„Hamás jako jednoznačně definovaná organizace se zrodil v roce 1987 v kontextu takzvané první intifády, tedy povstání proti izraelské okupaci,“ popsal vznik hnutí Beránek.
Kořeny Hamásu ale podle něj sahají hlouběji, konkrétně do 20. let minulého století, kdy se zrodila organizace Muslimské bratrstvo. Ta chtěla prostřednictvím nenásilných reforem dosáhnout celkové islamizace společnosti.
„Nejdůležitějším rozdílem je to, že Hamás a jeho ideologický narativ je hnán prostředím, v němž se Hamás vyskytuje, to znamená snahou o osvobození Palestiny,“ uvedl Beránek.
Přesuňte se na jih, řekl obyvatelům Gazy Izrael. Ignorujte to, vysmívá se Hamás |
Hamás používá k šíření své ideologie několik zjednodušených rámců. Prvním z nich je termín vakf, kterým hnutí označuje Palestinu jako bohem darovaný nezcizitelný majetek. Druhým je heslo Islám je řešení. Třetí rámec se týká takzvané židovské konspirace. „To je téma, které je velmi blízké mnoha Arabům a nebo muslimů, mezi nimiž je nějaký antisemitismus nebo antisionismus hluboce zakořeněný,“ vysvětlil Beránek.
Podle průzkumů veřejného mínění je Hamás v očích Palestinců oblíbenější než Palestinská samospráva. Beránek dodává, že většina obyvatel Gazy ale považuje Hamás a Palestinskou samosprávu za stejně zkorumpovaná hnutí, své názory se ale bojí dávat veřejně najevo.
Od roku 2006, kdy hnutí Hamás převzalo vládu nad Gazou, provází vztahy s Izraelem konflikty, například izraelské operace Lité olovo či Ochranné ostří. K dalším ozbrojeným střetům došlo také v roce 2021 u mešity Al-Aksá.
Lídr hnutí Hamás Ismáíl Haníja v prohlášení uvedl, že útoky se musí rozšířit na Západní břeh Jordánu, do Jeruzaléma, do oblastní okupovaných po roce 1948 a mezi všechny Palestince, kteří žijí v zahraničí. „Hamás se tím útokem snažil ukázat, že je to stále síla, se kterou je nutné počítat, a která je schopná uštědřit takhle citlivý zásah izraelské vládě, zpravodajským službám a celému bezpečnostnímu aparátu,“ uvedl Beránek.
Hamás počítal s agresivní odvetou
Hnutí podle Beránka počítalo s tím, že Izrael na útoky odpoví velmi agresivně. „To Hamásu může hrát do karet, protože pokud dojde k nějaké pozemní operaci v Gaze, bude s tím spojen nezměrný počet civilních obětí. Hamás může doufat, že to povede k tomu, že Izrael bude odsuzován celou řadou aktérů po celém světě,“ doplnil.
Pozemní operace v Gaze ale není jednoduchá. „Izrael si ji vyzkoušel už několikrát. Vždy to vede k velmi vysokému počtu civilních obětí a Izrael v tuto chvíli nemá nejmenší ponětí, jak by oblast Gazy ovládal,“ řekl Beránek.
Izrael se v minulosti pokusil také o zničení širšího vedení Hamásu, to ale nebylo úspěšné. Lídři konflikt přežili díky systému podzemních tunelů pod Gazou.
Evropská kakofonie. Teror Hamásu odkryl impotenci unijní diplomacie |
Náhodné není ani načasování. Útok přišel téměř 50 let po napadení Izraele syrskými a egyptskými jednotkami při jomkipurské válce. Konflikty ale v oblasti vřely dlouhodobě. „Rok 2023 byl už tak nejnásilnějším v posledních 20 letech. Byl rekordní co se týče počtu povolení pro výstavbu nových osad na Západním břehu a s tím spojených násilností na obou stranách,“ popsal Beránek.
„Vedení Hamásu a další regionální aktéři tu sobotní akci vykládají jako naprostý triumf. Vypovídající je v tom také to, že Hamás tu operaci nazval pojmem Záplava Al-Aksá,“ uvedl Beránek.
Mešita Al-Aksá je třetím nejuctívanějším místem islámu. Hnutí se tak podle Beránka snaží ukázat, že palestinská věc by měla být ústředním tématem pro všechny Araby a muslimy. Podle vůdců Hamásu by mělo jít o kolektivní snahu všech bojovat za čest a důstojný život Palestinců.
Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvHamás podle Beránka podporují Katar a Turecko, které vřele podporují také Muslimské bratrstvo. Hnutí od nich získává nejen veřejnou podporu, ale i finanční.
„Ty dary jdou do výše miliard. Katar zároveň také dlouhodobě poskytuje útočiště segmentům různých částí vůdčího aparátu Hamásu,“ vysvětlil Beránek. Na stranu Hamásu se staví také Írán, či radikální a teroristické organizace, které jsou schopny poskytnout bojovníky.
Snahy o nové fronty
„Konflikt by mohl velmi výrazně přerůst území samotné Gazy. Myslím si, že to je i cílem samotného Hamásu,“ uvedl Beránek. Hnutí podle něj chce otevření minimálně dvou dalších front. Jednu na severu, kde by organizaci podpořilo libanonské hnutí Hizballáh, a druhou na Západním břehu.
„Existuje velmi reálné riziko, že snahy Hamásu podpoří nejrůznější radikální organizace všude po světě, které budou útočit na západní cíle,“ doplnil Beránek.
Jedním z rizikových faktorů pro Hamás je podle Beránka sblížení Izraele se Saúdskou Arábií. „Snahy Spojených států nějakým způsobem ustavit nový bezpečnostní pakt na Blízkém východě jsou pro Hamás velmi ohrožující,“ uvedl s tím, že sbližování se netýká jen Saúdské Arábie.
ANALÝZA: Válka o Gazu by byla bitvou v krabičce na sardinky s dvěma miliony lidí |
Izrael v rámci abrahamovských dohod už několik let otevírá vztahy s řadou blízkovýchodních a afrických zemí. „Viděli jsme to v případě Bahrajnu, Spojených arabských emirátů, Maroka, Súdánu. Pro Palestince existuje velmi reálná obava z toho, že jejich boj zůstane pouze na nich samotných, budou odevzdáni napospas poměrně radikální Netanjahuově vládě a budou bez podpory těch významných regionálních aktérů,“ dodal Beránek.
Izrael se předminulou sobotu stal terčem překvapivého útoku asi tisícovky ozbrojenců Hamásu z Pásma Gazy. Zraněno bylo přes 6 600 lidí. Své domovy v Pásmu Gazy kvůli izraelským útokům opustilo podle OSN přes 423 000 obyvatel.
Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy uvedlo, že při izraelských náletech od 7. října zahynulo přes 1 500 Palestinců včetně 500 dětí a dalších více než 6 600 bylo zraněno.
