„Přestože návrh rozpočtu původně počítal s daleko nižší částkou, podařilo se během čtyř měsíců vyjednat pro resort školství navýšení této částky, a to o 3,9 miliard korun ve srovnání s rozpočtem letošního roku,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek.
„V době ekonomické stagnace se musíme rozhodnout mezi růstem platů učitelů a dalším navyšování celkového počtu úvazků ve školství, které za posledních pět let narostl o 30 000,“ řekl Bek. Obojí podle něj není možné.
Hrozí propuštění 34 000 školníků a kuchařek. I teď jich je málo, děsí ředitele |
Šetřit hodlá ministerstvo i na nepedagogických pracovnících. Propouštět současné zaměstnance nehodlá, ale nově nebude financovat neobsazená pracovní místa, rušit se jich bude přibližně 6 000. Bek také dodal, že by byl rád, kdyby se agenda související s nepedagogickými pracovníky v budoucnu plně přesunula do správy zřizovatelů, tedy měst a obcí.
Do budoucna je podle něj také třeba stabilizovat počet žáků na jednoho učitele.
„Dosavadní systém financování regionálního školství vedl na některých školách k častému dělení tříd na menší skupiny, což sice znamenalo vyšší komfort pro učitele i žáky, avšak pro udržení tempa růstu platů je za současné ekonomické situace potřeba další navyšování personálních kapacit ve školství omezit,“ míní Bek.
Podle dat ministerstva školství vychází v českém vzdělávacím systému průměrně deset žáků na jednoho učitele. Průměr zemí OECD je třináct.
Sdílej školníka a ušetříš, radí studie. To jde jen těžko, oponují ředitelé |
Bek dále dodal, že i tak bude resort hledat v rámci konsolidačního balíčku úspory. Ministerstvo přesto chce splnit svůj závazek a navýšit učitelům 130 % průměrného platu. Vypočítávat se bude z mezd roku 2022 a průměrně by mělo jít o 2,5 tisíce. Učitelské platy by se tak mohly dosáhnout přibližně 52,4 korun měsíčně.
„Podle dohody na úrovni vlády budou do školství v příštím roce uvolněny další dodatečné prostředky ve výši 4 miliardy korun ze státního rozpočtu na reformy a infrastrukturu,“ doplnil Bek. Přibližně jednu miliardu by měly získat vysoké školy.
Čtvrtina žáků ZŠ má problémy se čtením
Konkrétní návrh revidovaného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělání (RVP ZV) představí MŠMT k diskuzi na začátku roku 2024. Počítá ale s tím, že od školního roku 2025/26 by ho školy mohly používat dobrovolně, od roku 2027/28 poté povinně.
„Již v souvislosti se zavedením tohoto systémů v roce 2005 se hovořilo o tom, že RVP má procházet průběžnou aktualizací, k čemuž v praxi nedošlo a bylo provedenou pouze 13 dílčích úprav,“ řekl k Rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání náměstek ministra školství Jiří Nantl.
Revizi základního školství řeší 600 expertů, obsah se má zúžit a jít do hloubky |
Podle něj právě probíhá příprava inovace oborové soustavy tak, aby byla nabídka oborů jednodušší. Školy by také měly reagovat na potřeby vývoje společnosti, ekonomiky a technologií.
Kromě toho se bude nový RVP ZS zaměřovat také na dlouhodobě problematické oblasti, jako jsou matematické a čtenářské znalosti a schopnosti žáků.
Podle dat MŠMT má totiž přibližně čtvrtina patnáctiletých žáků v Česku je na nebo pod hranicí funkční gramotnosti definované OECD.
Původní návrh počítal se škrty
Podle původního návrhu rozpočtu ministerstva financí na příští rok mělo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostat o 11,6 miliard korun méně, než tomu bylo v roce 2023. Návrh počítal s 251 tisíci školskými pracovníky, v roce 2022 přitom ve školství pracovalo přes 285 tisíc lidí. Počet pracovních míst by tak klesl o zhruba 34 tisíc.
To vzbudilo na začátku září vlnu kritiky, protože snížení personálu by se týkalo především nepedagogických pracovníků, jako jsou kuchařky, uklízečky nebo školníci. Těch mají školy už v současné době nedostatek.
Ministerstvo financí navrhlo na příští rok rozpočet se schodkem 252 miliard |
Ministerstvo školství tehdy situaci argumentovalo tím, že jde pouze o předběžný návrh rozpočtu. Zároveň ale dodalo, že v případě, že by k propouštění došlo, zodpovědnost za školní personál by převzali zřizovatelé. Ty by následně mohly školám personál pomoct ufinancovat. Návrh tehdy kritizovali ředitelé škol i starostové obcí.
Ministerstvo financí v na začátku záři zveřejnilo návrh státního rozpočtu pro příští rok, který podle pravidel musí do konce srpna poslat na vládu. Počítá se schodkem 252 miliard korun, což je výrazně více než 235 miliard uváděných v první verzi v červnu. Rozpočtové příjmy by podle návrhu ministerstva měly být 1,921 bilionu Kč, meziročně klesnou o 0,3 procenta. Výdaje se sníží o 2,2 procenta na 2,173 bilionu Kč.
