Pomalejší George. Česká spořitelna měla problém s aplikací

Klienti České spořitelny v pondělí dopoledne zaznamenali pomalejší přihlašování do internetového bankovnictví prostřednictvím aplikaci George. Příčinnou byla neplánovaná aktualizace systému.

Česká spořitelna | foto: MAFRA

Podle Mluvčího České spořitelny Filipa Hrubého se nejednalo o hackerský útok, kterému v minulých dnech čelila většina českých bank. Na vině podle něj byla „neplánovaná systémová aktualizace“.

Před čtrnácti dny české banky zasáhly výpadky internetového bankovnictví či webů. Problémy hlásila Komerční banka, ČSOB, Fio banka, Air Bank, Česká spořitelna, ale i Burza cenných papírů Praha. Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost potvrdil, že se jedná o útoky typu DDoS, které měly za cíl vyřadit z provozu webové stránky. Na klientské účty ani vnitřní systémy bank útoky necílily.

Útoky na české banky

V posledních dnech byly České finanční instituce napadeny takzvaným DDoS útokem (Distributed Denial of Service), což způsobilo krátkodobou nedostupnost poskytovaných služeb. „Dle dostupných informací za útokem stojí hacktivistická skupina NoName057(16),“ informuje Jan Zmítko, konzultant oddělení Cyber Security ve společnosti Trask.

Jak funguje DDoS útok?
Principem takového útoku je zahltit veřejně dostupné servery, na které útok cílí obrovským množstvím komunikace, což způsobí přetížení serverů a jejich tzv. pád. K tomuto využívají útočníci velké množství počítačů napadených malwarem, který jim umožňuje jejich vzdálené ovládání, takovouto síť nazýváme Botnet. Bohužel se setkáváme i s případy, kdy si lidé malware do počítačů stahují za úplatu.

Jak je možné se proti takovému útoku bránit?
Ochrana je dvojí, na straně poskytovatele služeb, ale i na straně uživatele. Poskytovatel může omezit přístup na servery za pomoci geoblokace čili může omezit přístup k serverům podle geografického určení veřejné IP adresy. Bohužel botnet sítě mnohdy využívají zařízení z celého světa, takže geoblokace není příliš účinná a navíc poskytované služby nejsou vázány pouze na úroveň jednoho státu. Další možností jsou sofistikovaná řešení pro ochranu proti DDoS útokům.

Vyplatí se?

Tato řešení jsou velmi nákladná a mnohdy se prostě nevyplatí platit za takovou ochranu, jelikož DDoS útoky jsou vždy krátkodobé. Nejúčinnější ochrana vzniká na straně uživatelů. Pokud by bylo pro hackery extrémně složité vytvořit botnet, neměli by jak útočit. Bohužel opak je pravdou.

Pokud jako uživatelé budeme obezřetní vůči kybernetickým hrozbám, které na nás v internetu číhají, budeme využívat vysoký stupeň ochrany za pomoci antivirových řešení, budeme ctít metodiky jako Zero Trust, Clean Desk Policy a budeme dodržovat striktní password management, zkomplikujeme tím hackerům napadání našich počítačů a vytváření botnetů. Toto se netýká zdaleka jen počítačů, v dnešní době využíváme velké množství IoT zařízení (chytrá zařízení domácnosti a podobně), která mohou být k těmto účelům zneužity.