Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho byli kosovští policisté napadeni kolem třetí hodiny ranní v obci Banjska (albánsky Bajskë) a jeden z nich zemřel.
Kosovská policie později uvedla, že při dnešních střetech zemřeli i tři útočníci, aniž by uvedla podrobnosti. Dodala také, že zadržela čtyři muže, kteří měli vybavení pro radiové spojení a zabavila zbraně a munici.
Po poledni se útočníci podle kosovských úřadů schovali v klášteře pravoslavné církve, který policie obklíčila. „Máme opět kontrolu nad oblastí po několika střetech,“ uvedl večer kosovský ministr vnitra Xhelal Sveçla. Podle agentury EFE také řekl, že se podařilo zadržet šest lidí a po dalších se pátrá.
Rašsko-prizrenská diecéze srbské pravoslavné církve uvedla, že ozbrojenci opustili areál kláštera, píše server Kossev. Podle prohlášení jsou nyní před areálem hlídky kosovské policie a policejní mise Evropské unie EULEX.
Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová připsala útok, který označila za teroristický, srbským zločineckým skupinám. Podobně se vyjádřil i premiér Kurti. Prezidentčin kancléř Blerim Vela napsal na platformě X v této souvislosti o „srbských zelených mužíčcích“.
Tento termín se vžil pro ruské vojáky v neoznačených uniformách, kteří se v roce 2014 objevili na ukrajinském poloostrově Krym, jenž Moskva následně protiprávně anektovala. Agentura Reuters poznamenala, že Velovo tvrzení nemohla ověřit, srbští činitelé se k incidentu nevyjádřili.
Zeman: Kdyby tu přistáli zelení mužíci, pošlu je dodělat tunel Blanka |
Útok ostře odsoudil šéf unijní diplomacie Josep Borrell s tím, že viníci musejí být potrestáni. Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že „vyvrátí všechny lži a konspirační teorie“ kosovských představitelů, napsala agentura AFP.
Kosovská policie podle Reuters uvedla, že dnes časně ráno byla na mostě v obci Banjska umístěna dvě těžká vozidla bez poznávacích značek, která zablokovala vjezd a střílelo se z nich na policejní jednotky, které přijely.
Situace vyostřila v květnu
Sever Kosova, na kterém žijí desítky tisíc Srbů, je dějištěm opakovaných nepokojů. Situace se tam prudce vyhrotila v květnu, kdy se kosovské úřady rozhodly jmenovat albánské starosty do čela čtyř okresů obývaných převážně Srby. V následných střetech se srbskými demonstranty bylo zraněno přibližně 90 vojáků mezinárodních sil KFOR. Od té doby se situace stabilizovala, napětí tam ale přetrvává.
KONTEXT: Srbsko a Kosovo neumí nic řešit, Západ to přestává bavit, říká analytik |
Z 1,8 milionu obyvatel Kosova je asi 90 procent etnických Albánců, několik desítek tisíc Srbů žije převážně na severu Kosova. Od války z let 1998 až 1999, která skončila bombardováním Srbska letouny NATO, přecházejí vztahy mezi Prištinou a Bělehradem z krize do krize. Srbsko odmítá uznat nezávislost, kterou jeho bývalá jižní provincie vyhlásila v roce 2008.
Jednání zprostředkovaná Evropskou unií o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem trvají řadu let a dosud přinesla jen skrovné výsledky. Bělehrad podmiňuje dohodu vytvořením samosprávného územního celku, který budou tvořit většinově srbské okresy v Kosovu.
Naopak Priština trvá na tom, že Srbsko musí v rámci všezahrnující dohody nejprve fakticky uznat nezávislost Kosova. Šéf unijní diplomacie Borrell minulý týden po neúspěšných jednáních lídrů Srbska a Kosova v Bruselu vyjádřil frustraci z Kurtiho neochoty k uzavření dohody.
