„Ať propustí rukojmí a my jim pošleme humanitární pomoc,“ rozčiluje se Telavivan Nimrod nad reakcemi světa, že Izrael v odpovědi na masakr 1 400 civilistů přerušil veškeré dodávky elektřiny, vody i humanitární pomoci do dvoumilionové Gazy.
Nimrod kvůli nynější válce uvázl s rodinou v Řecku. Povolán do armády zatím nebyl, a tak domů do Izraele nespěchá. „Obořil se tady na mě jeden Nizozemec, že prý necháváme Gazu vyhladovět. Tak jsem mu řekl, že pomoc může jít přes Egypt. Moc se divil, že Gaza má hranici také s Egyptem,“ popisuje mi do telefonu svoji nejnovější zkušenost.
Všichni ti, kdo teď litují Palestince, pro ně neudělali za celé ty roky nic. Nebyl ani vážný pokus o to, aby se ukončil teror islamistického Hamásu. A to nejen vůči Izraeli, ale i vůči obyčejným Palestincům.
