„Číslo (náměstkem zmíněných 40 nabízených oborů) představuje odhad možného výsledku a také rámcový cíl, k jakému chceme v rámci revize rámcových vzdělávacích programů dojít. Přesné číslo v tuto chvíli nemůžeme predikovat,“ uvedla Fojtová.
Gymnázia narvaná a teď už i učiliště. Přetlaku navzdory je chce ministr rušit |
Inovaci oborové soustavy chystá ministerstvo ve spolupráci se svou organizací Národní pedagogický institut (NPI) a se zaměstnavateli. Nantl na začátku října řekl, že změny v oborové soustavě SŠ připravují skupiny odborníků. Expertní platformy podle něj inovaci začnou projednávat v říjnu.
Úprava nabízených studijních programů se podle Fojtové bude týkat maturitních i nematuritních oborů. Neznamená to podle mluvčí ale redukci počtu studujících nějakého oboru. Stanovení počtu studentů v oboru je v kompetenci škol a jejich zřizovatelů, jimiž jsou nejčastěji kraje.
Cílem inovace soustavy oborů a související úpravy učebních plánů je podle mluvčí „zásadní zpřehlednění studijní nabídky a efektivnější vazba odborných oborů na praxi a další vzdělávání prostřednictvím profesních kvalifikací Národní soustavy kvalifikací, které by měli získávat absolventi v rámci odborných oborů“.
Děti učí kantoři bez kvalifikace. Učitelé utíkají do jiných oborů |
Nabídka oborů má odpovídat poptávce trhu
Dříve resort avizoval, že cílem změn ve středoškolském vzdělávání je rovněž posílení spolupráce odborných škol s firmami. V budoucnu by podle plánů úřadu měli mít zaměstnavatelé možnost se na výuce částečně podílet, učitelé by zase mohli ve firmách získávat poznatky o nových technologiích.
Ředitel odboru Kurikulum odborného vzdělávání, kariérového poradenství a dalšího vzdělávání na NPI Matěj Bulant, který má práce na nových učebních plánech na starosti, dříve řekl, že oborová nabídka se bude měnit mimo jiné podle toho, jak nabízené obory odpovídají současnému pracovnímu trhu.
Ministr školství Mikuláš Bek chce také posílit všeobecný charakter středního vzdělávání. MŠMT plánuje zhruba do dvou let připravit vzdělávací program pro nový typ lycea. V prvních ročnících by dětem nabízelo všeobecné vzdělávání, pak by si studenti předměty vybírali podle svého zaměření. Lycejní třídy by měly nahradit některé odborné a učební obory.
Na úpravy oborové nabídky podle Bulanta naváže příprava změn takzvaných rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro SŠ, které stanovují, co by se měl žák naučit. S úpravou učebních plánů pro SŠ by měli experti při NPI začít v příštím roce. Pro středoškolské obory chce institut následně vytvořit modelové vzdělávací programy, podle nichž budou moct školy učivo stanovit.
O potřebě úprav vzdělávacích programů se mluví zhruba od roku 2016. NPI připravuje rovněž úpravy učiva pro mateřské a základní školy. Jejich zavedení se proti původnímu harmonogramu posunulo na později, aktuálně by výuka podle nových plánů měla být povinná od školního roku 2027/2028.
