Blinken v Jeruzalémě jednal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i s prezidentem Jicchakem Herzogem, kterým zopakoval, že USA podporují právo Izraele bránit se proti terorismu Hamásu.
Izraelský ministr obrany Joav Galant v pondělí Blinkenovi řekl, že „tato válka bude dlouhá, cena za ní bude vysoká, ale my zvítězíme – pro Izrael, pro židovský národ a pro hodnoty, kterým obě země věří“.
Blinken na návštěvě znovu potvrdil závazek USA poskytnout Izraeli veškerou vojenskou pomoc, kterou bude potřebovat ke své obraně. Ministr podle prohlášení rovněž jednal o regionální koordinaci s cílem usnadnit poskytování humanitární pomoci civilistům, jakož i o závazku USA získat zpět rukojmí držené v Pásmu Gazy.
Hamás je jako IS, řekl Netanjahu. Vždy budeme při vás, slíbil Blinken |
Izraelská média informovala, že ve 20:00 místního času (19:00 SELČ) má v Tel Avivu zasedat izraelský bezpečnostní kabinet. Od víkendu se množí spekulace, že se schyluje k pozemní operaci izraelské armády v Pásmu Gazy. To Izrael od 7. října masivně bombarduje v odvetě za rozsáhlý útok na Izrael, který provedlo palestinské hnutí Hamás, jež v Gaze od roku 2007 vládne.
Útok Hamásu si na izraelské straně vyžádal 1 400 obětí, odvetné vzdušné údery a další operace Izraele v Pásmu Gazy připravily o život podle palestinských úřadů 2 750 lidí.
Izrael ve válce |
Blinken v posledních dnech navštívil mimo jiné Saúdskou Arábii, Egypt, Katar, Jordánsko, Bahrajn a Spojené arabské emiráty.
USA usilují o to, aby se do bojů mezi Izraelem a Hamásem nepřidaly další subjekty nepřátelské vůči židovskému státu, především libanonské hnutí Hizballáh či Írán, které dlouhodobě materiálně podporují Hamás. Hizballáh už v posledních dnech také z Libanonu vypálil několik raket na sever Izraele.
Televize Al-Džazíra v pondělí s odvoláním na svůj zdroj z americké vlády uvedla, že návštěvu v Izraeli zvažuje i americký prezident Joe Biden. Podle Al-Džazíry by ale Bidenovu návštěvu mohl vnímat jako provokaci Írán.
Nestojíme o válku s Hizballáhem, tvrdí Izrael. Po kritice pustil do Gazy vodu |
Spojené státy jsou velkým spojencem Izraele na Blízkém východě, kde v posledních několika letech přispěly k několika dohodám Izraele s arabskými zeměmi o normalizaci vztahů. V posledních měsících o podobné dohodě jednala s Izraelem Saúdská Arábie, což podle některých včetně Blinkena přispělo k načasování útoku Hamásu na Izrael. Arabské země totiž v minulosti slíbily, že neobnoví vztahy s Izraelem, pokud ten neuzná samostatný palestinský stát. V reakci na odvetné izraelské bombardování Pásma Gazy Rijád rozhovory o normalizaci vztahů s Izraelem přerušil.
Putin se staví do role mírotvůrce
Ruský prezident Putin v pondělí o eskalaci izraelsko-palestinského konfliktu a humanitární situaci v Pásmu Gazy telefonicky hovořil se svými protějšky ze Sýrie, Íránu, Egypta a Palestiny Bašárem Asadem, Ebráhímem Raísím, Abdalem Fattáhem Sísím a Mahmúdem Abbásem.
Putin si v pondělí rovněž telefonoval s izraelským premiérem Netanjahuem, kterému podle Kremlu vyjádřil připravenost Ruska pomoci k ukončení konfrontace a k mírovému urovnání.
Putin, na jehož rozkaz ruská vojska před 600 dny rozpoutala válku proti Ukrajině s tisíci civilními oběťmi, zdůraznil nepřijatelnost „násilí proti civilistům“. „Během všech rozhovorů byla hlavní pozornost věnována prudkému vyostření palestinsko-izraelského konfliktu,“ uvedl Kreml podle agentury RIA Novosti.
Izrael začal tanky čistit okraje Pásma Gazy, do výčtu mrtvých přibyl novinář |
Putin vyjádřil „krajní znepokojení nad rozsáhlou eskalací bojových akcí, provázených katastrofálním růstem počtu obětí mezi civilními obyvateli a prohlubující se humanitární krizí v Pásmu Gazy“, dodal Kreml.
Ten podle agentury TASS také uvedl, že v telefonátech „zazněly vážné obavy, že konflikt pravděpodobně přeroste v regionální válku“.
Putin také vyslechl své protějšky, zdůrazňující vyhrocenost humanitární situace v Pásmu Gazy a nutnost zrušit izraelskou blokádu, aby do Gazy mohly být neprodleně dodány léky, potraviny a další životně nezbytné zboží.
Hamás čekal v Izraeli týdny bojů, chtěl napadnout i vzdálenější města |
Ruský prezident minulý pátek varoval před pozemní operací Izraele v Pásmu Gazy, která by si podle něj vyžádala „zcela nepřijatelné“ ztráty mezi civilisty.
Na summitu postsovětských států v Biškeku Putin prohlásil, že Izrael se stal terčem bezprecedentně krutého útoku a má právo na sebeobranu. Konflikt by ale podle něj měl být vyřešen mírovými prostředky a vytvořením palestinského státu.
