému v tuzemské hierarchii aktuálně patří o kousek vyšší pozice. „Někdy si opravdu říkám, že hrajeme sami proti sobě,“ prohodí Viktor Pruša, trenér Žabin.
Provoz mezi dvěma brněnskými adresami je přitom jednosměrný. „Vyrostla jsem tu do týmové tahounky,“ komentuje svou pozici v Králově Poli Kateřina Galíčková. „V Žabinách jsem šla na hřiště, abych dala odpočinout oporám. Tady je to na mně,“ popisuje hráčka, která se v novém dresu rozehrála až k místu v reprezentaci v basketbalové verzi tři na tři.
Ve vypůjčeném dresu zářila. Terezu by mohli draftovat, smála se Galíčková |
Svoji stěžejní roli v týmu potvrdila i ve čtvrtek v Eurocupu, kdy při výhře 76:59 na půdě lucemburského Grengewaldu byla s 23 body nejlepší střelkyní Brňanek. Stejnou porcí přispěla i Anežka Kopecká, další z bývalých hráček Žabin. „Nevím, proč se v Brně chodí jen jedním směrem. V juniorkách je to i obráceně, protože Žabiny mají mládežnické kategorie vedené vážně výborně. V ženách se ale chodí do Králova Pole s tím, že si tu opravdu zahrajete. Jsme navíc český tým, zatímco v Žabinách jsou tři cizinky. Je to také volnější, holky můžou chodit do školy, a když něco zameškají, není to hned problém,“ přemítá 23letá křídelnice.
Profesionalita vs. familiérnost
Stejnou cestu zvolil i trenér Jakub Gazda, který byl ještě loni asistentem Pruši v hale na Rosničce, zatímco teď dělá pobočníka velitelce královopolské lavičky Marcele Krämer. „Asi to vyplývá z toho, že prostředky Žabin jsou jasně nad KP a nyní je táhnou zahraniční posily za větší peníze. Holky, které se dostaly na úroveň řekněme průměru a nebyly absolutními hvězdami, to odnášely minimálním herním časem. Poté odchází pryč. KP se drží cesty, kdy nehledá čtyři cizinky, ale vždy, když je někde k dispozici basketbalově a charakterově zapadající volná česká hráčka, tak po ní sáhne,“ přibližuje Gazda.
Ten už v Žabinách nechtěl snášet tlak ambiciózního vedení v čele s veleúspěšným Jiřím Hamzou. „Já už tam nerad chodil do práce, za celou sezonu tam nebyla dobrá nálada. Nevím, jak to mají kluci v realizačním týmu teď, ale pro mě to nebylo příjemné pracovní prostředí. Na Vodovu chodím o dost radši, zase se těším na basketbal, což mi po sedmi letech v Žabinách už chybělo,“ vysvětluje Gazda.
KP Brno zahájilo basketbalový EuroCup výhrou, Žabiny nezvládly prodloužení |
Dříve se přitom prostředí v obou klubech, mezi nimiž plane silná řevnivost, tolik nelišilo. „Kdyby operovaly se stejnými rozpočty, nastavení by bylo podobné. I v Žabinách panovala po mém příchodu před sedmi lety tahle rodinná atmosféra a holkám se vycházelo vstříc, co se týče školy a dalších věcí. Teď se Žabiny zase chtějí posunout do absolutně profesionálního prostředí, kde není prostor pro familiérnost. Není to špatně a není to dobře, má to své plusy a minusy. Obojí produkuje rozdílné hráčky,“ analyzuje kouč.
I když se důvody přesunů na trase Žabovřesky – Královo Pole v drobnostech liší, spojuje je touha po větší časové flexibilitě a naopak menším stresu. „V Žabinách je to někdy taková malá vojna. To je tedy s nadsázkou, ale striktností se to určitě nazvat dá,“ sděluje Galíčková. „Nejsme vojna, ale je pravda, že jsme striktnější v tréninku a časové náročnosti basketbalu,“ reaguje Pruša.
Eliška Hamzová ze Žabin naslouchá trenéru Viktorovi Prušovi.
„Samozřejmě, že máme studentky a snažíme se jim dát prostor k plnění školních povinností. Ale je také pravda, že klademe důraz na větší řád a profesionalitu. Holky si pak možná raději zvolí snadnější cestu, ale naše tvrdost zase může hráčkám pomoct, když se budou chtít posunout a jít do zahraničí či větších klubů. U nás mají evropský standard a nebudou z toho tolik překvapené,“ odhaluje trenér žabinskou filozofii.
Řevnivost? Hlavně mezi vedením
V Králově Poli zase nedají dopustit na tu svou. „Máme skvělou týmovou atmosféru. Nejsme tu bývalé hráčky Žabin v jiném dresu, ale jednolité ‚kápéčko‘, taková rodinka,“ vyzdvihuje třetí z aktuálních „obojživelnic“ Michaela Vondráčková.
Basketbalistky KP TANY Brno slaví s fanoušky pohárovou výhru v Lucembursku. V popředí Michaela Vondráčková.
Každopádně na palubovce to mezi oběma sousedy řádně jiskří. Pro souboje, jejichž další díl se odehraje v neděli od 16 hodin v hale Rosnička, navíc platí zvláštnost, že se jejich účastníkům hraje lépe venku. „Je to možná proti logice ostatních sportů, ale už se nám mnohokrát potvrdilo, že doma je na vás větší tlak uspět, zatímco ven jedete s klidnou hlavou zkusit ukrást body,“ přikyvuje Galíčková.
Speciální motivaci přitom obě strany odmítají. „Máme úkol vyhrát každý zápas, ať je to s KP, nebo kýmkoliv jiným. Po zápase asi přijde větší úsměv nebo kritičtější pohled, ale žádné speciality se nechystají. Řevnivost a rivalita jsou stejně nejvyšší na manažerské bázi, ne mezi hráčkami a realizačními týmy,“ říká Pruša. „Nejsme El Clásico. Ale asi můžu slíbit, že když vyhrajeme, tak holkám něco dobrého do šatny donesu. Když to slíbíme všechny ze Žabin, mohla by být dobrá párty,“ hlásí Vondráčková.
